VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přál bych si, aby v Budějovicích jezdila koněspřežka, říká František Štangl

České Budějovice - S ředitelem Jihočeského muzea o nových stálých expozicích, o tom, jaké nedodělky po přestavbě musí řešit, i o funkcích v dozorčích radách.

20.3.2015
SDÍLEJ:

František Štangl, ředitel Jihočeského muzea.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Nejspíš je rekordně rychle zvolený ředitel v jihočeské kultuře. Šéfem Jihočeského muzea (JM) se stal loni za 99 minut – tak 'dlouho' trvaly pohovory před komisí, 
v nichž měl jen dva soupeře, přičemž jeden z nich to vzdal. Brzy si odškrtne rok ve funkci, řeší, proč do muzea zatéká, i nové expozice o dějinách Budějovic a husitech. „S přestavbou jsme spokojeni, ale plně objekt otestujeme až v plném provozu. Pak si udělám i audit,“ říká 53letý František Štangl.

Sedíte v deseti dozorčích 
a správních radách, dvakrát jako předseda, šéfujete finančnímu výboru města Nové Hrady. Jak to všechno stíháte?
Mnohé ty věci jsou jednou, dvakrát za rok, někdy ani to ne. Ve správní radě Jihočeské univerzity jsem mj. proto, že jsem tam byl už v době mého působení na kraji, a přišlo mi velmi špatně, abych s tím říznul. Nadační fond Lenorské sklo je nyní, kdy se změnil občanský zákoník, zlikvidovaný. Mě překvapuje, že jsem někde ještě stále zapsán, Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, to je nedopatření, tam mělo dojít k výmazu. Většina těch funkcí je zadarmo, některé i souvisí s činností muzea, třeba Jihočeská Silva Nortica.

JM má za sebou přestavbu za 120 milionů korun. Jak jste s ní spokojen?
Teď jednáme o odstranění vad a nedodělků.

Jakých?
Třeba nemáme zcela funkční vstupní dveře ze Senovážného náměstí, což jsme vyřešili dodatečně vystavěnými zašupovacími dveřmi. Tady vidíte (v kanceláři ředitele – pozn. red.), že výplň dveří je prasklá, drobné závady na oknech. Teď se to dolaďuje. Trochu mě mrzí, že součástí rekonstrukce nebylo odizolování objektu, ve sklepních prostorách dochází při přívalových deštích k zamáčení, jsou tam mokré fleky na zdech.

František Štangl, ředitel Jihočeského muzea.

Z nových stálých expozic je nejočekávanější Příběh města 
k 750 letům Českých Budějovic. Již jste avizovali, že nabídne koňský postroj císaře Matyáše 
z roku 1614 či velociped se dvěma řetězy z roku 1887. Co bude hlavním lákadlem?
Těch taháků bude povícero, a nebudou to jenom středověké a raně novověké dějiny, půjde to až za polovinu 20. století. Budou tam i modely reálně socialistických staveb, Koldomu, nebo model plaveckého bazénu, což je mimořádně zdařilá stavba. A připomeneme i to, že České Budějovice utvářel nejenom český a německý živel, ale i židovský, bude tam mj. velkoplošná tapeta synagogy. Expozice bude ve třech sálech, otevřeme ji koncem června nebo v první polovině července.

Pod JM spadá i Muzeum koněspřežky. Je reálné, že by po Budějovicích jezdila replika koňky?
Já bych si přál, aby zde koněspřežka jezdila, ale je to záležitost města. Nesmí dramaticky omezovat pohyb lidí 
a asi nenajdeme prostor jako 
v Kerschbaumu. Muzeum může pomoci, ale nemůže být investorem a hnacím motorem.

Jako dlouholetý politik byste ale mohl lobbovat.
Já nevím, do jaké míry ještě někdo na mé lobbování dá. Přiznám se ale, že mně by se ten projekt docela líbil. A na koněspřežce spolupracujeme.

Celý rozhovor přináší páteční Deník a jeho jihočeské mutace

Autor: Václav Koblenc

20.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sněm ANO 2017
8 30

Průzkum: Volby by vyhrálo hnutí ANO. ODS se dotahuje na ČSSD

Letecká společnost Emirates provozuje nejvíce typů letadla Airbus A380
21

Do největšího dopravního letadla udeřil v Praze blesk, lidé čekali na náhradní

Infografika: Škoda vyrobila miliontý Superb. Připomeňte si příběh vozu

Vlajkové lodi automobilky Škoda se daří skvěle. Nedávno totiž z výrobní linky sjel miliontý Superb.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Rakušané budou těžit ropu u českých hranic

/VIDEO/ Rakousko, které bylo ještě v polovině šedesátých let minulého století v zásobování ropou soběstačné, dnes těží asi 900 tisíc tun této strategické suroviny a více než 90 procent její tuzemské spotřeby dováží. Koncern OMV proto nyní zahajuje hlubinné vrty, které by měly najít nová naleziště – mimo jiné i v těsné blízkosti české hranice nedaleko Břeclavi.

Papež František vyzývá: Urovnejte korejskou krizi, nebo nás válka zničí

Cestou z Egypta poskytl papež František rozhovor novinářům, ve kterém navrhl, aby se řešení krize na Korejském poloostrově ujali prostředníci. Hovořil o možnosti, že by jím mohlo být Norsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies