Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První znělkou rozhlasu bylo troubení z Černé věže

České Budějovice - Před sedmdesáti lety, 5. května 1945, odzbrojila skupinka Čechů na vysílači za Budějovicemi německé strážce. Napojila se na pražské vysílání a o přestávkách sama pouštěla české písně. To bylo úplně první rozhlasové vysílání z jižních Čech. Na radnici na českobudějovickém náměstí narychlo vznikla hlasatelna, která využívala přístroje nacistického wehrmachtu.

8.5.2015
SDÍLEJ:

První vojáci Rudé armády na českobudějovickém náměstí v květnu 1945.Foto: Archiv Českého rozhlasu

Nacisté pak sice ještě na několik dní rozhlas umlčeli, ale 9. května už se naplno ozývalo české vysílání z Českých Budějovic. Skupina techniků dobrovolníků zřídila z někdejší prodejny oděvů v podloubí radnice první rozhlasové studio a do éteru se začala linout reportáž z příjezdu Rudé armády.

V 8.08 hodin se například ozvalo toto hlášení: „Vyzýváme obyvatelstvo, aby vyklidilo ve městě i okolí ulice a silnice, kudy projíždějí německé vojenské jednotky. Prchající vojáci střílejí po českých lidech. Zajišťují si obyvatelstvo jako rukojmí ke svému hladkému odchodu. Nestůjte ani u oken."

První hlasatelem a pak i reportérem byl Václav Piloušek. „Očekávali jsme Rudou armádu. Učinili jsme všechny přípravy. Náš technik Fojtl natáhl kabel ze studia, které bylo v přízemí radnice, až do radniční síně. Tam byl mikrofon," vzpomínal později v knize o historii Českého rozhlasu.

I když měl podle svých slov pořád čerstvé zprávy o postupu Rudé armády, nejlépe to poznával na tom, jak Němci stále zděšeněji prchali. Pádili přes náměstí a postranními ulicemi pryč na rakouský Linec.

Poté dostal Václav Piloušek zprávu z Vráta, že Rusové přijíždějí do města, a když tanky vjely na náměstí, začal vysílat reportáž. „Všechnu tu radost, která v nás byla, jsme sdělovali celému městu, a kde nás slyšeli, celému Jihočeskému kraji. No zpívali jsme, vykřikovali, volali," vyprávěl.

Programoví pracovníci budějovického rozhlasu Zdeněk Masopust a Václav Piloušek.

Václav Piloušek si dlouho po osvobození myslel, že si kvůli nedostatečným technickým prostředkům tehdejší doby už nikdy nebude moci onu první vzrušující reportáž zopakovat. Po letech se mu však dostaly do rukou zápisy tří posluchačů, kteří jeho poselství zaznamenávali na papír. Část reportáže navíc zachytil nahrávací deskový aparát sestrojený jedním českobudějovickým amatérem.

Je tak doloženo, že Václav Piloušek pronesl do éteru například tato slova: „Děvčata naskakují na vozy… a teď nastupují naši partyzáni, přichází četa partyzánů. Náměstí je zaplněno a stále se valí noví lidé podél radnice. Vojáci jedou Krajinskou třídou, jiný oddíl zase jede Vídeňskou. Naše českobudějovické náměstí ano, teď už zase smíme beztrestně říkat českobudějovické je tak zaplněno a pořád z rohů proudí další a další lidé."

5. a 6. června 1945 se zástupci budějovického studia zúčastnili programové konference Československého rozhlasu v Praze. Předložili plán vysílání regionálního programu a rozhodli o vedení studia. „Navštívil jsem sekčního šéfa ministerstva informací spisovatele Ivana Olbrachta a projednal s ním návrh. Nakonec jsme se dohodli, že prvním ředitelem rozhlasové stanice bude Bohuslav Tvrdý," popisoval Václav Piloušek.

Vůbec první znělkou českobudějovického rozhlasu bylo údajně vytrubování a noční volání věžného z Černé věže natočené na gramofonovou fólii. Poté se na krátkou dobu při přepínání mezi regionálním a celostátním vysílání pouze pípalo a 1. ledna 1946 dostalo studio svou skutečnou znělku.

Záznam dobového vysílání českobudějovického rozhlasu si můžete poslechnout ZDE

Byly jí první tóny písně Když jsem já šel tou Putimskou branou hrané jednou hobojkou. Ještě na jaře téhož roku ji ředitel a zároveň hudební skladatel Bohuslav Tvrdý vylepšil pro dva hoboje a dal nahrát na gramofonovou desku.

Rozhlas se pro tuto lidovou píseň rozhodl proto, že provázela jako posila a útěcha jihočeské vězně v nacistických koncentrácích a zpívala se i při šťastném návratu do vlasti. Jako znělka Českého rozhlasu České Budějovice se skladba používá se dodnes, i když ve změněném aranžmá.

V přízemí radnice na náměstí sídlilo studio pouze krátce. Přestěhovalo se do budovy na rohu ulice U Tří lvů, kde bývalo německé dívčí lyceum. „Měli jsme bývalou školu a stáli před úkolem udělat z ní rozhlas. To není o nic lehčí, než upravit jízdní kolo na plochodrážní motocykl. Ale to už byla taková doba," píše se v knize o historii budějovické stanice.

Technické zařízení tvořil starý zesilovač, ostatní si budovali technici sami. Jako nadšení radioamatéři nosili potřebné nářadí z domova, místo akustických obkladů používali deky. Protože ve studiu zpočátku pracovali jen tři technici, střídali se ve službách po 24 hodinách.

Studio se pak postupně rozvíjelo, například v 50. letech se zde dařilo vlastní rozhlasové tvorbě. V budově U Tří lvů, která se za tu dobu značně proměnila a velmi ji poznamenaly povodně v roce 2002, sídlí Český rozhlas České Budějovice dodnes.

Autorka pracuje v Českém rozhlase České Budějovice
Zdroje: 35 let krajského studia Československého rozhlasu České Budějovice, 1980, Od mikrofonu k posluchačům, 2003

Autor: Andrea Zahradníková

8.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záchranáři pátrají po zemětřesení v Mexiko po přeživších ve zbořené škole.
AKTUALIZOVÁNO
11

Mexiko bojuje s časem. Rodičům dětí ze zborcené školy svitla naděje

Starobylé amfory, podobné těm, které byly nalezeny na Sicílii
11

Archeologové našli 6 tisíc let staré víno. Vinařství je starší, než se myslelo

Přejetý Vendelín a policisté jako chuligáni: nejlepší videa z 20. září

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 20. září 2017.

Zuckerberg: Facebook posílá milion dolarů na pomoc do Mexika

Šéf firmy Facebook Mark Zuckerberg dnes oznámil, že daruje jeden milion dolarů Mexickému červenému kříži na pomoc lidem postiženým zemětřesením v Mexiku. Příspěvek na „jeho“ síti si vysloužil téměř půl milionu lajků. Při ničivém zemětřesení zahynulo nejméně 230 lidí, záchranné práce stále probíhají. Jeden z nejbohatších lidí světa přispívá na dobročinné účely již delší dobu.

KLDR nazvala Trumpa psem. Od Jižní Koreje dostane humanitární injekci

Soul dnes uvedl, že obnoví humanitární pomoc KLDR. Jedná se o osm milionu dolarů, jež v podobě potravin a vakcín poputují k severokorejským dětem a těhotným ženám. Rozhodnutí přišlo dva dny poté, co Pchjongjang nazval Donalda Trumpa "štěkajícím psem". 

AUTOMIX.CZ

Kolik stojí vlastnictví McLarenu F1? Tohoto majitele náklady donutily vůz prodat

Je jasné, že vlastnictví vzácného supersportu nepřináší jen radost. Péče o automobilový klenot totiž vyžaduje také spoustu peněz. Slavný McLaren F1 není výjimkou, což potvrzuje americký podnikatel, sběratel aut a dnes už bývalý majitel právě McLarenu F1, který prozradil, jaké náklady si tento vůz vyžádal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení