VYBERTE SI REGION

Snažím se životem prosmát, říká herečka Věra Hlaváčková

České Budějovice - Herečka Věra Hlaváčková slaví 8. ledna padeásté narozeniny. V Jihočeském divadle ztvárnila dosud osmdesát rolí, za tři z nich získala širší nominaci na Cenu Thálie, kromě toho dostala osm Jihočeských Thálií.

8.1.2015
SDÍLEJ:

Herečka Věra Hlaváčková, která v Jihočeském divadle vytvořila již 80 rolí, slaví 8. ledna 2015 padesáté narozeniny.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Věk bere s nadhledem. „Je to hezká, kulatá sumička. A ženy kolem padesátky jsou úžasné: mají úroveň, jsou silné, úspěšné a zároveň vnitřně pokorné,“ říká herečka, která ráda odpočívá na chalupě v Novohradských horách a o níž jeden divák nedávno napsal, že je zárukou toho, že každé představení bude skvělé.

Bilancujete?
Určitě. Zjistila jsem, že jsem smrtelná. Asi do třiceti jsem si myslela, že smrt se mě nedotkne a že ani nezestárnu. A roky letí, člověk se podívá na dceru, psi odcházejí, noví přicházejí a najednou je tady ta hezká, kulatá sumička, to pěkné číslo a člověk si říká, kam došel, kam směřoval. Abych se pochválila, tak jsem docela spokojená.

Říkáte hezká kulatá, z padesátky tedy zjevně žádné deprese nemáte.
Ne, naopak. Zjistila jsem, že asi tak do čtyřiceti, když jsem šla po městě, hodně jsem koukala po chlapech. Líbili se mi mužský, líbí se mi pořád, ale čím jsem starší, tím víc okukuju ženské, protože mám pocit, že jsou prostě v tomhle věku úžasné. Dobře vypadají, mají za sebou spoustu věcí, se kterými se dokázaly dobře poprat, udělaly toho spoustu pro rodinu, většinou jsou dobré i v zaměstnání. Ženy kolem padesátky mají úroveň, jsou silné, úspěšné a zároveň vnitřně pokorné. Teď se prostě koukám po ženských.

Herečka Věra Hlaváčková jako Barbs v komedii Perfect Days.Hra Perfect Days, v níž máte hlavní roli Barbs, se od prosince 2009 hraje dodnes. Diváci píší: lepší než film a že byste si zasloužila Cenu Thálie…
…jojojo, souhlasím!

Sama jste rodila v 33 letech. Asi jste věděla, jaké to je, když biologické hodiny tikají.
Ano. Taky když jsme s režisérkou Janou Kališovou zkoušely, cpala jsem do toho hodně své zážitky, bylo to vlastně dost smutné a Jana mi říkala, že nemůžu hrát tragédii, že je to komedie, že musím ty věci vylehčovat, a pro mě bylo těžké najít mustr, protože ten příběh mi připadá smutný. Myslím si, že občas se nám tam daří, že se všichni smějí a pak v jednom okamžiku zvážní. Je to trochu srdceryvné, jako v životě, který je tragikomický. Jak říkávala moje babička, která měla možná tři třídy, ale byla strašně moudrá: „Máš v životě jenom dvě možnosti: buď se něčemu zasměješ, nebo budeš plakat.“ Já se snažím životem prosmát, protože je to snadnější.

První Jihočeskou Thálii jste dostala za Paulínu z Polyeukta (2000). Ta vám asi hodně sedla.
Ta byla úžasná. Dokonce si ten strašně těžký text, alexandrin, francouzský dvanáctistopý blankvers, ještě trochu pamatuju: Ať pohlédnu, kam chci, valí se k mému zraku vír černých starostí a rozbouřených mraků (recituje 20 vteřin – pozn.red). To byla obrovská role s obrovským množstvím těžkého textu. Krásná role, hodně blízké potkání se s Martinem Glaserem, tam začala naše veliká a dlouhodobá spolupráce. Vzniklo něco mimořádného, nikdy jsem to s žádným režisérem nezažila, abych si s ním tak rozuměla, tak se s ním hádala a zároveň s ním byla tak propojená.

Herečka Věra Hlaváčková jako Kostelnička v dramatu Její pastorkyňa.Krátce nato Kostelnička v Její pastorkyni, rovnou dvě Jihočeské Thálie – divácká a odborná – plus širší nominace na Cenu Thálie. Byl to pro vás zlom?
To byla bomba, standing ovation na premiéře… Možná to byl osobní zlom. Pochopila jsem, že se nemá všechno vyhrávat, jako se to dělávalo před revolucí. Režisér Zdeněk Černín mě tam naučil, že moderní divadlo se hraje tak, že emoce se hraje v pauze. To znamená, že udělám pauzu, a ta zahraje, co se ve mně děje. Tam jsem, doufejme, pochopila princip moderního divadla, že nemusím prožívat, jak trpím, jen pak po pauze rovně řeknu: odcházím od tebe.

Jiná velká role, Irena v Odcházení, vám přinesla setkání s autorem hry Václavem Havlem. Jak na něho vzpomínáte?
To byl dárek, protože panu Havlovi jsem se líbila a okamžitě si mě oblíbil. V klubu mě po premiéře chytil za ruku a povídal si se mnou až do rána. Hodně se mi věnoval, povídali jsme si o všem možném, o bohu, o životě. Velcí lidé se poznají podle toho, že jsou skromní, milí, laskaví a jde z nich vstřícná energie, dobrota, intelekt a rozum. To bylo velké vyznamenání.

Ke 40. narozeninám jste dostala seskok padákem. Co bude k padesátinám?
Mám nádherný dárek, který jsem si vybrala. Miluju Itálii. Projedeme Apeninský poloostrov v bus hotelu, což je autobus, kam se vejde 18 lidí, vaří se tam, máme kajutu, plná penze. Přes Benátky, přes Řím, přes Assisi. Dobré jídlo, dobré pití, krásná příroda, krásní Italové, krásné Italky.

CELÝ rozhovor přináší Deník 8. ledna a jeho jihočeské mutace

Autor: Václav Koblenc

8.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
15 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies