Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První znělkou rozhlasu bylo troubení z Černé věže

České Budějovice - Před sedmdesáti lety, 5. května 1945, odzbrojila skupinka Čechů na vysílači za Budějovicemi německé strážce. Napojila se na pražské vysílání a o přestávkách sama pouštěla české písně. To bylo úplně první rozhlasové vysílání z jižních Čech. Na radnici na českobudějovickém náměstí narychlo vznikla hlasatelna, která využívala přístroje nacistického wehrmachtu.

8.5.2015
SDÍLEJ:

První vojáci Rudé armády na českobudějovickém náměstí v květnu 1945.Foto: Archiv Českého rozhlasu

Nacisté pak sice ještě na několik dní rozhlas umlčeli, ale 9. května už se naplno ozývalo české vysílání z Českých Budějovic. Skupina techniků dobrovolníků zřídila z někdejší prodejny oděvů v podloubí radnice první rozhlasové studio a do éteru se začala linout reportáž z příjezdu Rudé armády.

V 8.08 hodin se například ozvalo toto hlášení: „Vyzýváme obyvatelstvo, aby vyklidilo ve městě i okolí ulice a silnice, kudy projíždějí německé vojenské jednotky. Prchající vojáci střílejí po českých lidech. Zajišťují si obyvatelstvo jako rukojmí ke svému hladkému odchodu. Nestůjte ani u oken."

První hlasatelem a pak i reportérem byl Václav Piloušek. „Očekávali jsme Rudou armádu. Učinili jsme všechny přípravy. Náš technik Fojtl natáhl kabel ze studia, které bylo v přízemí radnice, až do radniční síně. Tam byl mikrofon," vzpomínal později v knize o historii Českého rozhlasu.

I když měl podle svých slov pořád čerstvé zprávy o postupu Rudé armády, nejlépe to poznával na tom, jak Němci stále zděšeněji prchali. Pádili přes náměstí a postranními ulicemi pryč na rakouský Linec.

Poté dostal Václav Piloušek zprávu z Vráta, že Rusové přijíždějí do města, a když tanky vjely na náměstí, začal vysílat reportáž. „Všechnu tu radost, která v nás byla, jsme sdělovali celému městu, a kde nás slyšeli, celému Jihočeskému kraji. No zpívali jsme, vykřikovali, volali," vyprávěl.

Programoví pracovníci budějovického rozhlasu Zdeněk Masopust a Václav Piloušek.

Václav Piloušek si dlouho po osvobození myslel, že si kvůli nedostatečným technickým prostředkům tehdejší doby už nikdy nebude moci onu první vzrušující reportáž zopakovat. Po letech se mu však dostaly do rukou zápisy tří posluchačů, kteří jeho poselství zaznamenávali na papír. Část reportáže navíc zachytil nahrávací deskový aparát sestrojený jedním českobudějovickým amatérem.

Je tak doloženo, že Václav Piloušek pronesl do éteru například tato slova: „Děvčata naskakují na vozy… a teď nastupují naši partyzáni, přichází četa partyzánů. Náměstí je zaplněno a stále se valí noví lidé podél radnice. Vojáci jedou Krajinskou třídou, jiný oddíl zase jede Vídeňskou. Naše českobudějovické náměstí ano, teď už zase smíme beztrestně říkat českobudějovické je tak zaplněno a pořád z rohů proudí další a další lidé."

5. a 6. června 1945 se zástupci budějovického studia zúčastnili programové konference Československého rozhlasu v Praze. Předložili plán vysílání regionálního programu a rozhodli o vedení studia. „Navštívil jsem sekčního šéfa ministerstva informací spisovatele Ivana Olbrachta a projednal s ním návrh. Nakonec jsme se dohodli, že prvním ředitelem rozhlasové stanice bude Bohuslav Tvrdý," popisoval Václav Piloušek.

Vůbec první znělkou českobudějovického rozhlasu bylo údajně vytrubování a noční volání věžného z Černé věže natočené na gramofonovou fólii. Poté se na krátkou dobu při přepínání mezi regionálním a celostátním vysílání pouze pípalo a 1. ledna 1946 dostalo studio svou skutečnou znělku.

Záznam dobového vysílání českobudějovického rozhlasu si můžete poslechnout ZDE

Byly jí první tóny písně Když jsem já šel tou Putimskou branou hrané jednou hobojkou. Ještě na jaře téhož roku ji ředitel a zároveň hudební skladatel Bohuslav Tvrdý vylepšil pro dva hoboje a dal nahrát na gramofonovou desku.

Rozhlas se pro tuto lidovou píseň rozhodl proto, že provázela jako posila a útěcha jihočeské vězně v nacistických koncentrácích a zpívala se i při šťastném návratu do vlasti. Jako znělka Českého rozhlasu České Budějovice se skladba používá se dodnes, i když ve změněném aranžmá.

V přízemí radnice na náměstí sídlilo studio pouze krátce. Přestěhovalo se do budovy na rohu ulice U Tří lvů, kde bývalo německé dívčí lyceum. „Měli jsme bývalou školu a stáli před úkolem udělat z ní rozhlas. To není o nic lehčí, než upravit jízdní kolo na plochodrážní motocykl. Ale to už byla taková doba," píše se v knize o historii budějovické stanice.

Technické zařízení tvořil starý zesilovač, ostatní si budovali technici sami. Jako nadšení radioamatéři nosili potřebné nářadí z domova, místo akustických obkladů používali deky. Protože ve studiu zpočátku pracovali jen tři technici, střídali se ve službách po 24 hodinách.

Studio se pak postupně rozvíjelo, například v 50. letech se zde dařilo vlastní rozhlasové tvorbě. V budově U Tří lvů, která se za tu dobu značně proměnila a velmi ji poznamenaly povodně v roce 2002, sídlí Český rozhlas České Budějovice dodnes.

Autorka pracuje v Českém rozhlase České Budějovice
Zdroje: 35 let krajského studia Československého rozhlasu České Budějovice, 1980, Od mikrofonu k posluchačům, 2003

Autor: Andrea Zahradníková

8.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mimořádná událost
AKTUALIZUJEME

Útok ve Švýcarsku. Pachatel zranil motorovou pilou nejméně pět lidí

Francouzská vlády chce během tří let zdražit krabičku cigaret ze sedmi na deset eur.
1 10

Francouzi se bouří. Cigarety mají stát minimálně 10 eur

DOTYK.CZ

Češi, jste hloupí sexisti! Děláte pivo pro ženy, ozývá se z Británie

Česká společnost Aurosa Martiny Šmírové uvedla na trh stejnojmenné pivo, určené ženám. Vyvinula jej osobně Martina Šmírová, podle níž má její pivo reprezentovat ženskou sílu a dívčí něhu. Když ho zkusila prodávat v Londýně, zvedl se pokřik: "Je to sexistické a hloupé."

Odklad části EET o devět měsíců? Vláda návrh KDU-ČSL a STAN zamítla

Návrh KDU-ČSL a Starostů na devítiměsíční odklad zavedení posledních dvou fází elektronické evidence tržeb (EET) vláda dnes odmítla. Vyplývá to z průběžných výsledků jednání kabinetu, který ČTK poskytl tiskový odbor Úřadu vlády. Pod návrhem je kromě jiných podepsaný lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka.

Nejen slunce, oči ohrožuje v létě i voda a nebezpečný prvok

Léto je spojeno s lákavou představou dovolené, lékaři ale upozorňují, že pro naše oči je to ale naopak období plné nástrah v podobě slunce, klimatizace i špinavé vody.

Česko pomůže s migrační krizí, libyjskou pobřežní stráž podpoří 24 miliony

Česká republika poskytne 24 milionů korun na fungování libyjské pobřežní a námořní stráže. Příspěvek dnes schválila vláda, informoval na twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko se tím podle něj stane největším přispěvatelem z Evropské unie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení