VYBERTE SI REGION

Sestřičky z táborské nemocnice přišly 
o peníze

Tábor – Každá má na starost 15 hospitalizovaných. V popisu práce vzornou péči a srdce na dlani. Nemocného nezajímá, že je jeho sestřička nespokojená se svou výplatou.

16.5.2012
SDÍLEJ:

Kateřina Čížková rozdává v táborské nemocnici péči i úsměvy na oddělení ORL. Foto: Deník/ Martin Donát

V nemocnici teď sestrám na výplatě měsíčně chybí 1900 korun. A to se žádné nelíbí, říká odborářka Jitka Mandíková. Jde o tak zvané stabilizace – pohyblivou část mzdy, kterou zajišťovala úhradová vyhláška.

„Pro letošní rok ale již nebyly přesně definované do platů sester a pan ředitel řekl, že nám je tedy vyplácet nebude," říká Jitka Mandíková a dodává, že každé sestře v táborské nemocnici tak klesla reálná mzda o deset procent.

S tím by se málokterý zaměstnanec smířil, proto stále s vedením zařízení jednají a doufají, že v otázce odměn najdou společnou řeč. „Zatím se to nedaří a jednání klidně může trvat celý rok," naznačila.

Ředitel Ivo Houška argumentuje právě zrušením stabilizací. „Letos již neexistují a my je nemáme z čeho nahradit, protože pojišťovny úhrady zkrátily o dvě procenta. V minulosti se stabilizační příspěvek vyplácel nad rámec profesních platů. Šlo tedy o mimořádnost a my se nyní jen vrátili k těm původním profesním platům," vysvětluje šéf nemocnice s tím, že fixní částku do mzdy sestrám v jejich požadovaném objemu nedokáže garantovat.

Ve zrušení stabilizací ale zakopaný pes není, sestry nelibě vnímají, že krácení úhrad pociťují pouze jejich peněženky. Žádných jiných zaměstnanců. Nechtějí kývnout ani na to, že když se nemocnici nebude dařit, každý z výplaty oželí stejnou sumu. „Tři stovky pro sestru ale nejsou stejné jako tři stovky pro management. Muselo by se krátit procentuálně," míní Jitka Mandíková.

V zásobníku sester je 43 žádostí o přijetí

V táborské nemocnici pracuje 352 sester. Počet se odvíjí od odbornosti, nejvíce jich je na interních a chirurgických oborech. Jejich šéfovou je vrchní sestra Helena Plocková, která má v zásobníku 43 žádostí o přijetí. Takže v současné době nemocnici zdravotní sestry nechybí.

„Přitom obměny sester téměř žádné nejsou, pouze za dlouhodobé pracovní neschopnosti a mateřské a rodičovské dovolené. Nejčastěji požaduji registrovanou sestru," uvádí Helena Plocková k příjímání nových pracovnic.

Na mzdy má vliv právě registrace, aby ji sestra s maturitním vysvědčením po škole získala, musí absolvovat několikaleté období doplňkového studia, během něhož je nutné nastřádat 40 kreditů. Teprve potom může dosáhnout na mzdu překračující 18 tisíc korun. Sestry bez této registrace, opět kromě JIP a ARO, pracují za 17 tisíc. Bakalářky a absolventky vyšší odborné školy se již pohybují v rozmezí 20 500 až 22 tisíc korun.

Helena Plocková nastoupila do nemocnice v roce 1972. V 17 letech začínala jako ošetřovatelka. Postupně si dokončila maturitu, postgraduální studium, bakalářské studium a v roce 2007 získala magisterský titul. Jejím úkolem je řídit oddělení, zajistit personální obsazení, hlídat ekonomiku a zejména kontrolovat kvalitu péče o pacienty.

Cítí nespravedlnost: šetří se pouze na sestrách

Jedním z vyjednavačů za sestry a porodní asistentky je Jitka Mandíková. Je předsedkyní jejich odborové organizace a sama pracuje jako zdravotní sestra na oddělení interny.

Jitka Mandíková.

Co konkrétně je nyní vaším problémem?
Začnu od začátku. Vždy během ledna března se vede vyjednávání s ředitelstvím nemocnice, které má končit uzavřením kolektivní smlouvy. Ta obsahuje i mzdový předpis pro zaměstnance na stávající rok. Letos jsme se na něm zatím neshodli a smlouva tedy není uzavřená. Stará platila do konce března a nyní od dubna platí předpis, který jednostranně stanovilo ředitelství nemocnice.

Jak se to promítá do mezd?
Základní mzdy se u nikoho od loňského dubna nezměnily. Jde ale to, že úhradová vyhláška ještě do konce roku 2011 měla v sobě obsaženou částku peněz, která byla vyplácená na stabilizace sester a porodních asistentek. Šlo o pohyblivou součást platu a pro nás průměrně znamenala 1900 korun měsíčně. Letos ale už stabilizace nebyly přesně definované do platů sester. Sice do nemocnice od pojišťoven přijdou, ale s vedením se neshodujeme na formě vyplácení. Teď je nedostáváme, a každé sestřičce a porodní asistentce tak poklesla reálná mzda o deset procent a dostaly se na mzdu před rokem 2009, než začalo platit vyplácení stabilizací. A to se pochopitelně nikomu nelíbí.

Jak se to snažíte řešit?
Během kolektivního vyjednávání jsme se snažili dobrat k částce, kterou by nám pan ředitel byl ochotný vyplatit. Dobrali jsem se k 1500 korunám. Ředitel chce, aby byly vypláceny formou odměn, jenže sestry trvají, aby tuto částku dostaly do základní mzdy, aby s ní nešlo hýbat. Na to prý ale nemocnice peníze nemá.

Takže to mělo být něco za něco: vy budete souhlasit s krácením, a nemocnice vám za to dá peníze do mzdy.
Ano, ale pan ředitel souhlasí do základu jen se 750 korunami a druhou polovinu vyplácet jako pohyblivou část na základě hospodářského výsledku nemocnice. Ale nám jde také o to, že tohle se týká pouze jedné skupiny zaměstnanců. Tedy jen sester. Vedení to váže na to, že když v příštím roce budou pojišťovny vyplácet nižší úhrady za výkony, a nemocnice se dostane do ještě větší hospodářské krize, budou zase mít na co sáhnout. A to by postihlo opět jen jednu skupinu zaměstnanců. Lékařům totiž stabilizační složka zůstala, mají ji v základu a nikdo jim s ní nehýbe. Takže se ušetřilo jen na sestrách, podle nás jsou to od začátku roku už tři miliony.

Lékaři tedy o nic nepřicházejí?
Těm řekli, že jim nebudou proplácet přesčasy. Na to nepřistoupili, je to také vcelku nereálné, protože lékařů je málo. Pohrozili taky, že vypoví tak zvané smlouvy z dohod, neboli o práci navíc. Nakonec u nich žádné změny nenastanou.Ale celé navýšení mzdy, jak ho loni stanovil ministr, nemají.

Lékaři bojovali za své platy protestními kampaněmi. Uchýlí se i sestry k něčemu podobnému?
Z pozice sester jsou naprosto neproveditelné.

Zodpovědné poslání

Pomáhat druhým lidem je poslání. Toto přesvědčení podle všeho spojuje většinu studujících na Střední zdravotnické škole v Táboře. „Zhruba pětasedmdesát procent absolventů chce zůstat v oboru," říká ředitelka školy Jana Jandáčková.

Podle ní většina studentů na školu nastoupí s přesvědčením, že jejich budoucnost je ve zdravotnictví.

„Mnozí z nich si po maturitě zvyšují vzdělání v oboru a nechají se zaměstnat třeba na částečný úvazek. Za prací ale musejí často do větších měst, kde je více volných míst," podotýká ředitelka.

Absolventi střední zdravotnické školy získávají titul zdravotnického asistenta. Dříve odcházeli jako zdravotní nebo všeobecné sestry. Nezměnil se však příliš obsah výuky na střední škole. Jen přibylo škatulkování zaměstnanců ve zdravotnictví. Pozice všeobecné sestry nyní vyžaduje bakalářské studium. Chvíli trvalo, než společnost přejmenování vstřebala.

„V tu dobu jsme zaznamenali i nižší zájem o studium na naší škole," dodává Jana Jandáčková.

Nyní má škola v každém ročníku dvě třídy, absolventy nahradí zhruba ve stejném počtu nováčci. Nejtěžší pro ně bývá projít sítem prvního pololetí. „Než zanikly přijímací zkoušky na střední školy, žáci se více připravovali. Učení si teď odvykli, což je zpočátku znevýhodňuje," naznačuje ředitelka. Zlomek studentů zase odchází, protože přecenil své síly. Pro takovou skupinu měl být otevřený učební obor ošetřovatelky, pro malý počet zájemců se tak nestalo. Učební obory obecně strádají.

Život ze dvou stran

Druhý ročník střední zdravotnické školy právě končí Karolína Švecová. Ke studiu měla zásadní motivaci.

„Chci pracovat s lidmi a pomáhat jim," říká jednoznačně sedmnáctiletá studentka.

Její výpověď stvrzuje slova ředitelky Jany Jandáčkové. „První pololetí bylo hodně náročné. Chvíli trvalo, než jsem si zvykla na to, co po nás učitelé vyžadují," přiznává.

Až ve druhém ročníku si mohla trochu oddechnout. Někteří její spolužáci ale školní lavice opustili. „Tři lidi skončili a jeden propadl. Poslednímu se podařilo složit reparát a pokračuje s námi," upřesňuje Karolína.

Z třetího ročníku má mírné obavy. Po prázdninách bude chodit dva dny v týdnu do nemocnice na praxi. „Musíme zužitkovat to, co se učíme. Máme už částečně praktické znalosti z nemocnice, ale zatím je to jen příprava," uvažuje.

Péče o pacienty, z nichž jsou někteří nevyléčitelně nemocní, bývá psychicky náročná. Studenti poznávají život i z druhé strany, o které se ve společnosti málo mluví. „Asi právě tohle je to nejtěžší," zamýšlí se studentka.

Přesto ji nic neodradilo od záměru zůstat ve zdravotnictví. Za sebou má i větší zkušenost. Loni se účastnila mezinárodní soutěže v první pomoci, když společně se svým týmem vyhrála školní kolo. „Byl do docela stres. Nervy hodně pracovaly," vzpomíná.

Schopnost poskytnout první pomoc považuje za důležitou pro všechny. „Školy by se na ni měly více zaměřit. Jaká je pravděpodobnost, že v blízkosti zraněného bude zrovna člověk, který to umí?" uzavírá studentka.

Autor: Alena Šatrová, Martin Donát

16.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Nezvládnutý staford napadl na ulici dalšího psa, skončil v útulku

Olomoucký kraj – Policisté se zabývají případem nebezpečného křížence stafordšírského teriéra, který v Zábřehu napadl několik psů i lidí. Poslední incident se stal zkraje týdne poblíž husitského kostela u areálu bývalých kasáren, kde staford zaútočil na dalšího psa. Toho majitelka právě venčila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies