VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vltavíny jako dar z nebes? Rozhodně ne! Takhle kopáči zničili majitelce pozemky

Prachatice / Jankov - I když počátkem devadesátých let těžila polodrahokamy specializovaná firma, kopáči vltavínů se na stejná místa krátce poté vrátili.

17.6.2015 4
SDÍLEJ:
Fotogalerie
21 fotografií

Pozemek Magdy Troubilové nedaleko Jankova proměnili kopáči vltavínů v měsíční krajinu nebezpečnou jim samotným a hlavně lidem z okolí.Foto: Deník/Miroslav Fuchs

S nelegální těžbou vltavínů nemají špatné zkušenosti jen Netoličtí. Netolickým se celou situaci kolem nelegální těžby vltavínů podařilo vyřešit až ve chvíli, kdy místo, kam se sjížděli kopáči, pronajali soukromé firmě. Ta místo zabezpečila a o těžbu vltavínů se stará už ve vlastní režii. Své o nájezdech kopáčů vltavínů ví také Magda Troubilová z Prachatic.

Mezi pozemky, které před lety zdědila po svém otci, je i část lesa zhruba dva kilometry od chalupy v oblasti, která je známa výskytem vltavínů. Místní o nich dobře vědí a čas od času se někomu podařilo některý ze vzácných pozůstatků po pádu meteoritu najít. Nikoho ale nenapadlo vzít krumpáč, lopatu a jít cíleně ceněné vltavíny kopat.

Pozemek Magdy Troubilové nedaleko jankova proměnili kopáči vltavínů v měsíční krajinu nebezpečnou jim samotným a hlavně lidem z okolí.Podobně jako i v jiných lokalitách se nejen nelegální těžba rozjela naplno až po roce 1989. A zejména v posledních letech působí nájezdy kopáčů vltavínů značné problémy nejen Magdě Troubilové, ale všem sousedům, kteří v lokalitě vlastní pozemky.

Měsíční krajina

Ty po takových nájezdech připomínají doslova měsíční krajinu. Podle Magdy Troubilové i na jejích pozemcích narostl problém už do takových rozměrů, že se nejedná jen o osobní bezpečnost samotných kopáčů, ale hlavně lidí a dětí, kteří do lesa chodí. „Těm lidem je absolutně jedno, co se může stát. A že by některou z jam sami zaházeli, to ani náhodou. Přitom jámy, které po kopáčích zůstávají, jsou i více než metr a půl hluboké a velmi rychle se plní vodou. Pokud by do některé z nich spadlo dítě, mohlo by se nejen zranit, ale i utopit," zdůraznila Magda Troubilová. Vzhledem k tomu, že kopáči hledají vltavíny částečně i na lesních pozemcích, na některých místech podkopávají i kořenový systém, takže následně stromy už popadaly, jinde k tomu nemají daleko.

Nájezdy kopáčů trvají již delší dobu i přesto, že počátkem devadesátých let minulého století na stejných pozemcích ve velkém těžila vltavíny specializovaná firma. „Ta po ukončení prací uvedla pozemky do původního stavu, nicméně kopáči se do stejných míst vrátili a začali pozemky poškozovat. Moje babička říkávala, že země rodí kameny, zřejmě se tedy neustále další vltavíny dostávají blíž k povrchu, nebo to prostě jen zkoušejí a zřejmě to musí vynášet, když se to děje v takové míře," dodává.

Pozemek Magdy Troubilové nedaleko jankova proměnili kopáči vltavínů v měsíční krajinu nebezpečnou jim samotným a hlavně lidem z okolí.Celý problém se Magda Troubilová, a nejen ona, snažila řešit i s policií. „Tu už kvůli kopáčům volali i další lidi ze vsi, ale prý na ně policie nemá páky. Problém je, že přes den tu nikoho nevidíte, kopáči jezdí pouze v noci. Jenomže tohle je přece jen volně přístupný, byť soukromý pozemek," říká.

Stovky výkopů

Na přibližně arovém pozemku se podle jejího odhadu může nacházet kolem stovky výkopů různé velikosti, hloubky i stáří. „Že se tu vltavíny po okolí nachází, o tom místní vědí snad všichni celé generace. Když se obchod s vltavíny rozrostl a stal se lukrativním, začali sem jezdit čím dál častěji. A trvá to už v podstatě dvacet let. Po tom, co s těžbou skončila specializovaná firma, byl pár let klid, stromy, které tu vysadila, začaly růst, a pak se tu objevili první kopáči. Je pravda, že jsem do těch míst nechodila zase až tak často, ale co to tak sleduji, intenzivnější kopání trvá možná už deset let," odhaduje Magda Troubilová.

Nebezpečné je počínání kopáčů vltavínů také z dalšího důvodu. „Prakticky několik desítek metrů od prvních výkopů je poslední chatka z chatové kolonie. Hrají si tam i děti, takže je to opravdu dost nebezpečné," upozornila.

Řešení, jak se nelegálních kopáčů zbavit, Magda Troubilová mnoho nevidí. „Nemám ani sílu, ani peníze pořád dokola po nich nejen uklízet nepořádek, ale hlavně ty hluboké jámy zaházet. Soused už to sice dělal, ale další výkopy přibývají. Je to pořád dokola. Možná by stálo za to pozemek znovu pronajmout firmě, aby to tu zase odtěžila, ale těžko říct, jestli by o to měl někdo zájem a hlavně je mi líto po tak krátké době zase nechat vrostlé stromy vykácet," říká.

Zabezpečení pozemku

Velké problémy, za které v podstatě nemůže, nelegální kopáči mohou způsobit i jí samotné a dalším vlastníkům pozemků, na kterých vltavíny kopají. Jako vlastník pozemku má totiž povinnost v podobných případech zabezpečit, aby se tam nemohl nikdo zranit. To je hlavní důvod, proč se rozhodla na celou situaci upozornit. „Pokud se tam někomu něco stane a já nezabezpečím místo proti vniknutí, jsem vlastně zodpovědná za úraz, který by se tam někomu stal. Paradoxně by to platilo i v případě, že se tam něco stane i některému z kopáčů. Jenomže netuším, jak to mám zajistit. Uvažujeme o tom, že to místo, kde jsou výkopy, označit nějakou páskou nebo cedulkami, že je tam vstup pouze na vlastní nebezpečí, ale nejsem si jistá, jestli to někoho odradí a jestli by to vůbec mělo nějakou váhu před zákonem, kdyby se tam skutečně někomu něco stalo. Navíc nemohu každý den chodit kontrolovat, jestli to označení někdo nestrhne," krčí Magda Troubilová jen bezradně rameny.

Stejně jako ona, bezradní jsou už i místní a celou věc řeší po svém. „Protože máme v těch místech les, stalo se nám, že když tam zajel syn s autem pro dřevo, vypustil mu někdo všechna kola, protože se domníval, že se jedná o nějakého kopáče vltavínů. To je ale prostě už naprosto zoufalá snaha a stejně to nic neřeší. Ti, co sem na vltavíny jezdí, už to tu mají dobře zmapované a vědí, kdy tu někdo v okolních chalupách je nebo není. Navíc v noci to nikdo hlídat nebude, hlavně když se jedná o organizované skupiny," dodává.

Jedno řešení přesto Magdu Troubilovou přece jen napadá. „Nejlepší ze všeho by bylo, kdyby se někdo rozhodl postavit v těch místech cihelnu, která tam navíc kdysi i stávala. V téhle lokalitě je velice kvalitní třetihorní hlína, která je mezi keramiky hodně ceněná. Sama jsem ji i vyzkoušela a mohu to jen potvrdit," říká Magda Troubilová.

Autor: Miroslav Fuchs

Místo události:
17.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Šárka Strachová ve slalomu SP v Záhřebu.
AKTUALIZOVÁNO
7

Konec. Slalomářská mistryně světa Strachová se rozloučila s lyžařskou kariérou

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Českou televizi chce řídit dvanáct lidí včetně současného šéfa Dvořáka

Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele České televize se přihlásilo 12 zájemců. Je mezi nimi i současný ředitel Petr Dvořák, který televizi vede od podzimu 2011. Mezi uchazeči o místo je i bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák nebo exšéf televize Prima Martin Konrád. První kolo volby proběhne 12. dubna, nového ředitele rada zvolí 26. dubna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies