Zatímco Josef Luxemburg to v Galerii M jako vystavující dobře zná, jeho sedmatřicetiletá dcera Lea na tradičních „Výtvarnících" představuje svoji tvorbu poprvé.

Kdo vás sem, Leo, přivedl?
Otec, který je nadšeným fotografem. Ví, že s foťákem trávím víkendy a veškeré volné chvíle. Nabídl mi tedy, jestli bych nechtěla zveřejnit své fotky. Tak jsem tady.

Jaké zatím máte reakce okolí?
Přišla jsem před pěti minutami, tak zatím nevím. Koukám, kde vlastní fotky vůbec mám.

Lea Luxemburgová.
Většina vašich fotek je černobílých…
Černobíle fotím nejradši a hodně sakrální objekty a památky. Nejsem fotografka momentek nebo reportáží, spíše mám ráda statické věci a experimentuji s přírodou: se západy slunce a podobně.

Diskutujete s otcem, jak by to mělo vypadat?
Rozhodně ano. Jeden druhému se chlubíme. Nejlepší je, když oba jedeme na jedno místo a běháme kolem stejného kostelíka. Pak se chechtáme jeden druhému a říkáme si: „Pojď sem, tady je dobrý úhel." Já přijdu a řeknu: „Táto, já už tuhle fotku dávno mám." Spíše se trumfujeme. Je ale vidět, že máme stejné oko. On je profík a já jsem tak nějak na cestě.

Takže vás jeho tvorba inspiruje?
Samozřejmě a vždycky mě ve fotografování podporoval. Fotit jsem začala v momentě, kdy mi daroval starý zenit, psaný už latinkou, ne azbukou. Byl to manuál a fotila jsem na kinofilm. Je to řádově dvanáct třináct let.

Výstava Výtvarníci Milevska a okolí je příležitostí ukázat svá díla jak pro umělce, kteří tvoří mnoho let, tak i pro začínající autory. Na výstavě, která začala páteční vernisáží a potrvá do 20. února, jsou k vidění obrazy, fotografie, ilustrace, tvorba ze šustí, keramika, asambláž (trojrozměrná obdoba koláže) a také dřevěná plastika a reliéf od jednatřiceti výtvarníků.