VYBERTE SI REGION

Pomůže kurzarbeit po česku omezit propouštění?

Jižní Čechy – Kurzarbeit. Ekonomický nástroj, jak omezit propouštění tam, kde zaměstnavatelé čelí krizi z ekonomické recese nebo z hospodářských sankcí, chce využít česká vláda. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny 
a místostarosty Dačic Jana Bartoška  kurzarbeit znamená podporu v době částečné nezaměstnanosti.

21.8.2014
SDÍLEJ:

Úřad práce v Českých Budějovicích.Foto: Deník

Kurzarbeit je termín, který se používá pro dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem 
a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Zaměstnavatel se zaváže, že nikoho nepropustí. Kurzarbeit fungoval 
v několika evropských zemích, například v Německu, během nedávné ekonomické krize .

„V případě hospodářské krize stát částečně přispívá na mzdu zaměstnanců a zaměstnavatel může snížit výrobu, aniž by propouštěl," vysvětlil Jan Bartošek.

Při využití kurzarbeitu jde zaměstnavatel na šedesát procent mzdy. „Mohlo by se  jít dolů až o jednu pětinu mzdy a stát by ji částečně dorovnal. V praxi by mohla poklesnout výroba o dvacet procent. Zaměstnanec by pracoval čtyři dny 
v týdnu a pátý den by se mu dorovnával," upřesňuje Jan Bartošek.

Zdůraznil, že to je cesta, jak udržet zaměstnanost. Podle něho se jedná o efektivní nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Náklady na návrat člověka, který byl propuštěný ze zaměstnání a ocitl se na ÚP, do pracovního procesu jsou vyšší než využití kurzarbeitu.

Jan Bartošek poukazuje na výpočty ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž při propuštění pěti tisíc lidí činí náklady na jejich návrat do práce asi 550 milionů Kč, zatímco uplatnění kurzarbeitu by vyšlo na 180 milionů Kč.

„Vycházíme ze zkušeností 
v Německu, kde po zavedení kurzarbeitu v roce 2010 rapidně klesla nezaměstnanost," doplnil Jan Bartošek
Důležité jsou podmínky, za  kterých je možné kurzarbeit využít. „Jedná se o situace, kdy je tři měsíce ekonomika 
v recesi, čelí mezinárodním ekonomickým sankcím nebo jde o dopad živelné pohromy," uvedl Jan Bartošek. Diskuse se také týká restrukturalizace firem a sezonní práce.

Aktuálně navrhovaná metoda kurzarbeitu hodlá vše hradit ze státních peněz, ne 
z evropských. „Vyhlašovala by to vláda na omezenou dobu šesti měsíců a bylo by možné to ještě na další půlrok zopakovat," doplnil Jan Bartošek.

Opozice návrh kritizuje. Lepším řešením by podle ní byly daňové prázdniny. Jan Bartošek souhlasí, že by to mohlo být do jisté míry řešením, jak ven z krize. „Primárním zájmem státu by ale mělo být udržet zaměstnanost," míní.

ANKETA: Pomůže českým firmám zavedení kurzarbeitu?

Milan Teplý, generální ředitel Madety:
„Určitě tento způsob pomoci nezavrhuji, ale zatím to vypadá tak, že Madeta ho nevyužije. V českokrumlovském závodě, kterého se sankce dotkly nejvíce, jsme sice museli snížit počet výrobních dnů v týdnu ze šesti na tři až čtyři, ale snižování počtu zaměstnanců by bylo až to nejkrajnější řešení. Lidi jsou pro Madetu tím nejcennějším a já pevně věřím, že k propouštení  němu nedojde."

Mojmír Čapka, majitel 
a předseda představenstva Brisk Tábor:
Myšlenka kurzarbeitů vznikla na představenstvu našeho Svazu automobilového průmyslu, kterou jsme pak přenesli na svaz průmyslu, odbory a vládu. Takže jsem pochopitelně přesvědčený, že firmám, které se momentálně ocitly v problémech, pomohou. Navíc kurzarbeity nepomáhají jen podniku, ale chrání i státní kasu, jsou nástrojem proti propouštění. Umožní, aby člověk v určité míře stále chodil do zaměstnání 
a neskončil hned na pracovním úřadu.

Bohdan Soukup, místopředseda Jihočeské hospodářské komory, ředitel společnosti Some Jindřichův Hradec:
O této věci se diskutuje dva roky. Hlavním cílem je udržení zaměstnanosti a po dobu určité krize pomoci firmám 
v tom, aby nemusely propouštět, ale mohly zaměstnance například dále vzdělávat. My jsme o tom hovořili na hospodářské komoře a tuto snahu podporujeme, i když s výhradami. Jedná se o několik nedořešených věcí. Jelikož se jedná o státní podpory, je třeba mít vše dořešené s antimonopolním úřadem. Důležité je ošetřit, aby nedocházelo ke zneužívání celého systému. 
V zásadě je to  dobrý krok.

Hynek Walner, ředitel pro strategii a marketing Jihostroj Velešín:
Pokud to bude aplikováno jako svým způsobem nestandardní a časově omezené opatření, tak asi ano. Naší společnosti se ale týkat nebude. Při realizaci bych doporučil nevymýšlet příliš vlastních specifik, ale reprodukovat již ověřený model z Německa.

Jan Pěnkava, tiskový mluvčí ČZ Strakonice, a.s.:
Podle našich zjištění se naší firmy sankce Ruska nedotknou, i když právě do Ruska exportujeme nejvíce. Ale 
v případě krize je každá pomoc dobrá, což se dá říci o dohodě mezi zaměstnavatelem, zaměstnanci a státem. Naše firma tuto možnost zvolila 
v roce 2009 na několik měsíců. Ale nemůže to být dlouhodobé řešení nezaměstnanosti. V takovém případě by bylo lepší poskytnout finanční pomoc například na vývoj nového výrobku nebo smysluplné rekvalifikace.

Karel Brejcha, spolumajitel a jednatel  B a K Písek:
Kurzarbeit po německu, jak máme zkušenosti z jednání s našimi partnery, určitě pomůže. Kurzarbeit po česku? Mám o tom pochyby. Vím své ze zkušeností.  To, co je dotováno státem, je pro stát několikanásobně dražší, než pořídí dotovaná firma sama. Peníze totiž tečou přes vybrané subjekty – jako příklad mohu uvést školící firmy, které si účtují  trojnásobně až čtyřnásobně vyšší částky než obvykle.

Vojtěch Toman, AUTO ŠEVČÍK, c.z., spol. s r.o. – Prachatice:
Tento nástroj není nejvhodnější pro nastalou situaci. Měl smysl v době krize, kdy byly postiženy celkově všechny firmy. V tuto chvíli by stát měl cíleně pomoci jen těm, kterých se zákaz vývozu do Ruska dotkne, tedy maximálně dodavatelům a subdodavatelům.  Navíc zatím nikdo neřekl podmínky, za kterých může být „kurzarbeit" poskytnut. Obávám se, že při rychlosti našich státních úřadů může dojít k tomu, že firmám bude poskytnuta pomoc v době, kdy už se bude do Ruska dávno vyvážet.

Autor: Redakce

21.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies