VYBERTE SI REGION

Strakonice mají začít s obchvatem v září 2015

Strakonice – Stavba severního dopravního půloblouku začne nejspíš až v roce 2015. A to i přes alarmující čísla z letošního sčítání dopravy na vjezdech do města 17. září. Na 1666 osobních a nákladních automobilů a 17 motocyklů za jedinou hodinu. Tak potřebný je obchvat.

1.10.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/ Klára Alešová

Podle Jana Kudrleho z Ředitelství silnic a dálnic v Českých Budějovicích už zbývá vykoupit poslední pozemek potřebný pro stavbu. „To by měla být otázka dvou týdnů," naznačil. Podaná už je i žádost o stavební povolení.

Obyvatelka Strakonic Martina Koubová si myslí, že obchvat města na severní straně bude jen částečnou pomocí. „Třeba auta, která pojedou od Českých Budějovic na Katovice, Horažďovice a dál na Plzeň, budou podle mě dál jezdit přes centrum města," vyjádřila svůj názor.

Podle informací ŘSD je zahájení stavby naplánované na září 2015 a uvedení do provozu na listopad 2017. Záměr vybudovat severní dopravní půloblouk existuje už od třicátých let minulého století 
a konkrétnější přípravy na jeho výstavbu začaly před více než osmi lety.

Obchvat města na jižní straně existuje dosud jen jako zcela obecný návrh a jeho možná realizace se zatím nedá ani odhadovat.

Parametry

– Předpokládané náklady: necelých 400 milionů korun.
– Plánovaná délka: 1540 metrů.
– Součástí stavby bude jedno přemostění v délce 50 metrů.
– Okružní křižovatky budou tři s vnějšími průměry 24 a 28 m.

Nejvíc osobních aut projelo Volyňskou

Sčítání dopravy ve Strakonicích.

Zhruba od 1600 do 1800 se pohybují počty automobilů a motocyklů napočítaných na vjezdech do města při pravidelném sčítání dopravy. To se v letošním roce uskutečnilo v pondělí 17. září. Jako už tradičně při něm pomáhali strakoničtí školáci.

Jak uvedla mluvčí radnice Irena Malotová, akce se každoročně koná v rámci Evropského týdne mobility. „K tomu se Strakonice připojily i letos," doplnila.

Letos se na vjezdech do města za hodinu pohybovalo celkem 1363 osobních automobilů, 314 nákladních vozidel a 17 motocyklů. Nejvíc těch osobních projelo ulicí Volyňská, a to 424. Dále pak ulicí Písecká 388, ulicí Podsrpenská 282 a ulicí Katovická 269. Nákladních bylo největší množství v ulici Písecká, tedy 132. Naopak nejméně osobních aut 190 bylo v roce 2010 v ulici Podsrpenská. Nákladních vozů byl nejnižší počet 22 v ulici Podsrpenská v roce 2009.

V letech 2006 až 2012 se nejvíce nákladních aut pohybovalo v ulici Písecká, největší počet právě letos, a to 132. Na stejné výpadovce se pohybuje pravidelně také nejvíc osobních automobilů. V roce 2009 jich napočítali 877. Letos ji ale předčila Volyňská, kde osobních automobilů bylo 424. Ve zmiňovaném období se na druhou stranu ani jednou počet motocyklů na vjezdech do města nepřehoupl přes deset.

Kromě vjezdů do města byla součástí sčítání dopravy ve Strakonicích i další dvě frekventovaná místa. Na křižovatce u Hvězdy bylo letos napočítáno 1026 osobních automobilů, 72 nákladních a 12 motocyklů. Křižovatkou U Bílého vlka projelo ve stejnou dobu 1013 osobních automobilů, 139 nákladních a 11 motocyklů.

Autor: Jana Štroblová

1.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záchranné práce u hotelu Rigopiano, který zavalila lavina.
25

Klienti mají strach. Šéf hotelu žádal hodiny před lavinou o pomoc

Vladimír Putin
1

Moskva čeká brzký telefonát Trump-Putin

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies