VYBERTE SI REGION

Starosta Novosedel: Nechtěli jsme, aby se z partnerství stala jen formalita

Novosedly nad Nežárkou /ROZHOVOR/ - Partnerství obcí Novosedly nad Nežárkou na Jindřichohradecku a Trub ze švýcarského kantonu Bern oslavilo loni dvacet let. Co se za tu dobu podařilo a jak vše funguje jsme se zeptali novosedelského starosty Filipa Mencla.

20.10.2013
SDÍLEJ:

Výměnný pobyt Novosedly - Trub.Foto: Patrik Kuzba, Jan Šebek

Kdy a proč vlastně snaha o partnerství začala?

V počátku za vším byla velká snaho obou dvou stran zjistit, jak to na té druhé straně barikády vlastně vypadá. První kontakty byly velmi zajímavé, my jsme se dobírali k věcem, o kterých jsme tady na počátku devadesátých let zatím jenom přemýšleli. Oni naopak přijížděli s tím, že vlastně ani neví, kam jedou. První skutečný kontakt se odehrál na podzim v roce 1994, kdy se tady poprvé zástupci obce Trub objevili. Následně na jaře se vydala naše delegace do Švýcarska.

S jakou představou jste se do partnerství pouštěli?

Od samého začátku jsme měli určité představy, které se podařilo docela i naplnit. Vyšla myšlenka, že se budeme setkávat, podařilo se i to, že bychom si rádi vyměňovali zkušenosti, a že bychom rádi, aby se do kontaktů zapojilo co nejvíce lidí, a to hlavně těch mladých. Výměnné pobyty, které jsou součástí partnerství, k tomu vyloženě vedou. Nakonec je ale vždycky důležité, jak si lidé sednou a jak dokáží spolupracovat. Nemůžete tomu dát nějakou ideu a pak říkat, že vám to někdo zkazil. Je potřeba tomu napomáhat, podněcovat. Je potřeba se vídat, když je k tomu příležitost. A když není, tak alespoň nějakým způsobem komunikovat, aby to partnerství nezaniklo.

Jak výměnné pobyty vlastně vypadají?

Již v počátku jsme se dohodli, že je budeme dělat formou návštěvy v rodinách, a to především proto, aby se alespoň trochu stírala jazyková bariéra. První výměnné pobyty se odehrály v letech 1997/1998. Tehdy jely děti mladší od 6 do 15 let, a byla tam větší úloha tlumočnice, se kterou spolupracujeme. Zkrátka jazyková vybavenost v té době ještě nebyla na takové úrovni jako je dnes. Letos se zúčastnili spíše mladí lidé od 15 do 25 let, kteří už jsou na tom s jazyky lépe. Hodně komunikace se ale i tak odvíjí v angličtině.

Co dalšího je součástí vašeho partnerství?

Když jsme v roce 1998 vyhráli Vesnici roku v jižních Čechách, tak se zástupci obce Trub byli podívat i na vyhlášení. Zveme je pravidelně i na setkání rodáků a přátel obce, ne vždy se to podaří, ale například v roce 2009 při příležitosti 650 let od první písemné zmínky o naší obci, u nás byla celá delegace. Letos v květnu jsme se do Švýcarska vypravili nejen proto, abychom domluvili letní pobyt, ale navštívili jsme i jejich regionální slavnosti.

Je něco, co jste si původně naplánovali, ale tak docela se to nepodařilo realizovat?

Co se v zásadě nepovedlo, ale není se zase příliš čemu divit, je spolupráce spolků. Když to řeknu hodně nadneseně, tak naši fotbalisté a jejich spolek jódlování k sobě příliš nejdou. Na výměnné pobyty nebo návštěvy delegací je 800 kilometrů ještě snesitelných. Ale ve chvíli, kdy by mělo docházet k pravidelnějším kontaktům našich spolků, a mohli by to být třeba hasiči nebo myslivci, by to již bylo limitující. Také jazyková bariéra stále existuje, ale už není tak zásadní.

Takže se ale dá říct, že partnerství je přínosem i pro obyčejné občany, kteří se pobytů účastní.

Děti, které tam letos byly, i nyní čile komunikují elektronicky se svými protějšky ze Švýcarska. Nejenže příští rok přijedou z Trubu k nám, ale některé děti se i domlouvaly, že by se tam jely podívat třeba v zimě na hory, nebo naopak Švýcary pozvou sem. Takže si myslím, že je to všechno na takové dobré přátelské cestě. My jsme to jako obec chtěli nabídnout hlavně tak, aby se tam podívalo co nejvíc lidí. Autobus jsme platili my, ubytování bylo v rodinách, takže lidi si vlastně berou jen kapesné. Dokonce jsme dělali i speciální trička pro všechny účastníky se znakem Novosedel, aby to bylo sladěné a stylové. Když jsme tohle v tom roce 1994 rozjížděli, tak jsme rozhodně nestáli o jedinou věc, a to aby se z toho staly zdvořilostní návštěvy na úrovni tajemníků, a to se k naší radosti a spokojenosti povedlo. Po dvaceti letech spolupráce se kontakty ještě více prohlubují. Když jsme tam teď byli, tak je hezké, když se hlásí děti, které tady byly při první výměně, bylo jim patnáct a teď jsou z nich dospělí lidé.

Podařilo se vám ve Švýcarsku načerpat nějakou inspiraci nebo jste naopak předali nápady vy tam?

Oni jsou pověstní tím, jak jsou přesní a my jsme naopak pověstní tím, jak jsme flexibilní. Myslím, že nám se to tam krásně prolínalo. Nám se občas povede něco udělat včas a správně a oni naopak zase nemají takový problém, když někde máme být v 15 hodin a ono je 15.15 hodin a nikde nikdo. Myslím si, že tohle si umíme předávat. Oni jsou málo vybavení pro humor a i na tohle téma jsme se dostali. Ale vážně, inspirace z jejich strany přišla třeba také ohledně legislativy. Docela zajímavý je pohled na to jejich známé švýcarské referendum. Oni to mají nastaveno přesně tak, jak se to píše u nás, ale uchopení v praxi je poněkud racionálnější. Když to řeknu doslova: Máte možnost vyjádřit se v referendu? Máte. Nevyužili jste toho? Je to váš problém. Referendum dopadlo tak a tak, vám se to nelíbí a nezúčastnili jste se? To je vaše chyba. Referendum v jejich pojetí není nějaký bezbřehý liberalismus, nebo alibismus. Prostě když chcete referendum, bude referendum, ale bude se brát tak, jak je. Oni třeba nemluví o tom, že něco pro občany udělají. Oni to prostě udělají rovnou.

Novosedly a Trub

Novosedly nad Nežárkou

první zmínka z roku 1359

počet obyvatel:662

místní části:Kolence a Mláka

turistické zajímavosti:kostel sv. Václava, kovárna z poloviny 19. století (pořádají se zde výstavy), dvě lípy svobody z roku 1918, cyklotrasy (dvě procházejí přímo obcí)

Trub

leží v horním Emmentalu v oblasti Napfbergland v kantonu Bern

počet obyvatel:1690

největší obec v okrese Signau

sídlo bývalého benediktinského kláštera (zrušen v roce 1528)

turistické zajímavosti:zážitková trasa Erlebnisweg Trub (přibližuje Cestu novokřtěnců, s malou expozicí k filmu Listopadky), rozsáhlá síť turistických a běžeckých tras

v obci funguje na 140 zemědělských podniků

Trubské putování: Švýcarsko z vrchu i zevnitř

Výměnný pobyt mezi partnerskými obcemi Novosedly nad Nežárkou a Trub zabral dle slov organizátorů padesátkrát více času, než sám trval. Takže ač jsme v údolí nedaleko hlavního švýcarského města Bern strávili týden, příprava a realizace samotné akce stála přibližně rok usilovné práce, a to jak ze švýcarské, tak z české strany.

Na cestu jsme vyrazili brzy ráno a i přes obavy z naší chabé němčiny (což jsme však později vysvětlovali jako „teacher´s fault") jsme byli plni očekávání. Po dvanáctihodinovém kodrcání a několika změnách počasí jsme dorazili na místo trubskou náves, plnou přívětivých obličejů. Horko těžko jsme již udržovali naše svěrače v pozici „drž a nepust", přesto jsme nabízenými nápoji na přivítanou nepohrdli a když se slova později chopil starosta a po něm i ředitel tamní školy, byli jsme rádi, že s nimi držela krok naše překladatelka. Představili nám program a poté jsme se konečně dočkali a došlo na dlouho očekávané rozdělování do hostitelských rodin a my sledovali, jak pomalu všichni mizí v přistavených vozech.

Po několika minutách přišla řada i na naši malou pětičlennou skupinu a už z dálky se na nás usmívala sympatická blondýnka se starším pánem. Rozdělili si nás do dvou aut a vyrazili jsme k domovu. Stoupali jsme výš a výš a my se kochali malebnou krajinou. U jedné z mnoha pastvin jsme se dozvěděli, že odtud začíná pozemek naší rodiny (unser Land). Samozřejmě jsme hned začali pátrat, kde je ukrytý dům, ale krom přístřešků pro dobytek nebylo zatím po nějakém obydlí ani stopy a nám pomalu došlo, že už nejsme v Čechách, kde pozemek rovná se plot, zahrada, dům a sem tam pole, les a louka. Pátrání jsme vzdali a počkali si ještě dobrých pět minut, než jsme se vyškrábali na kopec a se slovy: „Jéžiš marja to je krásný!" jsme spatřili místo, které se na týden stalo naším útočištěm. Ještě tentýž večer nám byla představena celá rodina čítající pět členů lidského druhu a několik desítek druhů zvířecích. Usínali jsme v útulných pokojících a naše žaludky pěly spokojenou symfonii o výborné večeři.

Druhý den jsme všichni strávili s hostitelskými rodinami. Někdo se jel podívat do hor, někteří pro změnu navštívili tamní výrobnu sušenek, my se však vydali na cestu do Bernu, hlavního města Švýcarska. Jako první jsme navštívili bernskou gotickou katedrálu Munster a zdolali i její stometrovou věž, ze které byl nádherný výhled na celé centrum města, které během úterního dopoledne působilo kouzelně ospale. Poté jsme pár hodin brouzdali po městě, nakoupili potřebné tuny čokolád a prohlédli si městské pamětihodnosti. Ten den jsme šli spát brzy, protože ve středu nás čekala návštěva trubské základní školy. Měli jsme možnost se podívat, jak probíhá výuka, a to od první až do deváté třídy, přičemž ještě před zahájením vyučování nás pan ředitel seznámil se způsobem celého vzdělávání a také politickým systémem ve Švýcarsku. Protože bylo nádherné počasí, strávili jsme téměř celé dopoledne s dětmi z rodiny v bazénu a večer nás čekalo přátelské posezení u rodinných přátel s fondue a ohňostrojem.

Čtvrtek jsme strávili na společném výletě, který připravila obec. Naše první kroky vedly do závratných výšin, přesněji řečeno jsme se lanovkou vyškrábali až na samý vrchol hory Pilatus a díky dokonale jasné obloze, jsme z jeho výšky mohli pozorovat nádherná horská panoramata. I na oběd jsme zůstali nahoře a pochutnali si na připraveném jídle. Dokonce i cesta z hory dolů byla nevšední zubačkou. Dopravní prostředek jsme ale přeci jen změnili ještě jednou a do švýcarského Luzernu jsme dopluli příjemnou menší lodí. Ve městě jsme měli hodinový rozchod a mohli si tak prohlédnout i proslulý kapličkový most. Večer jsme unavení padli do postele a byli zvědaví, jak dopadne sportovní den ve škole. Z toho se nakonec stal doslova multikulturní zážitek, neboť kromě fotbalových utkání došlo i na tanec, malování či zpěv.

Celý den, a vlastně i celý týden, který se nesl ve velmi přátelském duchu, zakončil špagetový festival v trubské hospodě, kde jsme si opět královsky pochutnali na několika druzích špaget a vynikajících švýcarských salátech. Čekala nás poslední noc a nám se stále méně chtělo vrátit domů.

Ráno už na nás ale čekal autobus a nám nezbývalo, než se rozloučit a vyrazit na cestu. S příslibem opětovné návštěvy a vřelými díky jsme rodinám dali sbohem, ukáplo pár (desítek) slz a my se vydali na cestu. Mávali jsme jako šílení, div jsme si ruce neutrhli, ale za nějakou chvíli nám trubské údolí zmizelo z dohledu a my se už jen mohli těšit z úžasných zážitků, nových přátel a z radosti, že za rok přijedou švýcarští kamarádi zase k nám.

Barbora Menclová

Trub: „Einfach Heimat jednoduše domov"

Výlet do švýcarské vesničky Trub začal v Novosedlech nad Nežárkou. Již zde, ačkoliv bylo kolem šesté ranní, vládla dobrá nálada. Po několika řízcích a dvanácti hodinách cesty dorazil náš autobus do vysněného cíle. I když počasí v tento den moc nepřálo, náměstíčko bylo plné rodinek, které netrpělivě vyhlížely své hosty a nechyběl ani uvítací transparent s přípitkem. Vřelé uvítání a seznamování s rodinami zahájilo náš nekončící údiv nad švýcarskou pohostinností a dalo by se říci, že jak jsme na začátku pusu údivem otevřeli dokořán, tak jsme ji pak zavřeli až o pět dní později při odjezdu.

Každý den byl opravdu bohatý. Ať už na zážitky, informace, legrační dorozumívání německo-českou pantomimou nebo jejich kvalitní pochutiny všeho druhu. O program prvního dne se starala každá rodina zvlášť. My jsme vyrazili do města Grindelwald a užili si den na horách s výhledy na sněhové kopečky na vršcích hor Jungfrau, Eiger a Munch. Večer jsme zakončili tradičním švýcarským sýrovým fondue a přípitkem naopak tradičního českého bylinného likéru.

Druhý den ráno jsme se školním autobusem dopravili do místní školy a strávili celé dopoledne s dětmi na vyučování. Místní škola je malá, a tak je vždy víc ročníků spojeno v jedné třídě (1. a 2., 3. a 4., 5. a 6. a 7., 8. a 9.). Díky tomu jsme měli možnost pobýt aspoň hodinu v každé třídě a naučit se tak s nejmenšími dětmi názvy částí lidského těla, větší pozorovat při psaní a největší při hodině literatury. Zbytek dne byl opět v rodině a my ho využili dalším výletem do hor, závoděním na horských tříkolkách a návštěvou místní vyhlášené sušenkárny Kambly. Tato „továrna na sušenky" připomínala spíše muzeum, kde se ovšem exponáty (nejlepší sušenky na světě) daly ochutnávat a vybrané ve větších či menších balení nakoupit. Myslím, že nikdo z nás neodolal. Třetí den se nesl ve znamení velkého výletu. Vydali jsme se totiž po „zlaté okružní cestě". Autobus nás dovezl do města Kriens, odkud jsme vylétli dvěma různými lanovkami na horu Pilatus (2132 m n. m.), kde jsme se opět kochali výhledy a hlavně měli připravený oběd v restauraci, kde nás k našemu milému překvapení obsluhovala Češka a Slovenka. Dolů k Luzernskému jezeru nás svezla nejstrmější zubačka na světě, a aby těch dopravních prostředků nebylo na jeden den málo, do Luzernu jsme dopluli lodí. Z krásného města Luzern jsme odjížděli o hodinu později, poté co jsme se prošli po replice původního dřevěného Kapličkového mostu, který kdysi shořel kvůli cigaretě nedbalého turisty. Naší návštěvu nový most přežil, a tak jsme mohli v klidu zamířit zpět do Trubu.

Poslední den byl nejzábavnější. Trubská škola totiž vymyslela velký turnaj v různých společenských aktivitách. Týmy byly česko-švýcarské a zápolilo se ve fotbale, kuželkách, tanci, zpěvu i malování a vítězi jsme byli všichni. Ze všech disciplín musím vyzdvihnout zpěv, protože slyšet malé Švýcárky zpívat „nený nutno, nený nutno" a nás Čechy jódlovat, to bylo opravdu mimořádné. Večer nás čekala v hostinci na náměstí skvělá, avšak trochu smutná, rozlučková večeře. Vždy se přece těžko loučí s místem, kde vám bylo dobře.

Marie Buzková

Zážitky z cest

Pondělním nástupem do autobusu začal náš výlet do Švýcarska. V krásné vesnici Trub nás nedočkavě vyhlížely hostitelské rodiny, které si na druhý den pro každého připravily svůj program návštěva hlavního města, procházka po horských hřebenech či návštěva zoologické zahrady. Třetí den jsme se byli podívat v místních školách, kde jsme si užili atmosféru výuky a dozvěděli se něco o Švýcarsku. Následující den byl dnem velkého výletu. Obec pro nás připravila zajímavý výlet na horu Pilatus a do města Luzern. Jeli jsme lanovkou, zubačkou i lodí. Nahoře na nás čekal nádherný výhled do okolí a výborný oběd. V Luzernu jsme se prošli po kapličkovém mostě a okoukli architekturu.

V pátek nás čekal sportovní den. Spolu se švýcarskými dětmi jsme utvořili týmy a soutěžili v různých disciplínách. Večer jsme se rozloučili na špagetovém festivalu a pozvali naše přátele na návštěvu do Čech.

Na výlet do Švýcarska nám zůstalo spoustu krásných vzpomínek, a to jak v podobě dárečků, které jsme obdrželi, tak i krásných zážitků, na které nezapomeneme. Moc děkujeme všem, kteří se podíleli na organizaci a přípravách tohoto úžasného výletu.

Eliška Průchová

Petra Jouzová

Autor: Redakce

20.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies