VYBERTE SI REGION

Poslední rok školky bude povinný

Táborsko - Po úterní pětihodinové debatě poslanci v 1. kole podpořili novelu školského zákona. Proti je pravice.

30.10.2015
SDÍLEJ:

Školka. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Povinný poslední rok školky pro všechny děti bez výjimky. Tento návrh exministra školství Marcela Chládka nyní tlačí do úspěšného konce jeho nástupkyně Kateřina Valachová. Snaží se tak dostat do školek i sociálně znevýhodněné děti, kterých je dle statistik v republice kolem patnácti set. O vzdělání tak podle ní rozhodne kvalita a nadání žáka, nikoli jeho podmínky. Změna se dotkne předškoláků od září 2017.

U rodičů i ředitelů školek na Táborsku ale pozitivní reakce nevyvolává. „Přijde mi úplně normální, že děti před základkou navštěvují školku, kde se naučí samostatnosti a přijdou do kolektivu dalších dětí. Pro většinu z nich se vůbec nic nezmění, rodiče je stejně dávají do školek dobrovolně," říká Jan Rychetník, otec pětileté Natálky.

Také Pavel Klíma, ředitel Základní a mateřské školy v Malšicích, pokládá novelu za zbytečnou. „Za třináctiletou praxi se mi nestalo, aby k nám do školy nastoupilo dítě, které nikdy nechodilo do školky. Povinnost vždy bude někomu proti srsti, nechal bych to tak, jak je to doposud. Pokud zákon cílí na romské děti, ať se zaměří konkrétně na ně, ne plošně na všechny."

Ani ředitelka jedné z největších táborských škol v Helsinské ulici Alena Heršálková by návrh nepodpořila. „Vláda by se spíš měla zaměřit na rodiče, kteří děti do školky nedávají. Jsem přesvědčená o tom, že většina dětí školky navštěvuje. Na výjimku jsem už dlouho nenarazila," říká.

Přestože Alena Heršálková sdílí názor svého kolegy a předškolní docházku považuje za velmi potřebnou, má dojem, že vládní příkaz situaci nevyřeší. „Kdo nebude chtít do školky chodit, stejně nebude, rodiče budou muset děti omlouvat a celé se to zkomplikuje," domnívá se.

Podle ministerstva by docházku dětí měla kontrolovat Česká školní inspekce. Ti z rodičů, kteří by povinnou školní docházku dítěte zanedbávali, by byli nahlášeni sociálce.

Ředitel Pavel Klíma nesouhlasí s ministryní Kateřinou Valachovou ani v tom, že rok navíc by měl dětem lépe vštěpit sociální návyky. „K tomu velmi dobře slouží první třída, deset povinných let je opravdu zbytečných," míní.

Mají školky volno?

Pokud novela zákona skutečně vzejde v platnost ve stanoveném termínu, ředitelé školek mohou mít problém s umístěním dalších dětí. Už teď mají kapacity plné.

„My jsme naplnění až po střechu, a to jsme teď navyšovali kapacitu. Myslím, že bychom se s příchodem dalších dětí nejspíš vyrovnali, protože v naší spádovosti opravdu není moc dětí, kteří do školky nechodí," říká Pavel Klíma. ZŠ a MŠ Helsinskou by ale případný příliv nových dětí nezaskočil. „Volná místa stále máme. Jsme na to připravení," tvrdí Alena Heršálková.

Autor: Kateřina Šímová

Autor: Redakce

30.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies