VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spisovatelka Klára Smolíková vyprávěla dětem o Janu Husovi

Kozí hrádek  – Sobotní slunné odpoledne bylo jako stvořené pro procházku přírodou. I dětem z řad Sobotníků příjemné teploty jejich toulky zpříjemnily. Tentokrát si totiž přišly poslechnout výklad o Janu Husovi, a to přímo z úst slavné spisovatelky Kláry Smolíkové.

21.9.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
22 fotografií

Sobotníci na Kozím hrádkuFoto: Kateřina Šímová

Klára Smolíková ale nejprve představila svou novou knihu zvanou Husův dům, a to ve společnosti Jakuba Smrčky a Zdeňka Vybírala z Husitského muzea, kteří jí pomáhali se zpracováním textu, i Blanky Zilynské ze společnosti Husova muzea a Petra Eliáše a Šárky Krejčové z nakladatelství Albatros Media, které knihu vydalo.

Proč Husův dům?

Klára Smolíková nedávno vydala knihu pro teenagery H.U.S úplně světovej, která rozebírá stejné téma. Tato nová kniha si ale podle ní klade větší ambice. „Je to kniha nejen pro děti, ale i pro dospělé a chce je něco nového naučit, i když odlehčenější formou," říká.

Kniha vypráví o jedné konkrétní stavbě v německé Kostnici na hranici se Švýcarskem, kde se údajně mistr Jan ubytoval, když do Kostnice přijel na začátku listopadu 1414. Jak se ale věci mají doopravdy, vysvětlila nová kmotra knihy, Blanka Zilynská.
„Je takovým paradoxem dějin, že se určité věci někdy popletou. Až ve dvacátém století se totiž při odborném výzkumu v kostnických archivech ukázalo, že mistr Jan bydlel vlastně těch dvacet osm dní, kdy byl ještě na svobodě, v úplně  jiném domě v téže ulici o pár domů dále," překvapila Blanka Zilynská.

Jak ale dál podotkla, tradice si zvykla na „původní" Husův dům a od raného 19. století se tu zastavovali návštěvníci. Proto se nakonec na začátku 20. století rozhodl nově zrozený československý stát, že dům nenechá chátrat a spadnout a finanční kruhy jej zakoupily. Dnes jej vlastní pražská společnost Husova muzea, která v domě provozuje muzeum.

Po křtu se na Kláru Smolíkovou přímo sesypalo množství zájemců o autogram. Jakmile všichni dostali svou podepsanou knihu, vzala si Klára pod svá křídla ty nejmenší děti ze Základní školy Mikuláše z Husi v Táboře a vydala se s nimi po deseti stanovištích naučné stezky kolem hrádku, aby jim povyprávěla příběh Jana Husa.

Po stopách mistra

Děti se tak například dozvěděly, proč se mistrovi říkalo Hus, proč kázal pod lipami, proč se v době půstu na hradu jedly žáby a šneci i s jakými předměty se lidé setkávali ve středověku a jaké z nich se zachovaly do současnosti.

Nejprve se ale děti s hrádkem seznámily. Dozvěděly se, že jej dříve vlastnili dva bratři,  Jan a Ctibor, kteří dostali úkol schovat tu Husa na odlehlém místě, protože nemohl kázat v Praze. Klára Smolíková dále vyprávěla, jak hrádek v Husově době vypadal. „Hrádek měl dříve obytnou věž, kde svého času bydlel i Jan Hus. Do obytné věže směřoval takový mostek, a to proto, kdyby se do hradu dostali nepřátelé. Mostek by se pak jednoduše shodil, dveře od věže by zůstaly nahoře a lidé by se  ubránili," vyprávěla.

Dále dětem vysvětlila, co dříve stávalo v areálu hradu. „Bývala tu strážnice, obydlí strážného, kuchyň, studna a sýpka a kolem hrádku byly obehnány hradby a také dřevěná palisáda kvůli obraně. Kdyby náhodou někdo tu palisádu překonal, spadl by do vodního příkopu, do kterého přitékal Kozský potok, který teče až do Lužnice," vyprávěla Klára Smolíková.

Za hradbami hrádku zase stála maštal pro koně, neboli konice, a hned vedle pivovar. „Na hradech se totiž dost často vařilo pivo, ale když hrad někdo obléhal, pivo lidé oželeli," řekla Klára Smolíková. Tehdejší pivovar stál podle výzkumů o něco dál než dnešní restaurace.

Pan řídící učitel

Klára Smolíková dětem také vysvětlila, čí zásluhou si mohou o Kozím hrádku povídat.     „Hrádek ve středověku úplně vyhořel, protože ho obléhala vojska. Jenomže pak už ho nikdo neobnovil a přišlo nařízení, aby se vyhodil do povětří. Ruina pak snadno zarostla. Pan učitel Josef Švehla ze Sezimova Ústí chtěl ale původní hrádek najít, proto sem dvacet let chodil, až ho vykopal," překvapila děti.

Děti byly z vyprávění Kláry Smolíkové nadšené. „Líbilo se mi úplně všechno, co říkala. Myslím, že si to budu pamatovat," pověděla na konci výpravy Kateřina Krištofová z páté třídy, která na Sobotníky chodí pravidelně. „I mně se líbilo všechno, budu chodit i dál," řekl Petr Smrčina, který byl na podobné akci poprvé.

Autor: Kateřina Šímová

Autor: Redakce

21.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies