VYBERTE SI REGION

Sto dvacet let od otevření sokolovny v Tyršově ulici v Písku

Písek /OSUDY OJEDINĚLÝCH OBJEKTŮ/ – Tělocvičná jednota Sokol byla v Písku ustavena 12. července 1868 a jejím prvním starostou byl zvolen Tomáš Šobr, první český starosta města.

6.6.2016
SDÍLEJ:

Pohled na budovu sokolovny v Tyršově ulici v Písku je z poloviny třicátých let 20. století.Foto: Archiv Františka Kofroně

První tělocvičnou byl od října sál u Radášů a díky tehdejšímu cvičiteli Josefu Ošťádalovi mohli Sokolové využívat i tělocvičnu reálky. „Cvičilo se dvakrát týdně po jedné hodině, a to hlavně prostná, pak bradla, kruhy, přeskok kozy, dále skok do dálky a do výšky, hrazda, kůň, žebřík a šplh," uvádí Zdeněk Janda v publikaci vydané před osmi lety.
Nepříjemnost potkala Sokoly v roce 1875, kdy se kvůli přestavbě budovy reálky museli na dva roky přestěhovat. I proto se záhy objevil návrh na postavení sokolovny a ihned byla zahájena sbírka.
V únoru roku 1890 Sokol výhodně koupil stavební parcelu, o čtyři roky později dokončil Ludvík Čížek plány a 23. května byl položen základní kámen budovy sokolovny. „Obsahoval pouzdro s pamětním spisem o píseckém Sokole, seznamem členů, fotografiemi staveniště, programem slavnosti a různými časopisy," připomíná ředitel Prácheňského muzea v Písku Jiří Prášek v knize Písecké ulice.
Jak uvádějí dobové dokumenty, zastupitelstvo Písku na stavbu přispělo 2500 zlatých, spořitelna 1500 zl. a Občanská záložna 500 zl. Celkové náklady na budování byly vyčísleny částkou 23 299 zl. a vnitřní zařízení stálo přes dva tisíce zlatých.
Stavba pokračovala poměrně rychle, a tak už 14. až 16. srpna se v Písku mohla konat velkolepá slavnost při příležitosti otevření sokolovny v Písku jako v prvním městě v kraji. Součástí oslav byla nejen cvičení, ale i kulturní vystoupení a také, jak to ostatně chodí dodnes, projevy činovníků Sokola, představitelů města a různých spolků.
Otevření sokolovny rozšířilo prostor pro cvičení i pro kulturní a společenské akce. Byla zde například otevřena veřejná knihovna a čítárna a v tělocvičně se hrálo divadlo. Každoročně se konalo velké množství přednášek z různých oborů. 16. dubna 1910 jednota uspořádala v sokolovně akademii k oslavě básníka Svatopluka Čecha a druhý den byla slavnostně otevřena lipová stezka pod Amerikou, kterou město vysadilo právě na podnět TJ Sokol.
Budova sokolovny byla v roce 1910 rozšířena na jižní straně o menší sál, na který jednota získala peníze jednak půjčkou a jednak úpisy mezi členy.
V roce 1930 byl k sokolovně přistavěn sál biografu. Poprvé se zde promítalo před Vánoci toho roku a diváci viděli film C. k. polní maršálek s Vlastou Burianem v hlavní roli. Později se kino osamostatnilo a přejmenovalo na Svět. Naposledy se zde promítalo 31. března 1994. Po úpravách je zde Divadlo Pod čarou.
Tragické okamžiky zažívala sokolovna v červenci roku 1944, kdy právě zde německý soud odsoudil čtrnáct občanů k trestu smrti za účast v protifašistickém odboji. Událost připomíná pamětní deska na budově.
Za dobu své existence prošla budova Sokola různými úpravami, ale z Tyršovy ulice si svůj původní vzhled zachovala. V jejím okolí postupně vznikala různá sportoviště, například volejbalové kurty, hřiště pro košíkovou a počátkem sedmdesátých let byla postavena sportovní hala se šatnami, sociálním zařízením, klubovnami a dalším vybavením. Staré hřiště u sokolovny se přebudovalo na hřiště pro házenou s umělou plochou a prostor se rozšířil o tři hřiště na odbíjenou. V dalším období byla postavena oblouková hala.
Objekt je majetkem TJ Sokol, která byla v tehdy Československé obci sokolské znovu registrována 3. dubna 1991. I když se do objektu sokolovny investovalo z prostředků Sokola, města i státu, celý areál už by potřeboval důkladnou rekonstrukci. (kol)

Autor: Libuše Kolářová

6.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies