Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedé podávají ruku běžencům

Linec - V kasárnech ve Freistadtu bude pravděpodobně do konce února postupně ubytováno 50 azylantů, převážně z Iráku a ze Sýrie. V prvním „informačním vakuu" nebylo zřejmé, jak veřejnost nové sousedy přijme, ale nyní prý převažují pozitiva, píší linecké OÖN. Pro běžence už lidé připravili řadu věcných darů, vznikla také projektová skupina s názvem „Uprchlíci, vítejte ve Freistadtu".

13.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/repro

Na první setkání přišlo 80 občanů nabídnout spolupráci a počet stále roste. Vzor si iniciativa vzala z Gutau, kde lidé organizují pro azylanty nejen jazykové kursy, ale koordinují i jejich volnočasové aktivity. Ve Freistadtu chtějí cizincům ve spolupráci se sociálními pracovníky Lidové pomoci také podat ruku při poznávání města, seznámit je s veřejnou dopravou atd. Podporu nabízejí i azylantům, kteří budou ubytování v Oberrauchenödtu (11 osob) a v Apfolternu (17). (www.asylinfreistadt.at)

Bavorsko pěkně daní

Bavorsko získalo loni na daních poprvé přes 100 miliard eur. Se 103,3 miliardy překonalo příjmy roku 2013 o 5,7 procenta. Za „velkou kapku hořkosti" označuje pasovský deník PNP, že necelá polovina příjmu zůstane bavorské státní kase – zbytek jde do spolkového rozpočtu jako odvod celostátních daní nebo jiným spolkovým zemím v rámci neoblíbeného solidárního narovnávání. V tomto a v příštím roce Bavorsko poukáže „chudším" Němcům celkem na deset miliard eur.

Ilustrační foto.Sebrali nám muzikanty…

V rámci reformy struktury rakouské armády 2018 má být vojenská kapela umístěná na letišti Hörsching redukována z dosavadních 56 na 20 muzikantů, píší OÖN. Podle zemského velitele armády Kurta Raffetsedera tak má být „degradována na dílenskou kapelu". Původní návrh ministerstva obrany předpokládal její uchování v původní podobě, ale vládní kompromis rozhodl o jejím zúžení na jednoho důstojníka (kapelníka), šest poddůstojníků a třináct vojáků základní služby. „V dosavadním složení je kolem 20 poddůstojníků. Co se má stát s většinou, se neví," uvádí deník. Jednou z variant je vyřazení rekrutů z hudby. Dopady prý budou v každém případě fatální, malé „vnitroarmádní" produkce včetně slavnostních přísah muzika i tak obsáhne, ale už ne symfonický koncert nebo velké vojenské ceremonie…

Nečitelná rovnoprávnost

Rakouský Svaz rodičů kritizuje „pohlavně neutrálně" formulované učebnice zaváděné ve státě jako „nečitelné" a obává se dalšího zhoršení kvality vzdělávání, píše deník OÖN. Od roku 2012 u sousedů povoluje ministerstvo školství učebnice jen s formulacemi postihujícími výslovně obě pohlaví. Rodičům jsou trnem v oku takovéto pasáže: „Jeden (jedna) je posluchačem (posluchačkou), druhý (druhá) předčítatelem (předčítatelkou). Jeden (jedna) čte odstavec, posluchač (posluchačka) slyšené shrnuje…" Podle kritiků je čtení velmi komplexním postupem. Při učení a cvičení je důležité slova rychle pochopit a závorky či pomlčky, které texty dělí, to žákům znemožňují. Zejména děti s migračním původem mají s takovými větami problémy.
Směrnice ministerstva vyžaduje v učebnicích „plné párové formulace". Podle zástupců rodičů se ale pro takovouto „důslednost" rozhodli pouze v Rakousku. Ministerstvo svůj postup vysvětluje ve vazbě na prosazovanou rovnoprávnost pohlaví ve všech společenských oblastech. Rodiče jsou ale pro, aby takováto textová neutrálnost byla omezena na veřejné listiny, zákony nebo jiné oficiální texty. Školní učebnice mají být rozumné, tvrdí kritici.

Nahotinky od školy

V Luftenbergu zčeřily vodu dva velkoplošné reklamní plakáty saunového klubu v Leondingu s nahatými ženskými zadečky. Umístěny byly hned vedle obecní školky. „Dostali jsme samozřejmě mnoho stížností od rodičů, ale jako obec bohužel nemáme žádné prostředky k zásahu proti takovýmto sexistickým billboardům a tuto neuvěřitelnou reklamu nemůžeme odstranit," řekla starostka Hilde Prandnerová (SP). Plakát u školky se nelíbí.Obec se obrátila na radu pro reklamu a dozvěděla se, že není jediná, která proti plakátu protestuje. Provozovatele sauny už rada vyzvala k jeho urychlenému odstranění.
Okresní předsedkyně sociálnědemokratických žen Sabine Schatzová formuluje tvrdě: „Je to čirý sexismus a nemá tady co dělat. Tento plakát degraduje ženy na zboží pro muže. To je pobuřující a nesmíme to bez odporu přijímat!"

Předabují film?

Veřejnost Francka, území na severozápadě Bavorska, hraničí na severu s Durynskem, je pobouřena hornobavorským dialektem, v němž je natočen třídílný film „Tannbach" o osudu francké vesnice Mödlareuth po válce.
„Tuto vísku s 50 obyvateli na konci světa nazvali Američané ,Malým Berlínem´, protože byla stejně jako velký Berlín symbolem rozdělení Německa," píše pasovská PNP. Po druhé světové válce byl zdejší potok Tannbach demarkační linií mezi Mödlareuth-Ost v sovětské okupační zóně a Mödlareuth-West v zóně americké. Po vzniku německých států 1949 připadla durynská část obce NDR, bavorská SRN. V roce 1952 byly odděleny prkennou ohradou. V roce 1966 postavily pohraniční jednotky NDR skrze vesnici 700 metrů dlouhou a 3,40 metru vysokou betonovou zeď a po 37 let nebylo možné z jedné části přejít do druhé. Zakázáno prý bylo i zdravení nebo mávání přes zeď, zmiňuje list. Až 9. prosince 1989 tu vytvořili přechod pro chodce. Po částečném stržení zdi 17. června 1990 začalo v místě vznikat Německo-německé muzeum Mödlareuth připomínající dějiny německého rozdělení. Navštěvuje je ročně na 60 000 lidí.
Na filmu televize ZDF lidé zdejší oblasti kritizují, že jakkoliv jde o téma historické, nemluví se v něm franckým dialektem. Deník Der Fränkische Tag mluví o dialektovém debaklu – Tannbach byl podle něj jednoduše přemístěn do Horního Bavorska. Podle spoluzakladatele zájmového „Franckého svazu" Joachima Kalba je opovážlivost „nechat ve franckém Mödlareuthu znít ,pepický´ dialekt". Je to prý skutečně přespříliš, když jinak je „každý podpatek a každé stéblo trávy" v díle zobrazován do detailu věrně a precizně odpovídá době.
Rüdiger Harnisch, vedoucí katedry jazykových věd Univerzity v Pasově, prohlásil, že scénárista, režie, produkce, televizní stanice jsou ignoranty jazykové různosti Německa. Jeho katedra zkoumala dialekt na bavorsko-durynské hranici po 40 letech rozdělení Německa také v Mödlareuthu, kde se mluvilo franckým dialektem vogtlandského typu. Tvůrci filmu se podle něho poradili s historiky, ale co se týče „toho nejzákladnějšího v každém filmu, řeči", nepovažovali bohužel za potřebnou lingvistickou expertízu. Podezírá autory z toho, že v prostoduché souvislosti jednoty jazykového a politického prostoru vycházeli z toho, že v celém Bavorsku se mluví „bavorštinou". Na rozdíl od militantnějších hlasů, které požadují, aby dosavadní díly Tannbachu byly předabovány do místního nářečí, pochybuje, že by se to vyplatilo, a doufá, že navazující pokračování už bude ve „franckštině", že tedy ZDF svou chybu napraví. „Franckština" by podle něho jistě nebyla divákům méně srozumitelná. Odmítá ale hanlivý výrok Joachima Kalba o „pepickém dialektu" užitém ve filmu ZDF: „Žádný dialekt není hezčí ani ošklivější než jiný," říká.
Ludwig Zehetner, honorární profesor bavorské dialektologie na Univerzitě v Řeznu, naopak novou „hornofrancko-durynskou" synchronizaci dosavadního Tannbachu požaduje. Je prý osudné, kdyby všechno, co se v Bavorsku hraje, mělo být podřazeno uhlazené bavorštině.
Předseda Spolku bavorské řeči Sepp Obermeier z Konzellu se k tomuto názoru připojuje a míní, že dobrý film by měl být autentický. Je podle něho škoda, že téma je do historických detailů zpracované, ale užitý dialekt je hornobavorský. To je prý typická ZDF… Připomíná, že její film „Rumplhanni" o příběhu vesničanky z první světové války měl být dodatečně přesynchronizován, ale herci to odmítli, protože by se z díla ztratila „autentická bavorština". Tannbach by ale podle něho předabován měl být.
Mluvčí ZDF uvedla, že autoři filmu otázku užití dialektu od počátku důkladně vážili, každopádně měla mít řeč venkovský charakter, ale zároveň jí mělo porozumět co nejvíc diváků. Představovaná vesnice měla zastupovat všechny obce s podobným osudem podél německo-německé hranice. Jde prý tak o historii fiktivního místa a hornobavorský dialekt je pro ni „zcela legitimním stylovým výrazem". „Ostatně i v Mödlareuthu se před sedmdesáti lety ještě mluvilo jinak zabarveným dialektem," argumentovala. K požadavkům na předabování prvních dílů uvedla, že zatím se rozhoduje, zda má Tannbach pokračovat nebo ne. Dokud nebude jisté, že ano, nebudou postsynchronizaci řešit.
Třetí díl ZDF odvysílala minulou středu. V průměru ságu sledovalo 6,55 milionu diváků, v mediatéce stanice si ji vyžádal další milion lidí. Film se natáčel loni na jaře v Běsně v okrese Louny. Obyvatelé vísky se 100 lidmi prý rozruch uvítali: Alespoň se tu něco děje, jinak je tu ´"mrtvo v kalhotách", mínila podle PNP jedna z občanek.

Autor: Vladimír Majer

13.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
15

K útoku nožem v Rusku se přihlásil Islámský stát

Grace Mugabeová a Robert Mugabe
4

Mugabeová získala imunitu, Jižní Afrika přerušila letecké spojení

Dýmkař Krška: Dělám pocitové dýmky. Řídím se hlavně kresbou dřeva

Výrobě dýmek se Karel Krška z Drnovic věnuje už sedmadvacet let. I po takové době nepovažuje jejich vyřezávání za rutinu. „Každý kousek je originál. Vše dělám ručně a každý kus dřeva mě jinak inspiruje. Možná proto mě práce pořád baví,“ pochvaluje si devětačtyřicetiletý muž.

První burčák je v prodeji. Jak poznat ten pravý? Zákazník nemá šanci, říká vinař

/ANKETA/ - Hrozny už pomalu dozrávají a s blížícím se vinobraním začíná i burčáková sezóna. Zatímco někteří vinaři čekají s výrobou burčáku na začátek září, jiní už prodávají.

Libanon a Sýrie zahájily ofenzivu, chtějí vyčistit hranice od islamistů

Hnutí Hizballáh spojilo své síly se syrskými vládními jednotkami s cílem zbavit pohraniční oblasti posledních bojovníků Islámského státu. Libanonskou armádu v této operaci podporují i Američané.

Z kauzy uplácení se někteří stíhaní lékaři mohou vyplatit

V kauze údajného uplácení lékařů ze strany distributorů léků policie obvinila zhruba 200 lidí. Někteří z doktorů se mohou stíhání vyhnout, pokud zaplatí jedenapůlnásobek přijatých úplatků na odškodnění obětí trestných činů. Naopak část distributorů policie stíhá jako organizovanou zločineckou skupinu. Hrozí jim přísnější tresty, a to dva až deset let vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení