VYBERTE SI REGION

Svatý Wolfgang už má dvojníka

Českokrumlovsko - Víte, co mají společného vodáci s patronem sochařů? Laminát. Je to tak, protože právě z tohoto materiálu zhotovila dvojice restaurátorů Lukáš Hosnedl a Jan Korecký kopii sochy sv. Wolfganga z 15. století.

9.9.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Kopie dvou gotických soch vytesaných v 15. století dokončili v těchto dnech restaurátoři Jan Korecký a Lukáš Hosnedl z Českokrumlovska.

Kopie dvou gotických soch vytesaných v 15. století dokončili v těchto dnech restaurátoři Jan Korecký a Lukáš Hosnedl z Českokrumlovska.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

„Město Český Krumlov si u nás před prázdninami objednalo kopii gotických soch svatého Wolfganga a Třeboňské madony, které vystaví v expozici v zrekonstruovaném klášteře," říká Jan Korecký ve svém ateliéru na Českokrumlovsku.

Dřevěná socha patrona sochařů a tesařů sv. Wolfganga byla vyrobena v 15. století, jejím vlastníkem je Rytířský řád Křižovníků s červenou hvěz- dou v Praze. Třeboňská madona vyrobená z opuky na přelomu 14. a 15. století zase patří Římskokatolické farnosti Tře- boň. „Kopie soch jsme vyrobili z laminátu, takže by mohly plavat," přidává Jan Korecký, aniž by snad na Krumlov přivolával další povodně. „Při výrobě kopie musíte zachytit věrně charakter sochy, její barevnost a aby měla stejný výraz jako originál," zdůrazňuje kolega Lukáš Hosnedl. „Na naší plastové kopii najdete i chodbičky od červotočů a rýhy, jaké mají originály," dodává.

„Originál svatého Wolfganga je sice ze dřeva, ale kopii jsme zhotovili z plastu čili z materiálu, který dobře odolá povětrnostním vlivům," vysvětluje Jan Korecký s tím, že kopie nemusí být ze stejného materiálu jako původní dílo Po laminátu s tkaninou sáhli i při zhotovení kopie polychromované Třeboňské madony.

„V ateliéru máme z archivu vypůjčenou sádrovou kopii z 60. let minulého století," říká Lukáš Hosnedl, který Bohorodičce přidal červeň do tváře. Tváře jak panenská jablíčka má totiž i původní gotický originál z opuky uchovávaný v třeboňském augustiniánském klášteře s děkanským kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí.

Nejenom tyto sochy přes letní vedra zaměstnávaly dvojici šikovných restaurátorů a sochařů. „Dokončili jsme restaurátorské práce třech ze sedmi kašen v Hořicích na Šumavě," pokračuje Lukáš Hosnedl s tím, že by se rádi věnovali renovaci i těch zbývajících.

„Podíleli jsme se i na rekonstrukci budovy školy v českobudějovické ulici Matice školské, kde jsme opravovali sgrafitovou výzdobu, štuky, reliéfy a ozdobné prvky včetně korouhví a váz," vypočítává jejich další letní aktivity Lukáš Hosnedl.

„Takové vedro, které bylo tam nahoře na lešení, kam celý den pražilo slunce a odráželo se od měděných plechů, jsem dosud nezažil, takže jsem se pak musel jet ochladit k moři," dodává s úsměvem restaurátor.

Autor: Radek Gális

9.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál nymburské nemocnice.
2 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies