VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rok po útoku v Horusicích jsou vrazi stále na svobodě

Horusice - Patnáctého září je to rok, kdy sedm lidí z firmy HF moto napadlo maskované komando. Dva muže stál jejich útok život. 

15.9.2016
SDÍLEJ:

Od horusické tragédie uplynul rok. Foto: Klára Hejdová

Dnes působí jihočeská vesnice mírumilovným dojmem. Je tomu ale právě rok, co se tady odehrál zločin, který jinak známe jen z filmového plátna. Dodnes vrazi chodí mezi námi. Policie ale na případu dál pracuje. 

Člověk, kterému události toho večera 16. září obrátily svět vzhůru nohama, je manželka a sestra obětí Dana Hadrávková. „Nikomu bych to nepřála zažít, život už není a nebude jako dřív," vypráví se smutkem v očích. Ačkoliv se policie případem stále zabývá, ani po roce jí nemohli říct, kdo ji připravil o bratra a manžela Františka, zakladatele firmy.
„Dodneška nedokážu přijít na to, proč se to stalo. Věřím, že police dělá maximum, ale stále se nic nového neví," stýská si Dana Hadrávková.

O odkaz manžela se postaral syn, jenž byl také mezi napadenými. „Firmu převzal a o všechno se stará. Jsou tady šikovní kluci, takže firma běží dál," dodává.  Pro ostatní obyvatele vesnice život pokračuje svým pomalým tempem dál. „Vzpomínáme, ale život tu běží pořád stejně. Nebojím se a ani se nezamykám víc než dříve. Myslím, že ti lidé šli najisto," zamýšlí se Václav Mach. Většina místních to cítí naštěstí stejně, se smutkem vzpomínají, ale strach v obci nemají.

Jiní obyvatelé Horusic přiznávají, že se od tragického večera více zamykají a cítí se nejistí. Přirozeně tyto pocity přepadají především přímé oběti, jakou je Dana Hadrávková, již vrazi spoutali. ,,Dřív jsme se nezamykali, třeba když byla v létě horka, nechali jsme otevřené okno i dveře, aby to domem mohlo protahovat. Ale teď se už zamykáme. Nemít tady psa, tak když syn není doma, sama bych tady být nemohla. Víc se bojím, když se zešeří," připouští.

Většina Horusických se ale shoduje, že se život na této malé vesnici v jižním cípu táborského regionu příliš nezměnil. První týdny a měsíce po brutálním napadení žila událostmi celá obec a její široké okolí, o vraždách opakovaně psala jihočeská ale i celostátní média. Podle obyvatele obce Jana Kubíka se ale dnes, rok po brutálním zločinu, už většina z nich věnuje jiným tématům, o kterých spolu debatují.

„Největší strach jsem asi měl hned ten večer, kdy něco spadlo na dráty elektrického vedení a ve vesnici se rozhostila tma. To bylo trochu strašidelné, jako duchové," vypráví s trochou nadsázky Jan Kubík. Jinak stejně jako jiní tvrdí, že strach nemá a ve vesnici se nadále cítí bezpečně. Podle něj kvůli těmto zločinům nikdo v obci trvalé místo bydliště neměnil.
Zároveň s tím potvrzuje, že se v Horusicích čas od času znovu objevuje policie a snaží se v případu dál pokročit. „Policie sem jezdí, i v noci to tady hodně objíždějí," říká Jan Kubík.
Rovněž jeden z bývalých zaměstnanců stále fungující rodinné firmy HF moto potvrdil, že bývá policií znovu pravidelně volán k výpovědím.

Stále volají svědky

Napříč těmto snahám ani po roce nepřišli jihočeští kriminalisté na stopu skutečných pachatelů. Vyslechli více než 500 lidí, ale nikdo je nedovedl nasměrovat k tomu správnému cíli. Na objasnění tragédie stále pracuje tým kriminalistů.

„Během roku jsme ztotožnili a vyslechli zhruba pět set osob. Většinou šlo o řidiče, ale také o místní osoby, pracovníky z okolí, klienty rodinné firmy," upřesňuje vyšetřování mluvčí policistů Jiří Matzner. Dále dodává, že v laboratořích zpracovali stovku stop, některé ze svědectví místních. Pro kraj jde o mimořádný případ, neboť loupežné vraždy obvykle nemívají více než jednoho mrtvého.

Vyšetřování ale daleko nepostoupilo. Dva hlavní svědci zemřeli, další napadení si z události příliš nepamatují, Danu Hadrávkovou útočníci přepadli a spoutali ve tmě. Maskovaní agresoři běhali po celém domě, policisté se proto mohou jen domnívat, že byli tři, číslo tedy nemusí odpovídat skutečnosti. Opřít se nemohou ani o popis jejich podoby.

„Během roku už jsme několikrát zadoufali, že máme věrohodnou stopu, informace se však vždy po prověření ukázaly jako liché," připouští Jiří Matzner a tímto znovu žádá veřejnost o pomoc při vyšetřování brutálního činu. Důležitá jsou pro ně svědectví od pěších, ale i od cyklistů nebo řidičů, kteří se v místě 16. září večer pohybovali.

Související:
Útok agresorů:

První oběť:

Druhá oběť:  

Autor: Lucie Šebánková

15.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
9

Učitelé nechtějí kariéru s papíry

Věčný oheň. Ilustrační foto.
8

Nedůstojná pohřební praxe dál pokvete. Hromadný svoz nebožtíků neskončí

Zneužití osobních dat? Pokuta půl miliardy

Lidé budou moci snáze požadovat vymazání informací, které by je poškodily. Za rok jim to umožní nové nařízení EU.

Zpěvačka Špinarová byla uvedena do Síně slávy cen Anděl

Do Síně slávy hudebních cen Anděl byla dnes in memoriam uvedena zpěvačka Věra Špinarová. Majitelka nenapodobitelného hlasu zemřela letos v březnu ve věku 65 let. 

Slovenský symbol okupace 1968 vyjde na známce

Muž, který si před hlavní sovětského okupačního tanku v centru Bratislavy odhaluje hruď a kterého zachytil fotograf Ladislav Bielik, se objeví na známce i na pamětní minci. Příští rok se známka, kterou vydá Slovenská pošta, objeví pro zájemce přesně 21. srpna 2018 při 50. výročí srpnové invaze do Československa.

Odpad třídí stále více lidí. Radnice je motivují i dárky

Rok od roku Pardubice rozšiřují území, na němž mohou obyvatelé rodinných domů odkládat do samostatných kontejnerů biologicky rozložitelný odpad. Od roku 2007, kdy město s odděleným ukládáním bioodpadu začalo, ho separuje 2750 domácností. Letos byl sběr rozšířen i do okrajových částí města – do Lánů na Důlku a Opočínku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies