VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rybářství Třeboň se brání zápisu do UNESCO

Třeboňsko - Podmínky památkové ochrany by mohly komplikovat opatření při povodních i při obnově rybníků.

13.6.2016
SDÍLEJ:

Jan Hůda.Foto: Deník/Lenka Novotná

Třeboňští rybáři nejsou sami, komu se nelíbí současná podoba návrhu pro zápis do seznamu UNESCO, která by vedle samotného historického jádra Třeboně měla zahrnovat území rybniční soustavy o rozloze 300 kilometrů čtverečních a katastrální území 33 obcí, včetně tří měst. Jak vysvětluje předseda představenstva holdingu Rybářství Třeboň Jan Hůda, nesouhlas vyjádřilo již pět rybářských společností, třiatřicet zemědělských podniků, dále instituce jako je MAS Třeboňsko, jihočeská a okresní agrární a hospodářská komora a tak dále.

V současné době má podle jeho slov takzvaný Arch nesouhlasu s vyhlášením záměru krajinné památkové s názvem Třeboňská rybniční krajina 132 podpisů.

K zajištění památkové ochrany je stanovena podle Jana Hůdy řada podmínek, aby bylo využití pozemku v souladu s jeho historickým charakterem. „To by v budoucnu značně zkomplikovalo situaci při obnově rybníků. Také by hrozilo znemožnění realizace protipovodňových opatření, která jsou nutná k ochraně životů a majetku. Přinese to pro vlastníky rybníků i vyšší finanční náklady," naznačuje Jan Hůda.

Již v roce 2006 Místní skupina MAS Třeboňsko ve spolupráci s Národním památkovým ústavem ČR vypracovala studii o vlivu možného zápisu Třeboňské rybniční soustavy na seznam UNESCO.

Archy nesouhlasu již podepsalo pět rybářských organizací, 33 zemědělců, 56 podnikatelů a přes třicet obcí a místních částí.

Studie o vlivu možného zápisu Třeboňské rybniční soustavy na seznam UNESCO se týkala devatenácti rybníků společnosti Rybářství Třeboň.

Mezi požadavky podle předsedy představenstva holdingu Jana Hůdy patří mimo jiné skrýt elektrické přípojky, při rekonstrukcích rybničních zařízení nahradit beton ručně opracovaným kamenem, upřednostnit sedlové střechy s tradiční krytinou, zachovat některá nevyužívaná dřevěná skladiště, sila u rybníků opláštit dřevem. A také by byl při zemních pracích na rybnících archeologický dohled.

„Splnění těchto požadavků by pro Rybářství Třeboň představovalo řádově v nákladech miliony, a to je jen zlomek rybníků, nemluvě o sádkách a dalších zařízeních. Nehledě na to, že rybník Svět, Rožmberk a Zlatá stoka jsou součástí městské památkové rezervace od roku 1976 a tudíž již mají ochranu," zmínil Jan Hůda.

Naznačil, že zhruba před rokem se zástupci rybářů, zemědělců, ale i dotčených obcí sešli na schůzce s vedení třeboňské radnice a vyjádřili svou nespokojenost se záměrem.

„Ale žádná dohoda se nepodařila, proto jsme vymysleli archy nesouhlasu. Veškeré dokumenty, včetně stanovisek zúčastněných firem a institucí, jsme předali prezidentovi, premiérovi, zástupcům ministerstev životního prostředí, zemědělství a kultury. Pro nás je zcela zásadní i nesouhlasné vyjádření kraje, ale rovněž se přidaly osadní výbory místních částí města Třeboň," zmínil Jan Hůda s tím, že nyní budou požadovat na základně všech podkladů, aby se záležitostí zabývalo i třeboňské zastupitelstvo, tak jako v ostatních obcích, které se k petici přidaly.

Je mezi nimi například i obec Lužnice, která se nachází pod králem rybníků Rožmberkem. Jak říká starostka obce Miroslava Kolouchová, zastupitelé se shodli na tom, že krajina Třeboňska je již v současné době dostatečně chráněna a vyhlášení krajinné památkové zóny by přineslo další omezení limitující rozvoj obce.

„Již nyní nás omezuje řada institucí jako CHKO, Natura 2000 či přírodní rezervace a další. Podle našeho názoru není zapotřebí zakonzervovat tak velkou část území. Další omezení by vedla až k životu v jakési rezervaci, a to nechceme. Pro nás by to znamenalo další administrativní zátěž, ale případný zápis do UNESCO by malým obcím stejně nárůst zisku z turistiky nepřinesl," míní Miroslava Kolouchová.

Svůj podpis přidala i řada na Třeboňsku hospodařících zemědělců, které podpořila i okresní agrární komora. Podle jejího předsedy Jana Koutného se vlastníci nemovitostí a zemědělští podnikatelé hospodařící na dotčeném území shodují na tom, že tato oblast je již nyní chráněna různými opatřeními. „Zemědělci považují připravovaný záměr zajišťující další ochranu za nadbytečný a negativně zasahující do hospodaření v krajině a do života obyvatel," říká ve stanovisku komory Jan Koutný.

Autor: Lenka Novotná

13.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
18 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Ovocnáři bojují s mrazem pomocí zadýmení.
7

Poručme mrazu! Sadaři chrání úrodu mlhou

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies