VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sto dvacet let od otevření sokolovny v Tyršově ulici v Písku

Písek /OSUDY OJEDINĚLÝCH OBJEKTŮ/ – Tělocvičná jednota Sokol byla v Písku ustavena 12. července 1868 a jejím prvním starostou byl zvolen Tomáš Šobr, první český starosta města.

6.6.2016
SDÍLEJ:

Pohled na budovu sokolovny v Tyršově ulici v Písku je z poloviny třicátých let 20. století.Foto: Archiv Františka Kofroně

První tělocvičnou byl od října sál u Radášů a díky tehdejšímu cvičiteli Josefu Ošťádalovi mohli Sokolové využívat i tělocvičnu reálky. „Cvičilo se dvakrát týdně po jedné hodině, a to hlavně prostná, pak bradla, kruhy, přeskok kozy, dále skok do dálky a do výšky, hrazda, kůň, žebřík a šplh," uvádí Zdeněk Janda v publikaci vydané před osmi lety.
Nepříjemnost potkala Sokoly v roce 1875, kdy se kvůli přestavbě budovy reálky museli na dva roky přestěhovat. I proto se záhy objevil návrh na postavení sokolovny a ihned byla zahájena sbírka.
V únoru roku 1890 Sokol výhodně koupil stavební parcelu, o čtyři roky později dokončil Ludvík Čížek plány a 23. května byl položen základní kámen budovy sokolovny. „Obsahoval pouzdro s pamětním spisem o píseckém Sokole, seznamem členů, fotografiemi staveniště, programem slavnosti a různými časopisy," připomíná ředitel Prácheňského muzea v Písku Jiří Prášek v knize Písecké ulice.
Jak uvádějí dobové dokumenty, zastupitelstvo Písku na stavbu přispělo 2500 zlatých, spořitelna 1500 zl. a Občanská záložna 500 zl. Celkové náklady na budování byly vyčísleny částkou 23 299 zl. a vnitřní zařízení stálo přes dva tisíce zlatých.
Stavba pokračovala poměrně rychle, a tak už 14. až 16. srpna se v Písku mohla konat velkolepá slavnost při příležitosti otevření sokolovny v Písku jako v prvním městě v kraji. Součástí oslav byla nejen cvičení, ale i kulturní vystoupení a také, jak to ostatně chodí dodnes, projevy činovníků Sokola, představitelů města a různých spolků.
Otevření sokolovny rozšířilo prostor pro cvičení i pro kulturní a společenské akce. Byla zde například otevřena veřejná knihovna a čítárna a v tělocvičně se hrálo divadlo. Každoročně se konalo velké množství přednášek z různých oborů. 16. dubna 1910 jednota uspořádala v sokolovně akademii k oslavě básníka Svatopluka Čecha a druhý den byla slavnostně otevřena lipová stezka pod Amerikou, kterou město vysadilo právě na podnět TJ Sokol.
Budova sokolovny byla v roce 1910 rozšířena na jižní straně o menší sál, na který jednota získala peníze jednak půjčkou a jednak úpisy mezi členy.
V roce 1930 byl k sokolovně přistavěn sál biografu. Poprvé se zde promítalo před Vánoci toho roku a diváci viděli film C. k. polní maršálek s Vlastou Burianem v hlavní roli. Později se kino osamostatnilo a přejmenovalo na Svět. Naposledy se zde promítalo 31. března 1994. Po úpravách je zde Divadlo Pod čarou.
Tragické okamžiky zažívala sokolovna v červenci roku 1944, kdy právě zde německý soud odsoudil čtrnáct občanů k trestu smrti za účast v protifašistickém odboji. Událost připomíná pamětní deska na budově.
Za dobu své existence prošla budova Sokola různými úpravami, ale z Tyršovy ulice si svůj původní vzhled zachovala. V jejím okolí postupně vznikala různá sportoviště, například volejbalové kurty, hřiště pro košíkovou a počátkem sedmdesátých let byla postavena sportovní hala se šatnami, sociálním zařízením, klubovnami a dalším vybavením. Staré hřiště u sokolovny se přebudovalo na hřiště pro házenou s umělou plochou a prostor se rozšířil o tři hřiště na odbíjenou. V dalším období byla postavena oblouková hala.
Objekt je majetkem TJ Sokol, která byla v tehdy Československé obci sokolské znovu registrována 3. dubna 1991. I když se do objektu sokolovny investovalo z prostředků Sokola, města i státu, celý areál už by potřeboval důkladnou rekonstrukci. (kol)

Autor: Libuše Kolářová

6.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies