VYBERTE SI REGION

Radioaktivní částice nesmějí 
z úložiště migrovat na povrch

Deštná – Skutečnost, že lokalita zvaná Čihadlo nacházející se mezi Lodhéřovem a Deštnou byla vytipovaná jako jedna ze sedmi v republice, kde by mohlo být v budoucnu vybudované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, vyvolává mezi řadou obyvatel v dotčených obcích obavy a vlnu nevole.

27.10.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
V Deštné pracovníci Správy úložišť radioaktivních odpadů seznamovali obyvatele kolem lokality Čihadlo s metodami průzkumných prací.

V Deštné pracovníci Správy úložišť radioaktivních odpadů seznamovali obyvatele kolem lokality Čihadlo s metodami průzkumných prací.Foto: Deník/Lenka Novotná


A protože již příští rok by zde měla začít Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) s geologickým průzkumem, lidé se v pátek v Deštné mohli seznámit s metodami a dozvědět se od pracovníků SÚRAO další podrobnosti.

Jak vysvětlovala jaderná chemička a vedoucí týmu Ilona Pospíšková, na průzkumu se budou podílet odborníci z řady oborů. „V první fázi se průzkum zaměří na získání informací o územích a o jejich geologické charakteristice. Výsledky budeme pak dál využívat pro posuzování vhodnosti zejména z hlediska bezpečnosti, střetu zájmů, aby bylo možné vybrat lokality, které budou nejvíce vyhovovat," uvedla.

Výzkumné práce začaly již v 90. letech, kdy se zpracovávaly studie vycházející z archivních materiálů a hodnotily lokality z více pohledů. „Pro úložiště je z geologického hlediska zásadní, že je zde podloží z granitických, tedy vyvřelých hornin. Jeho výhodou je, že je homogenní a nepropustné. Navíc je zde seismicky stabilní oblast, což je všechno důležité pro již zmíněnou bezpečnost," doplnila Ilona Pospíšková.

Jaderný odpad bude uložený pod zemí v kovových kontejnerech a ještě obložený bentonitem, což je těsnící hmota na bázi jílu, a dále bude chráněn granitem. „Radionuklidy nesmějí migrovat na povrch," doplnila Ilona Pospíšková.

Připomenula, že rozbory se budou dělat i na různé havarijní scénáře. Podle geologa Miloše Kováčika se v první fázi učiní malé, maximálně do dvou až tří metrů hluboké sondy a využijí se i další metody, u nichž není třeba zásah do země. „Některé terénní práce jsou závislé na počasí, takže průzkum poběží celý příští rok a pak bude půl roku na vyhodnocení výsledků," popsal Miloš Kováčik.

V další etapě přijdou na řadu již hluboké vrty. „Jeden kilometrový vrt vychází zhruba na čtyřicet milionů korun a musí jich být provedeno v lokalitě víc, takže se bude vyhodnocovat, která z lokalit je nejvhodnější. Nás sice zajímá pro úložiště hloubka kolem 600 metrů, ale musíme se dostat i pod ni," vysvětluje Miloš Kováčik.

Možnost setkání s odborníky ze SÚRAO řada obyvatel přivítala. Například Radka Fischerová z Deštné se domnívá, že to byla jedinečná příležitost, jak se dozvědět něco víc. „Zajímalo mě, jak se bude průzkum dělat a hlavně, jestli nám nestáhne vodu. V Deštné jsme měli vodu vždy kvalitní, dokonce tady byly i lázně, tak bychom o ni neradi přišli. Já jsem proti úložišti a výhody zvýšení pracovních míst rozhodně nenahradí krásnou krajinu, o kterou bychom mohli přijít. Ale první fáze průzkumů by mi až tak nevadila," míní Radka Fischerová.

Petr Janota z Deštné se o celou záležitost zajímá dlouhodobě a je přesvědčený o tom, že průzkumy poskytnou objektivní informace o lokalitách a o jejich vhodnosti. „Budou to nestranné výsledky nezávislé na politickém přesvědčení," naznačuje.

Přiznává, že sám není úplně proti jadernému úložišti. „Vedle pracovních míst to přitáhne hlavně turisty v rámci takzvané industriální turistiky. Jako se dnes jezdí do Temelína či do Ostravy," vyjadřuje svůj názor Petr Janota.

Geologické průzkumy jsou podle ředitele SÚRAO Jiřího Slováka klíčové pro objektivní posouzení a vzájemné srovnání lokalit. Zároveň jsou nezbytným krokem v postupném zužování počtu vhodných lokalit. „Nás úkol je vybrat do roku 2020 dvě lokality a předložit je vládě i se stanovisky dotčených obcí. A je evidentní, že se vládě bude lépe rozhodovat tam, kde bude ze strany obcí větší porozumění. To je cíl. Mezitím vzniká návrh zákona, jenž by měl tento postup garantovat, protože momentálně vycházíme z usnesení vlády," dodává.

Autor: Lenka Novotná

27.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
48

Senát schválil zákaz kouření v restauracích. Zbývá podpis prezidenta

Ilustrační foto.

Šok. Brazilská policie našla spálené tělo zpěvačky hitu Lambada

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Miliardové dostihy. Real už není nejbohatším klubem. Kdo ho zastínil?

Vlastní nejlepšího fotbalistu světa Cristiana Ronalda, vyhrál milionářskou Ligu mistrů, přesto byl Real Madrid sesazen z trůnu. Alespoň co se týče příjmů. Nejbohatším fotbalovým klubem se stal za minulou sezonu podle žebříku společnosti Deloitte Manchester United.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies