VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šumavský park vykácí nálety

Šumava - Zaměstnanci Správy Národního parku Šumava (NPŠ) se více zaměří na problematiku náletových dřevin na Šumavě. Vedení NPŠ je přesvědčeno, že tak zlepší pestrost skladby rostlin a živočichů, kteří na tomto území žijí.

1.12.2011 2
SDÍLEJ:

Velký Javor, ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ludvík Pouza

„Druhotné bezlesí, které bylo na Šumavě vytvořeno lidskou činností, je typickou kulturní a krajinnou dominantou Národního parku Šumava. Zaujímá přibližně deset tisíc hektarů, což je asi patnáct procent z celkové rozlohy národního parku. Celá léta se hovoří o tom, že se problém zarůstání bezlesí musí řešit. Přecházíme od plánů k realizaci,“ popisuje výchozí situaci náměstek ředitele NPŠ Jiří Mánek, jemuž péče o bezlesí přísluší.

Správa Národního parku Šumava se zaměří na vyřezávky náletových dřevin na zemědělsky využívané půdě ve vlastnictví NPŠ.

„Dřeviny na bezlesí mají svoji významnou ekologickou funkci, při nadměrném zarůstání lučních porostů se však jejich pozitivní efekt vytrácí. Šumavskou krajinu tvoří mozaika porostů v různých fázích zarůstání od otevřených lučních ploch až po lesy. Aby se tato mozaika udržela, je potřebné čas od času porosty na bezlesí vrátit do počátečních stádií zarůstání a vybrané nálety dřevin zredukovat,“ vysvětluje Veronika Kolářová z oddělení ochrany přírody a výzkumu Národního parku Šumava.

Každý porost nabízí odlišné podmínky vyhovující různým druhům, čímž se zvyšuje celková biologická rozrůzněnost. „Například mladé porosty dřevin jsou vhodným biotopem pro silně ohroženého ptáka jeřábka lesního, zatímco otevřenější travnaté plochy ocení silně ohrožený chřástal polní,“ vysvětluje Kolářová.

Cílem redukce náletů není mít pozemky bez stromů

Vedení NPŠ se dlouhodobě zaměřovalo zejména na cenné lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. „K významným akcím patřila například vyřezávka dřevin na lokalitě s výskytem prstnatce Traunsteinerova ve Vltavském luhu nebo odstranění náletů na lokalitě na Prášilsku s výskytem vzácných malých kapradin hadilky obecné a vratičky měsíční,“ doplnila Veronika Kolářová.

Nyní se správa parku zaměří na zemědělsky využívanou půdu. „Cílem redukce náletů není mít pozemky bez stromů. Ke každému zásahu bude připraven podrobný a odborně zpracovaný plán. Významným pozitivem je, že jsme našli shodu na řešení napříč spektrem odborníků botaniků, zoologů, ale i ze státní správy. Navíc máme recept, jak to prakticky provést ve spolupráci s místními zemědělci,“ pochvaluje si Mánek.

Čtěte také: Park už nesmí na brouka používat chemii

Autor: Milan Kilián

1.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Britská premiérka Theresa Mayová.
1 3

Mayová odsoudila teroristický útok, místo nebylo vybráno náhodně

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies