VYBERTE SI REGION

Populace rysa je stabilní, bez další ochrany ale nepřežije

Šumava - Vědci chtějí ve sledování rysa na Šumavě pokračovat v obou národních parcích.

3.4.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Tým, který se podílel na pětiletém přeshraničním výzkumu rysa na Šumavě. Zleva: Luděk Bufka, Kristina Daniszová, Carlos – velký švýcarský salašnický pes, který pomáhal s vyhledáváním části genetického materiálu, Elisa Belotti a Marco Heurich.

Tým, který se podílel na pětiletém přeshraničním výzkumu rysa na Šumavě. Zleva: Luděk Bufka, Kristina Daniszová, Carlos – velký švýcarský salašnický pes, který pomáhal s vyhledáváním části genetického materiálu, Elisa Belotti a Marco Heurich.Foto: Deník/Miroslav Fuchs

Až padesát dospělých jedinců rysa ostrovida se pohybuje na území dvou národních parků na Šumavě.


Právě počty jedinců populace této kočkovité šelmy na obou stranách hranice, její teritoriální zvyky, vztahy mezi jedinci, ale i vztah k její hlavní potravě, kterou z více než sedmdesáti procent tvoří srnec obecný, si kladl za cíl pětiletý výzkumný projekt. Podíleli se na něm vědci a spolupracovníci jak Národního parku Šumava, tak z bavorské strany Národního parku Bavorský les.


Toto úterý pak výstupy získané na základě výzkumu představili dva hlavní garanti projektu, za Národní park Šumava Luděk Bufka a za NP Bavorský les Marco Heurich. „Velmi zajímavým a důležitým výsledkem výzkumu je zjištění, že rys potřebuje migrovat přes hranice obou států a nerespektuje lidskou hranici. Jeho teritoria jsou pak natolik veliká, že jejich sledování si vyžádalo přeshraniční spolupráci," poukázal na jeden z výsledků výzkumu Marco Heurich. Spolu se svými českými kolegy se shoduje na tom, že cílem nejen ukončeného projektu, ale i dalších let, je dlouhodobé sledování vývoje populace. „Právě dlouhodobý monitoring je cílem správ obou národních parků," dodal Marco Heurich.


Pětiletý přeshraniční výzkum populace rysa, který byl na Šumavě vysazen nejprve v sedmdesátých letech na bavorské a následně v osmdesátých letech také na české straně Šumavy, poskytl vědcům pro další zkoumání populace rysa neobyčejně cenná a vypovídající data. Část z nich dokladuje chování rysa k ulovené kořisti. „Jedním z výstupů projektu je lépe vědecky ověřený poznatek, že rys velmi hospodárně využívá ulovenou kořist. A také to, že přítomnost rysa na populaci srnce obecného neznamená, že v oblastech, kde je stabilizovaná populace rysa, by se nemohlo se srncem myslivecky hospodařit, to je poměrně důležité si uvědomit," zdůraznil Luděk Bufka. Protože je na srnčím rys jako na potravě nejvíce závislý, musí být chtě nechtě tím nejlepším hospodářem. Pokud je někde kořisti méně, nutí to rysa přesunout se jinam, případně zvětšit své teritorium. „Nějakou větší kořist uloví rys v průměru jednou za týden až čtrnáct dnů. Ovšem je třeba říct, že se to vztahuje na celé jeho teritorium, takže roční spotřeba vychází na několik desítek kusů srnce nebo koloucha, ale znovu podotýkám, je třeba brát do úvahy, že je to na ploše třeba i šesti set čtverečních kilometrů. Faktický dopad na lokální populaci kopytníků je minimální a je nesrovnatelně menší, což je dokázáno i na Šumavě, než vliv jiných faktorů úmrtnosti, jako je doprava, zemědělství, ale také lov," podotkl.


Při výzkumu byly používány nejrůznější metody, ať už se jednalo o monitoring zvířat pomocí GPS obojků, sledování stop, sběr genetického materiálu nebo fotomonitoring. Na projekt byly vyčleněny prostředky z Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 v částce 900 tisíc EUR a pro českou stranu pak připadlo více než 200 tisíc EUR. Na druhou stranu je nutné říct, že jen materiální náklady šly do milionů korun. „Jeden GPS obojek vyjde na sto tisíc korun a jen pro sledování rysa jich bylo použito jedenáct. Kvalitní fotopast stojí kolem sedmi tisíc, při výzkumu jich bylo použito přes šedesát, protože je potřeba osadit je na více lokalit dvojmo, aby záběry zachytily zvíře z obou stran kvůli následné identifikaci a sledování," vysvětlil Luděk Bufka.


Výsledky výzkumu, byť se celá řada dat neustále zpracovává, ukázala také na nutnost zajistit do budoucna jádrová území výskytu rysa na obou stranách Šumavy v co možná nejméně změněné podobě. „Na bavorské straně platí, že zázemí má rys v jádrové části tvořené Národním parkem Bavorský les. Je to dáno i tím, že na druhé straně Šumavy je do značné míry ostřejší hranice mezi lesními celky a nelesní krajinou, která je tam mnohem intenzivněji využívána, než je tomu u nás. Na naší straně má rys mnohem větší zázemí, dostává se dál do podhůří. Potravinově ta nejatraktivnější místa tak často leží buď na hranici parku a chráněné krajinné oblasti nebo dokonce i mimo tato území. Naproti tomu klidová a úkrytová místa jsou v parku," upřesnil Luděk Bufka.


Vytváření vhodných podmínek pro další existenci populace rysa na Šumavě bude do značné míry souviset s pokračováním projektu v dalších minimálně pěti letech. Výzkumný tým by se měl ubírat dvěma zásadními směry. „První se bude týkat udržení monitoringu rysí populace s využitím standardních metod bez využití telemetrie. Rádi bychom také rozšířili sledovanou oblast. Pokračovat by se mělo i v dalším sběru materiálu neinvazivními metodami pro genetické zkoumání možná i v kombinaci se zimním sčítáním," nastínil Luděk Bufka, co na tým v následujících letech čeká.


Druhá oblast, které se chtějí věnovat, zahrnuje další zhodnocení získaných dat ve smyslu jejich využití pro management, třeba i pro plán péče v chráněných územích a rysa ostrovida a pro informovanost veřejnosti a zájmových skupin, které mohou ovlivnit další život rysí populace na Šumavě. „Velmi laicky řečeno je nezbytně nutné, což se v chráněném území nabízí, abychom volně žijícím zvířatům ponechali velkou část soukromí. Je to sice laicky řečeno, ale princip to poměrně dobře vystihuje. Rysa je potřeba chránit všude, nejen v chráněných územích, jinak nemá šanci přežít už jen vzhledem k jeho prostorovým nárokům a k charakteru středoevropské krajiny. A taková šance tu je, protože je tu řada dostatečně lesnatých, byť osídlených oblastí," upozornil Luděk Bufka.

Autor: Miroslav Fuchs

Místo události:
3.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

Barack Obama
6

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Thajská policie zatkla Čecha obviněného z šíření HIV, nakazil několik mužů

Bangkok -  Thajská policie zatkla na ostrově Pchúket českého občana, který je podezřelý z vědomého šíření viru HIV způsobujícího nemoc AIDS. Uvedla to agentura AP s odvoláním na informace thajské policie. České úřady na muže vydaly zatykač s obviněním, že při intimním styku s desítkami jiných mužů nejméně tři z nich nakazil.

Odškodnění za ptačí chřipku pokryje sotva třetinu ztrát, stěžuje si chovatel

Jižní Morava - Lidé, kteří přišli o drůbež kvůli ptačí chřipce, mohou požádat o odškodnění. Podle chovatelů je ale nižší než ztráty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies