VYBERTE SI REGION

Sršeň mu vletěl do kabiny a nechtěl z ní pryč

Planá nad Lužnicí – Když jsem Stanislava Adama navštívila, zrovna dosnídal. Byl plný optimismu a potěšilo ho, že bude moci vyprávět o jedné ze svých největších lásek: o autech. Velkou část svého života totiž brázdil silnice buď osobním, nebo nákladním automobilem.

8.9.2014
SDÍLEJ:

Stanislav Adam se narodil v říjnu před osmasedmdesáti lety v Černovicích. Ale velkou část svého života bydlel v Sezimově Ústí. Pracoval jako řidič z povolání až do důchodu. Brázdil silnice v nákladních automobilech.Foto: Deník/Lucie Vobořilová

„Na svoje první auto si moc dobře vzpomínám. To byla světle šedá Škoda 120. Tenkrát stála něco přes třicet tisíc. Přijde mi, že na tehdejší poměry zas tak drahá nebyla," hodnotí osmasedmdesátiletý Stanislav Adam, který si své první auto pořídil hned po návratu z vojny v padesátých letech, a to ve svých čtyřiadvaceti.

Na tu dobu to bylo prý také pěkný kousek a neměl ho jen tak leckdo. „V celé vsi byly tři auta. Měl ho obchodník, velkostatkář a farář. Takže jsem byl frajer," směje se.

Nehody nebo drobné ťukance se mu naštěstí vyhýbaly obloukem. „Dělal jsem řidičák u soukromníka po válce, a ten mě dobře vyškolil. Držel jsem se toho, co mě naučil. Takže jsem byl opatrný a nejezdil moc rychle," vzpomíná a nerozumí, za čím lidé dnes tolik chvátají.

Stanic bylo málo

Nějaké velké trable s autem nikdy neměl. Vždycky byl na všechno připravený. Benzinových stanic nebylo tehdy moc, a tak musel ručičku benzinu neustále sledovat. „Musel jsem s tím počítat, protože to není jako dnes, kde máte na každém metru čerpací stanici. Na suchu jsem ale nikdy nebyl," chválí se.

Možná to bude i tím, že moc často škodovkou nejezdil. „Chodil jsem do práce a tam jsem měl podnikové auto," vysvětluje. Na výlety jezdil služebním, byl to takový jeho soukromý taxík. „A tak jsem daroval škodovku synovi. Když ji pak dávali pryč, tak to snacha obrečela," dodává s úsměvem.

Jezdil tatrou

Ale s větší nostalgií vzpomíná na svůj první náklaďák, do kterého usedl kolem roku 1950. Byla to Tatra 111. „Měla tonáž jedenáct tun a když se naložila, tak měla přes dvacet tun. To není žádná sranda, něco takového řídit," říká Stanislav Adam a vzpomíná si také na to, jak bylo těžké s plným nákladním automobilem vytáčet různé zatáčky a úzké silnice.

Za volantem náklaďáku zažil ale i krušné chvíle. „Jednou na benzinové pumpě, když jsem z ní už odjížděl, mi okýnkem vletěl do kabiny sršeň," směje se. „Jenže v ten den bylo příšerné horko a já byl jen v trenýrkách. Nechtěl odletět pryč. Ale nic mi naštěstí neudělal," zakončil svoji historku.

Ne moc příjemné chvíle zažil také, když byl v práci v Chomutově kde i spal. „Natankoval jsem si plnou nádrž a šel jsem se prospat na ubytovnu. Ráno jsem sedl do náklaďáku a ručička mi signalizovala, že mám prázdnou nádrž."

Dále pak vysvětluje, že mu někdo v noci přeřízl hadici a dvě stě litrů nafty ukradl. Dodává, že to tak hodilo vždycky a je tomu tak i dnes.

Autor: Lucie Vobořilová

Autor: Redakce

8.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies