VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sociálně slabší se stěhují z venkova do měst

České Budějovice - Rozhovor se styčnou důstojnicí policie pro menšiny Pavlou Tůmovou o nepokojích na Máji, problémech Romů i majoritní společnosti či sociálně vyloučených lokalitách v kraji.

25.7.2013
SDÍLEJ:

Pavla Tůmová.Foto: Deník/Pavel Kroupa

 Je styčnou důstojnicí 21členné pracovní skupiny pro menšiny 
a v případě akutních potíží jim nabízí kvalifikovanou radu či pomoc. Zároveň působí jako zprostředkovatelka při jednání s policií a díky dobré osobní znalosti prostředí se podstatným způsobem podílí na potírání kriminality v problematických lokalitách. „Čím je vyšší koncentrace občanů, tím více jsou problémy vidět," říká v rozhovoru pro Deník vrchní komisařka Pavla Tůmová z pořádkové služby jihočeské policie.

Jak vypadá vaše práce konkrétně v praxi?
Pracovní skupina pro menšiny funguje v rámci celého kraje. Ve skupině jsou především policisté z obvodních oddělení, v jejichž působnosti je nějaká sociálně vyloučená lokalita nebo vyšší koncentrace cizinců. Dále je ve skupině kolegyně z odboru cizinecké policie, kolegyně z preventivně informačního oddělení 
a kolega ze služby kriminální policie a vyšetřování. V praxi to vypadá tak, že konkrétní policisté jsou nakontaktováni na pracovníky úřadů, kteří se touto problematikou zabývají. Jsou to hlavně terénní sociální pracovníci, pracovníci OSPOD 
(sociálně právní ochrana dětí, pozn. redakce) a romští koordinátoři, kteří ale nejsou zřízeni ve všech obcích. Dále spolupracujeme se seriózními a důvěryhodnými neziskovými organizacemi.

V jakých sociálně vyloučených lokalitách se pohybujete a dá 
se některá z nich označit vyloženě za ghetto?
Z mého pohledu bych 
za ghetto neoznačila žádnou 
z nich. Je vypracována takzvaná Gabalova analýza, která vypichuje sociálně vyloučené lokality, kterých je 
v rámci Jihočeského kraje 16. Ale dle mého soudu nejde 
o současný stav a neodpovídá to skutečnosti. Je zde uvedená například Pohorská Ves nebo Práčov na Krumlovsku, což bych za vyloučenou lokalitu neoznačila. Hodně sociálně slabých odsud v minulých letech odešlo kvůli nedostatku pracovních příležitostí, jako byla třeba práce na pile nebo 
v lese.

Přesunuli se tito lidé do měst?
Ano. Z výše uvedené lokality například do Malont, Větřní, Krumlova nebo i Českých Budějovic.

Lze říct, ve které z těchto lokalit jsou největší problémy?
Takto se to asi říct nedá. Dle mého názoru se problémy odvíjí od počtu lidí. Čím je vyšší koncentrace občanů, tím více jsou problémy vidět. Tam, kde jsou dvě romské rodiny, nejsou problémy tak patrné jako tam, kde je jich deset. Nelze říct, že by někde byly větší a jinde menší problémy. Příčiny jsou všude stejné. Odvíjí se od toho, že není možné sehnat práci, s čímž souvisí zadluženost a další sociálně- patologické jevy a dochází pak k páchání protiprávní a trestné činnosti.

I v tomto tedy spatřujete hlavní příčiny současného dění na Máji?
Nevím, Máj mi přijde z tohoto pohledu celkem v pořádku. Když srovnám Máj a Větřní, tak je to něco úplně jiného. Když budete projíždět dolní částí Větřní, budete mít chvilku pocit, že jste v nějakém špatném filmu. Na Máji tomu tak není. Zde jsem v kontaktu s Romy, kteří chodí do práce 
a normálně fungují. Působí 
na mě jako normální slušní občané. Nejvíc riziková je práce s mládeží od 13 do 20 let.

Myslíte, že tam byly nahromaděné dlouhodobé problémy, které pak vyvrcholily tím banálním sporem matek na dětském hřišti?
To je určitě možné, že to byla poslední kapka, která tyto demonstrativní nepokoje vyvolala.

Překvapily vás masové protesty, které potom následovaly?
Ano, hodně. Vůbec by mě nenapadlo, že to bude v takovém měřítku a tak intenzivně dlouho. Jednu demonstraci bych asi dokázala pochopit, ale že to bude trvat takovou dobu, to by mě opravdu nenapadlo.

Sama jste členkou policejního antikonfliktního týmu. Byla jste na všech demonstracích?
Ano. V terénu jsem byla pouze na třech, v jednom případě jsem zůstala na řídícím štábu. I z pozice členky antikonfliktního týmu vnímám působení v terénu dobře.

Na místě jste mluvila s příslušníky obou znesvářených táborů. S čím se na vás obraceli?
Romská menšina je z té situace hodně přešlá a mají strach. Teď už to trochu polevilo, protože při poslední demonstraci jsme už mohli venku vidět i děti, což se nedá říct o předchozích sobotách. To byly děti i ženy zavřené doma, maximálně muži se rozhodli hlídat ulici. Hodně na mě přenášeli své vjemy jako „co se to děje, vždyť jsme nic neudělali, doteď bylo všechno v pořádku..". Uvědomují si, že jsou 
v něčem rizikoví, že mohou provokovat, ale po těchto událostech slibují, že se budou snažit působit i na mládež, hlavně aby se vše uklidnilo 
a mohli žít v klidu.

A z druhého tábora?
Tam je to taky hodně zajímavé (smích). Tam jsem spíš jako vrba, protože demonstranti mají potřebu svěřit se mi se svou osobní zkušeností. Nemá cenu jim to vymlouvat, protože se to opravdu stalo jim nebo jejich blízkým a tu negativní zkušenost s romskými občany mají a nesou si to s sebou.

Setkala jste se i s agresí vůči své osobě?
To ne. My policisté musíme být připraveni na narážky různého typu. Bývá to spíš obecné, osobně to na sebe nevztahuji. Nemůžu říct, že by se mě to nějak dotklo.

Ozývají se vám teď další lidé 
ze sídliště?
Zatím ne. Na našich policejních stránkách vyšly aktivity, které budeme na sídlišti dělat. V každém případě jsem připravená pomoci tam, kde to bude jen trochu možné. Lidé mě mohou kontaktovat 
a svěřit se.

Pokud pomineme dění na Máji, 
s jakými problémy se na vás lidé dosud nejvíc obraceli?
Nebyli to ani tak samotní občané, spíš jsme se zabývali podněty od zmiňovaných úřadů a institucí. Pravidelně 
se setkáváme a přenášejí na nás aktuální problémy. Aktivity směřujeme do konkrétních cílových skupin.

Autor: Pavel Kroupa

25.7.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka oznámil 2. května v Praze rozhodnutí podat demisi své vlády.
13 9

Krize ovlivnila preference, ČSSD ztrácela více než ANO

Prezident Milos Zeman jmenoval 24. května na Pražském hradě Ivana Pilného ministrem financí.
AKTUALIZOVÁNO
16 12

Ve vládě skončil Andrej Babiš, Pilný dokončí jeho misi

Zatajit dech a vydržet. Nová metoda lépe cílí na nádory

/FOTOGALERIE/- Nikdo neumí léčit rakovinu šetrněji než my, hlásí odborníci z pražského Protonového centra. Našli unikátní metodu, díky které dokážou sežehnout jen skutečně nemocnou tkáň. Jenomže další lékaři se k protonům staví rezervovaně. Podle šéfa odborné společnosti, která radioterapii zastřešuje, není tato léčba stále dostatečně ověřená. Její cena je navíc příliš vysoká.

Policie z Manchesteru: útočník nejednal sám, jde o síť, kterou rozplétáme

Britští vyšetřovatelé se snaží zmapovat poslední pohyb sebevražedného atentátníka Salmana Abediho. Podle nich byl součástí širší teroristické sítě.

Dva sebevražední atentátníci zabili tři policisty v Jakartě

Ve východní části hlavního města Indonésie Jakarta se ve středu večer odpálili v blízkosti autobusové zastávky dva sebevražední atentátníci. Výbuchy zabily tři indonéské policisty a zranily dalších deset lidí. Uvedla to agentura Reuters.

Trump chce snížit příspěvek OSN, ta varuje, že nedokáže pokračovat v práci

Pokud americký prezident Donald Trump skutečně sníží finanční prostředky, které Spojené státy poskytují Organizaci spojených národů, nebude tato organizace schopna pokračovat v práci. Uvedl to její mluvčí. OSN chce s Washingtonem jednat o možné finanční reformě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies