VYBERTE SI REGION

Před deseti lety vršili na nábřeží pytle s pískem, teď mají stěnu

České Budějovice - Příslušníci pěší roty aktivních záloh zkusili v sobotu v Českých Budějovicích poprvé sestavit mobilní protipovodňovou hráz. Stačilo jim na to pět hodin a zábrana by měla ochránit Pražské předměstí před pětisetletou vodou. Někteří obyvatelé ale projekt kritizují

12.11.2012
SDÍLEJ:

Cvičná stavba protipovodňové stěny na Jiráskově nábřeží v Českých Budějovicích.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Na nábřeží kmitá šedesátka lidí 
v maskáčích, z kamionů vykládají hliníkové desky a systematicky je skládají podél Vltavy. Přišroubuj to pořádně, zní povel. I když se všechno odehrává jen cvičně, během krátké doby jsou obyvatelé Pražského předměstí v Českých Budějovicích zachráněni před velkou vodou. Příslušníci pěší roty zkoušeli v sobotu poprvé sestavit mobilní protipovodňovou hráz na Jiráskově nábřeží. Ukázalo se, že na to stačí pouhých pět hodin.

Stěna se vkládá do betonových základů, které Povodí Vltavy vybudovalo mezi Dlouhým mostem a mostem na Strakonické ulici. „Nejdřív musíme odmontovat zátky, připravit šrouby a připevnit sloupky. Mezi ně pak už jen dáme desky a zajistíme. Nejnáročnější je zorganizovat to, aby všechno klapalo a navazovalo na sebe, ale po několika hodinách už mě také bolí záda," popisoval Bohumír Tomášek 
z aktivních vojenských záloh.

On a jeho kolegové jsou připravení okamžitě pomáhat 
v případě skutečného ohrožení. Povoláni do akce byli samozřejmě i při povodni v roce 2002. Tehdy však Budějovice ještě žádnou mobilní stěnu neměly, na nábřeží se tedy vršily pouze pytle s pískem.

Se sobotním nácvikem byl spokojený i Petr Víta, vedoucí projektu z firmy JaP-Jacina. „Jde to rychleji, než jsem si představoval. Jedeme asi 
o hodinu a půl napřed," uvedl. Bez předchozí přípravy budou lidé schopni zábranu sestavit do osmi hodin. Delší dobu totiž zabere převoz materiálu na nábřeží a organizace práce. Stavba samotné hráze je ale záměrně co nejjednodušší, aby  mohl pomáhat každý.

Přes 1,5 kilometru

Budějovická mobilní stěna je zatím největší, jakou firma vybudovala. Měří více než 1,5 kilometru. Podle Petra Víta však při velké vodě nejde 
o délku, ale o výšku hrazení. „Tohle má 80 centimetrů, což se může zdát málo, ale je to přesně vypočítané. Kdybychom udělali zeď vyšší, tak už vyplavíme domy na druhé straně. Takhle se voda rovnoměrně rozlije a zvedli jsme kapacitu koryta," vysvětlil.

Přenosný materiál na stěnu tvoří 2100 hliníkových hradidel a 561 sloupků. Vše se uchovává ve 25 velkých kontejnerech v areálu Dopravního podniku. Celkové náklady na projekt byly 70 milionů korun. Zaplatilo je Povodí Vltavy prostřednictvím dotace 
z ministerstva zemědělství.

Cvičné stavbě přihlíželi také místní. Byl mezi nimi Kamil Častoral s rodinou. „Je moc fajn, že se něco takového udělalo. Každé opatření je dobré, jen se bojíme, že voda si stejně najde cestu," komentoval.

Objevují se ale i lidé, kteří mají vůči stěně námitky. Radek Plecer z Plzeňské ulice se například pozastavuje nad tím, kudy jsou vedeny betonové základy. Zbytečně podle něj odbočují od cyklostezky.

Petr Víta však zdůraznil, že to má své důvody. „Všechna hliníková hradidla jsou stejně dlouhá, takže manévrovat na 1,5 kilometrové trase není nic jednoduchého a občas jsme museli kličkovat," vysvětlil. Podle Martina Poláčka z Povodí Vltavy se navíc projektanti snažili kopírovat terén parku a vyhýbali se stromům, aby zachovali stávající zeleň.

Radku Plecerovi se zároveň nelíbí, že kvůli stěně vzniklo nebezpečné místo u dětského hřiště. Z jedné strany je zde násep, ale na druhé chybí, takže když se dítě rozběhne nahoru, může snadno spadnout. Povodí Vltavy s tím ale nejspíš nebude nic dělat. „Hřiště tam vzniklo až po vydání stavebního povolení na stěnu, takže jsme o něm nevěděli a museli se mu vyhýbat. Kdybychom teď přidali násep z druhé strany, zmenšili bychom plochu hřiště, což je myslím zbytečné," reagoval Martin Poláček.

Protipovodňové opatření, které má ochránit Pražské předměstí až před pětisetletou vodou, se začalo budovat loni v listopadu.  Po dokončení ho nyní převezme do správy magistrát. Zástupci města se proto také byli podívat na sobotním cvičení. „Koukáme, jak se to dělá, protože pak budeme zodpovědní za to, aby se celá stěna v případě nutnosti rychle postavila. Máme na to vyčleněnou skupinu lidí, pomáhala by nám pěší rota a bylo by vyzváno i obyvatelstvo stejně jako v roce 2002," uvedl Jaroslav Ďuroška z pracoviště krizového řízení. Zároveň bude město o spolupráci žádat některé soukromé firmy, které by mohly zapůjčit kamiony na převoz materiálu.

Autor: Andrea Zahradníková

12.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies