VYBERTE SI REGION

Před kontrolory nemocné nezachrání ani nefungující zvonek u dveří

Jižní Čechy - S nemocí není radno si zahrávat. Ovšem ani s nemocenskou, respektive 
s klidovým režimem, který musejí lidé, jimž lékař neschopenku vystavil, dodržovat.

12.3.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Archiv

Pokud totiž pracovníci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení někoho usvědčí z porušování zmíněného režimu, může se nemocnému jeho léčba v domácím prostředí prodražit až 
o 20 tisíc korun.
Tolik totiž činí maximální výše pokuty, která nedisciplinovaným nemocným hrozí. I o tom se v rozhovoru zmiňuje Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení.

Lidé v Jihočeském kraji stonali vloni ve srovnání s rokem 2011 méně často. Stojí podle vás za tímto poklesem fakt, že v prvních třech dnech nemoci nedostávají pracovníci od zaměstnavatele ani od státu žádné peníze?

I když poklesl počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti i prostonaných dnů, průměrná doba léčby jednoho případu pracovní neschopnosti se mírně prodloužila. Za snížením celkového počtu případů dočasné pracovní neschopnosti stojí zejména pokles krátkodobých případů. Je možné předpokládat, že příčinou tohoto trendu je nízká finanční kompenzace ušlé mzdy z výdělečné činnosti na počátku dočasné pracovní neschopnosti. Jde o takzvanou karenční lhůtu v prvních třech dnech nemoci bez finanční kompenzace a náhradu mzdy vyplácenou v prvních třech týdnech zaměstnavatelem pouze za pracovní dny.

Kontroluje dodržování režimu lidí na nemocenské pouze Česká správa sociálního zabezpečení, nebo má na kontroly právo i zaměstnavatel? A za jakých podmínek?

V době, kdy zaměstnavatel vyplácí práceneschopnému zaměstnanci náhradu mzdy, tedy v prvních 21 dnech pracovní neschopnosti, může sám kontrolovat dodržování stanoveného režimu. Řídí se při tom zákoníkem práce. Pracovníci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) kontrolují režim dočasně práce neschopného pojištěnce v průběhu trvání pracovní neschopnosti. Jedná se zejména o kontrolu toho, zda se pojištěnec zdržuje v místě pobytu, které sdělil svému ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, jestli dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek a zda se chová tak, aby to nepůsobilo nepříznivě na jeho léčení a neztěžovalo či neoddalovalo to obnovení jeho pracovní schopnosti. Kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zajišťují pracovníci OSSZ z vlastního podnětu nebo z podnětu ošetřujícího lékaře či zaměstnavatele.

Jakým způsobem kontroly probíhají? Je nemocný povinen kontrolorům otevřít dveře za všech okolností? Co třeba když je doma sám a usne nebo když mu nefunguje zvonek u dveří?

Povinností občana, který je na tzv. neschopence, je pracovníkovi OSSZ pověřenému kontrolou dočasně práceneschopných vždy otevřít, legitimovat se a předložit neschopenku, do které pracovník OSSZ zapíše provedenou kontrolu. Pokud nemocný neotevře, najde ve své schránce výzvu ke zdůvodnění. Na jejím základě pak probíhá ověření, zda léčebný režim byl nebo nebyl porušen.

Kontrola probíhá ve více fázích. Výsledkem kontroly 
v první fázi v místě pobytu nemocného může být podezření z porušení. Toto podezření je následně v další fázi ověřováno ve spolupráci 
s nemocným a ošetřujícím lékařem. Pokud mají pracovníci OSSZ za potvrzené, že nemocný porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce, zahajuje se řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o postihu, tedy krácení nebo odnětí nemocenského.

Jakým způsobem může být nemocný za nedodržování stanoveného režimu postižen?

Postih může představovat krácení nebo odnětí nemocenského. V praxi to znamená, že dle závažnosti je dávka vyplacena v ponížené výši nebo za určité období je rozhodnuto, že nemocnému tato dávka nenáleží vůbec. Ve specifických případech je možné uložit pokutu, a to až ve výši 20 tisíc korun. To už jde ale hlavně o závažné nebo opakující se případy.

Pacienti se často vymlouvají. Někdy na vosy, jindy na hádavé manželky

Asi před dvěma lety Okresní správa sociálního zabezpečení Tábor projednávala případ, kdy se kontrolor nedozvonil na pacienta. Ten tvrdil, že zvonek přes zavřené balkonové dveře neslyšel. Pacient na vysvětlenou napsal, že v uvedenou dobu byl doma, ale protože nemusí ležet, tak seděl na židli na balkoně a vyhlížel manželku, až se bude vracet z práce. Vypověděl, že venku u balkonu mají hnízdo vosy a nalétaly by otevřenými dveřmi do bytu. Proto musel mít dveře do bytu pokoje z balkonu zavřené a zvonek neslyšel. To, že vosy mohly na balkoně poštípat i pacienta, zřejmě nebylo až tak důležité…

Jindy se zase kontrolorům pacient, na něhož se nemohli u dveří dozvonit, vymlouval na to, že musel během nemoci přespávat v autě, protože se pohádal s manželkou a nemluvili spolu.

Když nemocným takzvaně teče do bot, poslouží jako vhodná výmluva 
i němé tváře. „Psi štěkali tak, že nebyl slyšet zvonek," řekl jeden z pacientů pracovníkům okresní správy sociálního zabezpečení. Další ochořelý zaměstnanec, který nedodržoval klidový režim, jak se patří, se zase vymlouval na to, že musel dojít do obchodu pro mléko.

Zaměstnavatelé, kontrolujete své zaměstnance
na nemocenské?

František Daněk, personalista
Lira, a. s., Český Krumlov
– výrobce a distributor 
obrazových lišt a rámů

„Ano, v případě pracovní neschopnosti své zaměstnance kontrolujeme, a to často, někdy dokonce i dvakrát během nemoci. Kontroluje je osobně šéf osobního oddělení a příslušný přímý nadřízený nemocného zaměstnance – například vedoucí provozu. Výsledky kontrol zatím vždy dopadly příznivě. Nemocní léčebný režim dodržují ve shodě s pracovní neschopností. Je možné, že výsledek je dobrý právě proto, že zaměstnanci vědí, že kontrola ze strany podniku je velmi pravděpodobná. Stává se proto, že někteří pracovníci i zavolají a upozorní, kdy jdou na lékařskou kontrolu nebo na převaz a podobně. 
V průměru z 225 zaměstnanců podniku měsíčně marodí zhruba deset lidí. V případě epidemie šplhá nemocnost až na 15 lidí."

Václav Franz, majitel
PERSEID.CZ, s. r. o., 
Prachatice – zajišťuje
bezpečnostní a úklidové
služby či správu majetku

„To, zda zaměstnanec opravdu v době, kdy je uznán práce neschopným, leží doma a snaží se vyléčit, kontrolujeme. Naše firma má sto padesát zaměstnanců a bohužel jsme se setkávali s tím, že někteří místo toho, aby v době nemoci leželi doma, trávili čas úplně jinak. Zkrátka, jejich pracovní neschopnost nebyla o nemoci. Naposledy jsme před několika týdny nachytali jednoho ze zaměstnanců, který v době pracovní neschopnosti vysedával večer 
v restauračním zařízení a zřejmě se léčil po svém, hlavně alkoholem. Již několik let proto kontrolujeme, zda je opravdu nemocný doma. Samozřejmě, že u některých se to setkává s nevolí. Na straně druhé se často stává, že sám musím někoho poslat domů ležet, protože je nemocný a i přesto chodí do práce. A právě proto nyní pracujeme na novém systému, kdy zaměstnanci, kteří jsou u nás delší dobu a my víme, že se snaží chodit do práce za každou cenu bez ohledu na své zdraví, budou mít dovolenou navíc, kterou budou moci využít na vyléčení. Dost často nejdou ležet domů 
i proto, aby nepřišli o peníze za první dny nemoci. A pro nás je samozřejmě důležitý zdravý zaměstnanec."

Jan Pěnkava, mluvčí
ČZ Strakonice
- víceoborová společnost 
s mnohaletou tradicí 
strojírenské výroby

„Když došlo ke změnám ve vyplácení nemocenské, řešili jsme, jak budeme kontrolu zaměstnanců na nemocenské zajišťovat. V té době se nám také hlásily agentury, které se o to chtěly postarat. Uvažovali jsme o vyčlenění zvláštního pracovníka na tyto úkoly. Nakonec jsme ale k ničemu takovému nepřistoupili. S nemocností nemáme problémy. Jen ve zcela ojedinělých případech, kdy máme podezření na zneužívání nemocenské, kontrolu uděláme. Žádný zvlášť vyčleněný pracovník nebo agentura to ale na starosti nemá."

Zaměstnanci, 
léčíte se sami, nebo chodíte
k lékaři?

Jiří Hrbek (33)
Jindřichův Hradec
Klasická nemocenská u mě absolutně nepřipadá v úvahu, myslím, že to si dneska při běžné nemoci nemůže dovolit nikdo. Pokud na mě přijde nějaké to nachlazení, snažím se jej do poslední chvíle přecházet a léčím se jen doma po večerech. Když už je to hodně špatné, beru si dovolenou, protože systém je nastavený tak, že bych zůstal téměř bez peněz. Naši zákonodárci těmito nesmyslnými opatřeními docela hazardují se zdravím občanů a já se nedivím, že v posledních letech jsme čím dál častěji svědky velkých chřipkových epidemií.

Dana Špalová (51)
Milevsko
Pokud mám rýmu nebo kašel, snažím se léčit čajem a na víkend si třeba lehnu nebo si vezmu jeden dva dny dovolené. Samozřejmě kdyby mě potkalo něco vážného, tak bych marodit šla. Musím říci, že se držím, za dvacet let jsem měla jeden den neschopenky.

Renata Klejnová (35)
Sezimovo Ústí
Do zaměstnání chodím stále, takže nemocenskou si nevybírám. Je to z hlediska peněz nevýhodné. Kdo si dneska může dovolit být doma zadarmo tři dny? Po třech dnech je člověk prakticky zdravý. Mám spoustu známých, kteří si místo nemocenské berou raději dovolenou. Navíc, já mám štěstí, nejsem moc nemocná. Kdybych měla zůstat v posteli, tak bych musela mít asi dost vysoké teploty, které by mi nedovolily pracovat.

Blanka Hellerová (55)
České Budějovice

Naštěstí moc často nemarodím, ale pokud už mě nějaká nemoc přepadne, většinou chodím do práce a léčím se sama. Na nemocenské nezůstávám. Kvůli své práci si to nemohu dost dobře dovolit. V případě vážnější nemoci by to bylo samozřejmě něco jiného, šla bych 
k doktorovi.

Autor: Redakce

12.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies