VYBERTE SI REGION

Proč včelstva v poslední době tolik hynou?

Jindřichohradecko –  Nedávno proběhla tiskem zpráva, že na Českovelenicku bylo nutno spálit několik desítek včelstev kvůli jejich napadení morem včelího plodu.

6.6.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Mor byl pravděpodobně zavlečen ze sousedního Rakouska. Tento argument však ztrácí na síle, když si uvědomíme, že mor vesele řádí i v našem hlubokém vnitrozemí.

Mor včelího plodu se u nás vyskytoval i v dobách dávno minulých, ale přibližně v sedmdesátých až osmdesátých letech minulého století jsme si všichni mysleli, že se nám ho podařilo zcela vymýtit. Jenže v té době se k nám začal rozšiřovat roztoč Varroa destructor (dále jen kleštík). Zpočátku se pálila všechna včelstva, kde se objevil. Později naši výzkumníci vyvinuli chemická léčiva, která včelařům umožnila držet kleštíka v přijatelných mezích. Zdálo se, že máme vyhráno. Postupem času se však začaly navracet klasické nemoci a nákazy včelstev, jako je právě mor včelího plodu. Dnes už víme, že nejen kleštík, ale i chemická léčiva oslabují imunitu včel.

Počty jsou jednoduché. Stávající metodika léčení je buď dobrá nebo špatná, její uplatnění v praxi může být důsledné nebo nedůsledné.

Tvrdím, že metodika je už překonaná a navíc v praxi nedůsledně uplatňovaná. Léčení většinou zahajujeme až v říjnu, ačkoli zkušenosti mnohých ukazují na nutnost léčebných kroků už v květnu a červnu, nejpozději však v červenci a srpnu, kdy je rozvoj kleštíka nejintenzivnější, a kdy nám také působí ty největší škody. V říjnu pak začneme do včel „prát" tvrdou chemii uniformním způsobem, aniž bychom u každého včelstva bezpečně věděli, jak moc je kleštíkem napadené.

o se opakuje ještě v prosinci a opět bez znalosti konkrétního stavu v každém včelstvu. To vše je časovaná bomba, která může vybuchnout kdykoli jak v podobě reziduí ve včelích produktech, tak v úhynech oslabených včelstev. Nebezpečí znásobují „fčelaři", kteří si s léčením a pořádkem u svých včel nedělají vůbec žádné starosti (vím, o čem mluvím, mohu posloužit fotodokumentací).

Svůj podíl viny mají i včelařské dotace. Proč by si lajdák lámal hlavu se zdravotním stavem svých včelstev? Až uhynou, všechno spálí, dostane dotaci na znovuzavčelení a ještě na tom vydělá. (Omlouvám se poctivým včelařům. Ztráta včelstev je pro ně nesmírně bolestná. Lajdáci však mezi námi jsou a škodí nejen svým včelám, ale všem ostatním včelařům v okolí.)

Dotace pouze zkreslují skutečný stav věci a výsledky chovu. Po jejich zrušení by odešli zlatokopové, včelaři by zůstali – a věci by se hnuly kupředu. Místo dotací by stát mohl přitvrdit vůči zemědělcům, kteří zneužívají chemické prostředky na ochranu rostlin. To, co se dnes leckde děje kolem pěstování řepky olejky, budí přímo hrůzu.

Vidím jedinou cestu k nápravě. Žádný centrální orgán ani jeho sebelepší vyhláška nemůže znát stav každého včelstva. Je třeba se vrátit ke každodenní péči o včely a léčení usměrňovat podle konkrétní situace. Jsou včelstva, která na napadení kleštíkem reagují úhynem, a jsou včelstva, která se umí s kleštíkem vypořádat sama. Ano, je to v genetice, která je však v rukách každého včelaře. Individuální péče nám pak umožní omezit tvrdou chemii na minimum a vystačit si s kyselinami (mravenčí, šťavelová, máselná, tymol), které rovněž kleštíka hubí, přičemž včelám ani jejich produktům neubližují.

Někdo může namítnout, že to mohli včelaři dělat už dávno, protože jim to nikdo nezakazuje. Mohli. Jenže je k tomu nikdo nevede. Ojedinělé pokusy nemají smysl, ty dokonce vyvolávají jistou nevraživost ostatních, ba i včelařských funkcionářů v okolí. Každé opatření musí být celoplošné, aby splnilo svůj význam. Ta změna musí nejprve proběhnout na úrovni myšlení. Tady bych viděl hlavní náplň činnosti všech včelařských občanských sdružení. Bude to těžké, svůj negativní vliv zde mohou sehrát i zájmy výrobců „tvrdých" léčiv. Ze všeho nejdříve musíme překonat konzervatizmus v nás.

Jan Lebeda, Mláka
(autor včelaří od roku 1958 a je členem Pracovní společnosti nástavkových včelařů)

Autor: Redakce

6.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies