VYBERTE SI REGION

RECENZE: Příběh šumavského sklářství je silný

Jižní Čechy - Spisovatel Martin Sichinger (47), držitel Literární ceny Knižního klubu, napsal román Meyrovo sklo, který čtenáře dostane.

16.12.2014
SDÍLEJ:

Třetí knihu ze Šumavy, svého rodného kraje, napsal Martin Sichinger (47). Pojmenoval ji Meyrovo sklo. Jde o napínavý román o hledání pokladu, který lze číst i jako příběh šumavského sklářství. Autor je držitelem Literární ceny Knižního klubu.Foto: Archiv Martina Sichingera

Představovat čtenářům obšírněji Martina Sichingera netřeba. Jeho poslední dvě knihy – Smrt Krále Šumavy (2011) a Duchové Šumavy (2012) vydalo, tak jako i knihu, jíž se věnují následující řádky, nakladatelství 65. pole. A zejména první jmenovaná se docela povedla – jako dobrodružná kniha pro spíše mladší čtenáře či fanoušky tohoto typu příběhů. Po té druhé, jež se s první nemohla měřit co do kvality, se Sichinger na dva roky odmlčel a v těchto dnech vydává knihu o šumavských sklářích – Meyrovo sklo.

Už podtitul knihy – otázka Kam před Rudou armádou schováte svůj poklad?  – vzbuzuje trochu obavy. Nepůjde zase spíše o konverzační detektivku? A autor nedělá zprvu mnoho pro to, aby čtenáře těchto obav uchránil – dialogy zůstávají důležitým pilířem, na němž text často stojí, na rozdíl od popisných pasáží, od roviny vypravěčovy. Záměr je zřejmý, autor nás chce vtáhnout do děje, abychom jako jedna z jeho postav procházeli historii a současnost šumavského sklářství, abychom přijali hodnotu té slavné tradice, nasáli něco z oné proslulosti zdejší řemeslné výroby. A nejspíš, jak alespoň rozumím posledním řádkům knihy, začali znovu oceňovat,
a zdaleka ne jen penězi, práci tvořivé lidské mysli a šikovných rukou, které dokážou přetvořit písek či kámen v křehkou krásu. V paměti vyvstávají vzpomínky na četbu španělského autora Ortegy Gasseta, který už kdysi, v roce 1937, ve své Vzpouře davů, oslavil člověka tvůrce, homo fabera.

Meyrovo sklo, nový román, který napsal Martin Sichinger.Čím je poslední Sichingerova kniha lepší, než její dvě předchůdkyně? Je to střídáním perspektiv, kdy se mění forma vypravěče? Je to snad přece jen hlubšími popisnými pasážemi, jimiž jsou proloženy dialogy, samy o sobě mnohem přesvědčivější, uvěřitelnější? Nebo tím, že všechen ten 'dějepis šumavského skla' autor vetkl do pouhých dvou set stran? Zřejmě se Sichinger posouvá ve všech zmíněných směrech. Kromě jednoho.

Sichingerův text je i tentokrát vystavěn podle přesného plánu, jehož obrysy jsou zřetelně rozeznatelné za (skutečně svižně napsaným, jak říká přebal) vyprávěním. Teze, na kterých příběh stojí, jsou zmíněny předem (opět: již na přebalu). A tak nakonec není či nesmí být ponecháno příliš mnoho prostoru čtenářovi, aby si příběh – byl přece do hry vtažen a získán autorem jako další z postav – vyložil ze své perspektivy. Vypravěč ví, co chce, jak toho chce dosáhnout, a také dokonale zvládá prostředky, jimiž svých cílů dosahuje, leč… prostor pro interpretaci, pro to, aby se s textem potýkal samotný čtenář, tedy prostor, který otevírají skutečně 'velké příběhy', ten je spíš minimalizován.

A tak nám postavy, Meyr, Tereza, Helena či Waldman sice podávají rekonstrukci šumavského sklářství a dávají naději na jeho lepší příští, ale za tím vším stále slyšíme povely připravené scény. Postavy mají jednoznačně daný 'kádrový profil', a když ne hned od začátku, autor nám jej během čtení dovysvětlí.

Martin Sichinger se i tentokrát zmocnil silného příběhu. Věnoval mu čas, staral se o to, aby nebyl plochý a dodal mu na vrstevnatosti změnami vypravěčské strategie. Svým vyprávěním čtenáře dostal. Jenže: je čtenář jen zajíc, který neví, že je lapán do oka? A na straně druhé – každý čtenář románů nemusí být stejně rýpavý a věčně nespokojený intelektuál, kterému dáte hodně, ale on očekával ještě víc. Četba příjemně zabaleného poselství o lepších časech, které přijdou, dokáže také obohatit. Nadějí.

Hodnocení Deníku: 70%



TOMÁŠ VEBER
Autor je učitel

Martin Sichinger: Meyrovo sklo. Kam před Rudou armádou schováte svůj poklad? Vydalo 65. pole, Praha 2014, 216 stran, 248 Kč.

Narodil se nad sklárnou
Třetí knihu ze Šumavy, svého rodného kraje, napsal Martin Sichinger (47). Pojmenoval ji Meyrovo sklo. Jde o napínavý román o hledání pokladu, který lze číst i jako příběh šumavského sklářství. Autor je držitelem Literární ceny Knižního klubu.Martin Sichinger se narodil 15. února 1967 ve Vimperku, kde navštěvoval gymnázium. Absolvoval pedagogickou fakultu. Své romány zasazuje  do jižních Čech. Za román Cukrový klaun (2008), příběh chlapce, který marně bojuje s překupníky drog, získal Literární cenu Knižního klubu. Žije v Praze, je ženatý, má tři děti, pracuje jako učitel.

Po knihách Smrt Krále Šumavy a Duchové Šumavy je Meyrovo sklo třetím dílem z jeho rodného kraje. Staví na skutečných událostech, odkrývá důsledky čtyřicetiletého komunistického hospodaření a privatizace, které zdevastovaly po staletí rozvíjený sklářský průmysl na Šumavě.

K ději: pár dní po invazi v srpnu 1968 ohlásí sovětská vojenská delegace návštěvu ve vimperské sklárně. Důstojníci si chtějí prohlédnout vzácné Meyrovo sklo, které se posílalo carevně Kateřině Veliké, a navázat styky s dělníky – komunisty.  Jeden sklář ale pochopí, co je účelem návštěvy, a drahocenné sklo skryje.

Martin Sichinger se narodil v domě, jenž stojí přímo nad bývalou vimperskou sklárnou Meyr. Jako kluk chodil do školy po střepech skla, které před válkou vyhrávalo ceny na světových výstavách. „Meyrova sklárna byla první uměleckou sklárnou na světě, založenou v roce 1815,“ říká. „Proslulost získala ve 20. letech 20. století, kdy dělala sklo podle návrhů umělců jako byli Josef Hoffmann.“

Ke vzniku románu přispěl i autorův celoživotní zájem o šumavské sklo a událost ze srpna 1968. Na knize pracoval několik let: sbíral informace, zpovídal pamětníky z obou stran hranice. Pomohla mu i historička skla Marita Haller. Příběh o hledání pokladu lze číst i jako příběh šumavského sklářství, jež vstává z mrtvých.(vkc)

Autor: Redakce

16.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve Švýcarsku byl plně zprovozněn nejdelší železniční tunel světa

Erstfeld (Švýcarsko) - Nejdelší a nejhlubší železniční tunel na světě, vybudovaný ve Švýcarsku pod Alpami, byl dnes otevřen pro plný dopravní provoz. Gotthardský tunel, přezdívaný podle francouzské zkratky GBT, je dlouhý 57,1 kilometru a v některých místech je až 2,3 kilometru pod povrchem.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Sobotka: Přes návrhy změn by se měly firmy na EET nadále chystat

Praha - Přes návrhy změn v elektronické evidenci tržeb (EET), které projednává Poslanecká sněmovna, by se měli podnikatelé na její zavedení připravovat podle platného zákona. Norma jasně uvádí, koho se evidence tržeb týká. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to dnes uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj se zdá, že návrhy z dílny ministerstva financí i koaličních lidovců nebudou schváleny. Byla by to nejlepší varianta, dodal premiér.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies