VYBERTE SI REGION

Stoletý Budějčák zasadil na Máji okrasný buk

České Budějovice – Ve skvělé kondici je stoletý Budějčák Josef Tolar. Prokázal to třeba i v pátek, když vlastnoručně zasadil v areálu Domova pro seniory Máj, kde nyní žije, okrasný buk. Josef Tolar se narodil 11. srpna 1912 v Kališti u Lipí.

12.8.2012 3
SDÍLEJ:

Josef Tolar (vpravo) oslavil 11. srpna 2012 rovnou stovku. Na snímku se synem Josefem Tolarem mladším.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

„Musím se červenat, jak jsem k tomu přišel, já si to ani nezasloužím," bránil se ale v pátek Josef Tolar skromně všem oficialitám při náporu gratulantů. Usměvavý šarmantní pán, rodák z Kaliště u Lipí, 
pracoval celý život ve stavebnictví.

Recept na dlouhověkost je podle oslavence jednoduchý. „Skromné jídlo, skromné pití, prodlužuje živobytí," říká jubilant a dodává, že v době jeho mládí to bylo snadné dodržet.

Stavební školu v Českých Budějovicích ukončil v roce 1931, v době velké hospodářské krize. Nejprve pak pracoval zadarmo v Trhových Svinech, aby měl praxi v oboru 
a následně s přímluvou profesora ze stavební školy získal místo u pražské stavební firmy. Působiště však měl úplně jinde. „Nastupujete? Dejte mu lístek do Povážské Bystrice," líčí Josef Tolar, jak vypadal jeho vstup do stálého zaměstnání.

Na Slovensku se tehdy budovaly nové továrny, například zbrojovky a pomáhali je stavět i čeští inženýři a mistři. Josef Tolar tam působil až do roku 1939. "V životě se mi nestal malér na stavbě," zdůrazňuje oslavenec. Ostatně řemeslo měl v krvi, protože se tesařem vyučil u svého otce. Přesto odcházel ze Slovenska za dramatických okolností.

V roce 1938, po zabrání Sudet se poměry na Slovensku zhoršily. A Čechům nebyla doba nakloněna. "Domácí nás prosil, abychom na ulici se ženou nemluvili česky, nebo mu lidé vytlučou okna kvůli tomu, že u něj bydlíme," líčí dramatickou dobu Josef Tolar, který ze Slovenska s manželkou, kterou si vzal v roce 1938, odjížděl raději nočním vlakem.

Rok 1938 ovlivnil rodinný život Josefa Tolara i v tom, že jeho manželka Alžběta pracovala v pohraničí ve školství, po září 1938 musela ze svého místa odejít a bydlela u svého muže.

Po odchodu ze Slovenska bydlela rodina v Kamenici nad Lipou a na dalších místech, ale od roku 1950 už trvale v Českých Budějovicích. Josef Tolar pracoval u spojů jako stavební technik a dohlížel třeba na stavbu nynější pošty na Kvildě. Ke "stavební stopě" rodiny patří třeba i věžičky na hotelu Grand v Českých Budějovicích. Josef Tolar mladší přitom líčí, jak jeho děda při práci na věžičkách pozoroval za 1. světové války brance v okolí nádraží a prý to komentoval slovy, že není třeba spěchat, "ono" to ještě počká.

K nejhorším dobám v životě stoletého jubilanta Josefa Tolara patřila 2. světová válka. Za války byl totálně nasazený ve Vídni a v zimě 1945 se rozhodl, že uteče, neohlížel se na nic, na místě nechal i nové montérky. Jeho kamarád chtěl ale počkat na výplatu. Zahynul však při náletu. "S kamarádem Františkem jsme byli pořád spolu," vzpomíná na parťáka Josef Tolar a naznačuje tak, že kdyby ve Vídni zůstal, určitě by dopadl stejně. "Jaké jsem měl v životě štěstí," říká Josef Tolar ke svému rozhodnutí utéct. Přitom podle synových slov vždy uznával, že pracoval pod člověkem, který se nad Čechy sám nijak nevyvyšoval.

Přes všechny svízelné okamžiky v životě Josefa Tolara nezazní při jeho vyprávění ani stín nějakého stesku. „Já jsem měl pestrý život," vidí ve všem dodnes tu lepší stránku věci.

Lituje jen jediné věci, že měl málo času na děti. „Synovi bylo šest neděl, když jsem musel za války na totální nasazení," ohlíží se třeba za válečnou dobou Josef Tolar.

S manželkou Alžbětou měli čtyři děti, když se dnes sejde celá rodinná sešlost, včetně partnerů, čítá to už 45 lidí a nejmladšímu potomkovi 
rodu je aktuálně rok.

V době olympiády se jubilant vyjádřil i ke sportovní tematice. „Za mých mladých let byl nejrozšířenější fotbal," vzpomíná  oslavenec a dodává, že pokud někdy sám hrál, tak 
v brance.  „Dneska se rozšířily nové sporty a je fůra dalších zajímavostí," porovnává různé doby z hlediska zábavy 
a koníčků stoletý Budějčák 
a připojuje, že osobně vždy velmi rád chodil pěšky a jezdil na kole.

Pravidelné procházky koná i dnes. Ještě v době povodní, v roce 2002, když nejely autobusy, se pěšky vydal z Máje do nemocnice na pravidelnou návštěvu. "Já už jsem tam byl, obešel jsem to," poděkoval potom synovi za nabídku, jestli nechce do nemocnice dovézt autem. Dnes chodí v rámci možností v okolí domova a také pečuje o květiny, neboť zahrádkaření bylo a je velkým jubilantovým koníčkem.

„To bylo skutečně jeho potěšení," říká ohledně zahradničení svého otce Josef Tolar mladší, dřívější dlouholetý sládek Budějovického Budvaru. Pro ilustraci přidává příběh o tom, jak jel Josef Tolar starší, už více než devadesátiletý, přes celé město na zahradu, protože tam zčásti zůstala nepokosená tráva. „Na kolo si přidělal rozebranou kosu a jel v tom věku přes celé město. Dovedete si představit, jak mi bylo, když jsem se to dozvěděl, ale pro něj to nebyl žádný problém," říká Josef Tolar mladší.

Jako překvapení proto vedení domova a radnice uchystaly jubilantovi zasazení okrasného buku. S asistencí náměstka primátora Petra Podholy se oslavenec bez problému zhostil přiděleného úkolu a dokázal, že zahradnický fortel se neztrácí. Však také jubilant od kuchařek dostal jako dárek nejen "řadovou" gratulaci osazenstva kuchyně, ale také dort ve tvaru zahrady. Na lavičce přitom bylo zřetelně poznat muže s knírkem… Na oplátku se účastníci malé oslavy v domově dozvěděli, že Josef Tolar neváhá kuchyni pochválit. Sám ale naznačil, že není nadměrný jedlík. "U odvodu jsem měl dvaasedmdesát. Když mě dají na váhu dneska, mám dvaasedmdesát," zdůraznil oslavenec.

A také naznačil, že při jeho pohledu na svět je stále máloco problém. Například tím, jak odměnil početné gratulace v pátek v domově na Máji. „Přál bych vám všem, překonat také tenhle věk, abych nebyl na té stovce sám," řekl upřímně, byť s neodmyslitelným lehkým úsměvem, Josef Tolar.

Velké blahopřání vedle města nebo personálu domova v pátek dostal Josef Tolar i od ostatních klientů domova. "Takové velké blahopřání je první, co jsem tady," zmínila Marie Růžičková. "Vzniklo to na jídelně a domluvili jsme se na tom s Věrkou Hrubou," dodal k přípravě přání za klienty František Matějka a v pátečním dopoledni připojil, že jubilantovi později i zahrají. Například skladbu Ta naše písnička česká.

V Jihočeském kraji žilo podle Vladimíra Blechy z českobudějovické okresní pobočky České správy sociálního zabezpečení k červnu 2012 cekem 36 sto a víceletých starobních důchodců, z toho 5 mužů a 31 žena. "V okrese České Budějovice žije k dnešnímu dni osm sto a víceletých starobních důchodců, dva muži a šest žen," doplnil pro Deník Vladimír Blecha. Nejstarší žena České republiky žije v Moravskoslezském kraji a narodila se v roce 1904. Nejstarší muž žije v Královéhradeckém kraji a narodil se v roce 1905. Blecha doplnil, že ke gratulaci jubilantovi ze strany České správy sociálního zabezpečení patřil třeba i blahopřejný dopis ministra práce a sociálních věcí nebo blahopřejný dopis ředitelky Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice.

Autor: Edwin Otta

12.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies