VYBERTE SI REGION

Restaurátoři opravují kašny i památník obětem I. světové války

Českokrumlovsko – Svatý Jan Nepomucký dělá společnost postavě vojáka z první světové války. V restaurátorské dílně Lukáše Hosnedla a Jana Koreckého u Českého Krumlova opravují hlavní část jedné ze sedmi kašen z Hořic na Šumavě a také pomník válečným obětem od Znojma.

30.5.2014
SDÍLEJ:

Restaurátoři při práci.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

„Soustava kašen v Hořicích na Šumavě je unikátní minimálně v našem jihočeském regionu," zdůrazňuje  Lukáš Hosnedl. „Zachovala se zde soustava sedmi nádrží, které přiváděly vodu do okolních domů v Hořicích."

Vedení Hořic chce postupně regenerovat celé náměstí.  „Letos restaurujeme jednu z kašen, která je sochařsky nejzajímavější a nejhodnotnější, protože uprostřed nádrže je podstavec se sochou svatého Jana Nepomuckého," pokračuje Lukáš Hosnedl.

Kašny dříve zároveň sloužily jako nádrže na hašení ohně, protože v Hořicích bývaly často požáry. „Hořičtí počítají do tří let s celkovou regenerací náměstí, takže bychom mohli opravit i zbývajících šest kašen," říká  Lukáš Hosnedl, který si uvědomuje význam Hořic.

Restaurátoři při práci.„Vnímám historii zdejších pašijových her, těch původních, v němčině, které měly zřejmě jiný duchovní podtext než ty obnovené české. Hořice byly malebnou obcí, kde žilo německé obyvatelstvo, takže veškeré církevní stavby včetně kašen dělali němečtí kameníci.

Na soklech  můžeme číst, že kašnu i další nádrže dělal místní kamenosochař Wenzl Hössinger. Vlastnil i lom, kde těžil materiál, který používal na výrobu kašen."

Tesat své jméno do kamene, který přežije staletí, však Lukáš Hosnedl nechce. „Takové ambice nemám," směje se. „My vracíme památky zpátky do života, musíme přitom zachovat rukopis autora a ne tam vkládat svůj."

Snahu vedení obce o zvelebení centra Hořic ale restaurátor vítá. Někde jinde totiž objekty, jako např. kapličky nebo boží muka, chátrají, protože spíš než na opravu staletých památek, spojujících současnost s minulostí, se dávají peníze na plynofikace nebo na stavbu nového  hřiště.

„Ve vedení obcí, kde hledají na opravu svých památek peníze, jsou osvícení lidé," myslí si Lukáš Hosnedl. „Těch je ale v současné době málo,  protože dříve byla víra v Boha silnější. Dnes se od ní lidé odvracejí, je plno ateistů. A víra byla poutem a motorem, který hnal lidi, aby vytvářeli drobné církevní stavby, jako boží muka nebo kapličky, které dnes nacházíme v kraji. Lidé měli kdysi jiný přístup k životu a k tomu, co tvořili a čím se zabývali. Brali vše duchovněji, měli hluboký vztah k místu, předkům, byli zakořenění. V současnosti ale v mnoha po válce vysídlených obcích není jediný rodák, jen osídlenci."

Jihočeská krajina je tak plná křížků a božích muk, mnohdy s německými nápisy, které stavěli nebo nechávali stavět předkové těch, jež  byli po válce vysídleni a tím se zpřetrhaly vazby rodů s prostředím, které po staletí kultivovaly a obhospodařovaly.

O původních obyvatelích svědčí i jména na pomnících z 20. let uplynulého století. Na návsích a náměstích stojí památky obětem světové války, těm, kteří většinou padli v uniformách rakousko-uherské armády. I tyto památníky jsou v různém stavu a i je  Lukáš Hosnedl s Janem Koreckým restaurují.

Restaurátoři při práci.

„Opravujeme pomník obětem I. světové války postavený v obci Únanov u Znojma," přidává se Jan Korecký. „Jde o stojící dva a půl metru vysokou postavu vojáka, vytesanou z pískovce. Je to prvorepubliková poctivá sochařská i kamenická práce. Tak kvalitních jich po republice moc není, i když pomníků obětem I. války je hodně."

Růžička, Skoumal, Stehlík, Šebesta… Na podstavci jsou vytesána jména padlých. „Obec Únanov měla obrovskou úctu k předkům, že nechali takový pomník udělat," zdůrazňuje Lukáš Hosnedl. „A současný starosta je asi také osvícený pán, který chce, aby tuhle památku zanechali v dobrém stavu pro další generace," říká Lukáš Hosnedl.

Restaurátoři při práci.Svěřuje se, že práce na zakázkách, spojujících konkrétní jména z minulosti se současností, je oběma restaurátorům blízká. Takže když se ně obrátí se žádostí o obnovu pomníků i z jiných obcí, určitě se bránit nebudou. Zvláště letos, kdy od vypuknutí světové války uplyne  rovných sto let.

A potomci padlých, jejichž jména jsou na pomnících vytesána, ve vsích a městech pořád žijí. Chodí kolem pomníků a všímají si, zda jsou jména jejich otců, dědů nebo pradědů stále ještě čitelná, nebo zda-li je už čas a nezájem neúprosně vrhá do zapomnění. A to by byla chyba.

Autor: Radek Gális

30.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Růst mzdy se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies