Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První betlém jsem vyřezával v manickém stavu, říká Tomáš Štolba

Tábor /ROZHOVOR/ - Vánoční výstava „biblicko-venkovského" řezbáře Tomáše Štolby v táborské Galerii U Radnice je příkladem dnes už vzácné pokory, jemného setkání autora s divákem

11.12.2012
SDÍLEJ:

Díla řezbáře Tomáše Štolby. Hlava Petra, detailFoto: Deník/Luboš Dvořák

Řezbářská díla Tomáše Štolby z Roztok u Prahy jsou prosycena klidem, dumavostí, vírou, tichou energií a Vánocemi. Však se blíží. Až do Tří králů můžete popřemýšlet nad jeho dřevěnými sochami a betlémy v táborské Galerii U Radnice ve starobylé uličce Martínka Húsky kousek od historického Žižkova náměstí.

Jak jste se dostal s výstavou do Tábora?
Tábor se mi velmi líbí, protože je to hezké město, zejména historické jádro. Vyprávěl mi o něm táborský rodák, můj bývalý tchán, pan Frank, kterého si vážím. Když mě pak ředitelka městské galerie oslovila, tak jsem byl potěšen, že mohu v těchto krásných prostorách vystavovat.

Je některá z figur vytvořena pro Galerii U Radnice?
Ano, vyřezával jsem přímo pro toto místo větší Betlém ze dvou, které v Táboře vystavuji.

Vzpomínáte si na dobu, kdy jste vzal poprvé do ruky dláto a vyřezal jste první loutku?
Velmi dobře. Bylo to po revoluci a přál jsem si s loutkami, se kterými jsem začínal,  uspět – kvůli obživě i kvůli pocitu vnitřního naplnění. Pamatuji si, že když jsem začínal, byl jsem prací fascinován a odhodlán ji dobře zvládnout.

Co vás k řezbařině přivedlo, případně kdo vás inspiroval?
Zpočátku jsem na loutkách spolupracoval s Renatou Štolbovou, mou tehdejší manželkou, která je malířka a ilustrátorka. Postupně jsem nabíral inspiraci návštěvami výstav jiných řezbářů. Mám-li jmenovat, ovlivnil mě pan Bláha, pan Kavan, i bretaňské kamenné kalvárie a české lidové umění. Od té chvíle jsem začal pracovat samostatně na dřevěných figurách a práci na loutkách jsem postupně opustil.

Jaké dříví berete nejraději do ruky, jak se k němu dostáváte a proč je výběr dřeva důležitý?
Pracuji s lípou, někdy jsem použil i olši. Je to z důvodu mé předchozí práce na loutkách. Už jsem u lípy zůstal. Dřevo kupuji jak se dá, na pile, nebo se mi někdo ozve, že u něj mohu koupit dřevo. Když je dobré, koupím ho.

Jaké nástroje používáte?
Používám hlavně dláto, mám dláta od pana Karase. Používám i pásovou pilu, vrtačku, brusku. Když je soška vyřezaná, maluji ji akrylovými a olejovými barvami.

Jaká vlastnost je pro řezbáře nejdůležitější?
Řekl bych, že velmi důležitá je trpělivost. Už jen skladování dřeva je činnost na několik let, aby dřevo dobře vyschlo. Plánování výstav je na dva až tři roky dopředu, většinou jsou výstavy v termínu listopad – prosinec jako v galerii v Táboře. Dnes už se zabývám plánováním výstav na rok 2013 i 2014. Musím přiznat, že trpělivost nikdy nebyla mou silnou stránkou, tak na mě Bůh seslal tuto práci záměrně.

Sochy vyznívají velmi jemně, mile. Jak toho dosahujete?
Někdy si kladu otázku, zda jsem schopen svoji práci vůbec ovlivňovat. Ony ty figury vždycky nějak dopadnou. Dost často úplně jinak, než já si zpočátku myslím.

Proč ve vaší tvorbě převládají náboženská, biblická témata?
Biblická témata vyřezávám proto, že mě to baví. Mohu o konkrétních postavách přemýšlet. Zabývám se 
i tvorbou figur s venkovskou tématikou. Hlavně se snažím, aby ze sošek byla cítit radost.

Dokázal byste tak „silné" figury vytvářet, kdybyste nebyl věřící?
Neuměl bych dělat to, co by mě nebavilo, nebo čím bych nežil. Myslím, že mi toto téma vystačí do konce mého života, bez ohledu na to, zda se tím uživím, nebo ne.

Poměrně často ztvárňujete postavu Ježíšova nejbližšího učedníka Petra jako rybáře. Nebo se mýlím?
Je pravda, že Petra ztvárňuji dost často jako rybáře, ale ztvárňuji jej i v jiných pozicích; s klíčem a kohoutem. Věnuji se tomuto tématu rád.

Vytvořil jste někdy figuru, na niž jste byl obzvláště pyšný?
Největší radost jsem měl 
z mého prvního betlému, to bylo sedm figur. Ten jsem vyřezával v téměř manickém stavu. Dlouho jsem jej vystavoval na vánočních výstavách, než si jej koupil jeden můj sběratel z Německa. Každý, kdo prodá dílo, které má rád, ví, jak je to radostné a bolestivé zároveň.

Vyřezáváte něco pro své děti?
Zde se moje žena velmi směje. Kovářova kobyla chodí bosa. Pravda je, že staršímu synovi vyřezávám pendolino, což je shluk kostiček, které si děti samy omalují. Opravuji jim dřevěné meče. Kluci (tři a šest let) mi chodí do atelieru a s figurkami si hrají, což má někdy dramatický průběh. Pak se ze mě  stává Herodes.

Autor: Luboš Dvořák

11.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.
27 6

Zeman: Autoritářské státy mají lepší podmínky pro velké projekty

Záplavy v Barmě
5

VIDEO: Budhistický chrám se bortí. Starobylá památka je nenávratně pod vodou

EXKLUZIVNĚ

Zločin, nebo neštěstí? Policie pro ověření vyhazovala z 6. patra hotelu figurínu

Policie v Pardubicích rekonstruovala poslední okamžiky života 45leté ženy: pád z okna hotelu. K čemu policisté dospěli?

Do Turecka jen na vlastní nebezpečí, varují Němci

Diplomatická válka mezi Spolkovou republikou Německo a Tureckem pokračuje. Istanbul totiž stále zadržuje německého aktivistu.

Vraždění neviňátek. Panthers na trůně

/FOTOREPORTÁŽ/ Bez větších problémů, přesvědčivým skóre 28:0, si došli pro sedmý titul v řadě (američtí) fotbalisté Prague Black Panthers.

VIDEO: Hrdina zmlátil útočníka ve Starbucks. Stačila mu židle

Útočník ozbrojený pistolí a nožem přišel vyloupit pobočku kavárenského řetězce Starbucks. Jeden ze zákazníků předvedl ale doslova hrdinský kousek a útočníka zneškodnil. Jeho jednání chválí i místní policie. K incidentu došlo v kalifornském městě Fresno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení