VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Své první práce hodil do kamen, teď má úspěch

Hradce - Libor Pražan už sedmnáct let opravuje starožitný nábytek. Letos jeho dovednosti ocenila odborná porota a udělila mu titul Živnostník roku

9.10.2012
SDÍLEJ:

Umělecký truhlář Libor Pražan.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Nikdy se nevyučil, řemeslo poznával sám metodou pokus – omyl, přesto jej nyní dělá tak dobře, že jej ocenila odborná porota. Umělecký truhlář Libor Pražan z osady Hradce na Českobudějovicku získal titul Živnostník roku Jihočeského kraje 2012. V poslední době navíc pořádá kurzy pro veřejnost.

Osmatřicetiletý truhlář se původně věnoval úplně jinému povolání. Před 17 lety jej však zlákalo řemeslo. „Vztah ke dřevu jsme měli v rodině. Dědeček i tatínek byli velice šikovní, a to se asi nějak přeneslo na mě. Jsem ale samouk, takže první dva kousky skončily v kamnech," vzpomíná.

Nyní má Libor Pražan malý ateliér v Hradcích. Opravuje tu především nábytek z období historismu a biedermaieru. „Jsou to židle, stoly a občas nějaká pěkná komoda. Objevují se ale  i méně obvyklé věci, například kolovraty," dodává. Zákazníci k němu většinou nosí předměty z pozůstalosti po předcích, jsou ale i tací, kteří si starý nábytek kupují a poté ho nechávají opravit.

Samotné restaurování je poměrně zdlouhavé. „Nejprve musím předmět důkladně prohlédnout a najít veškeré vady, poškození a třeba i nepatřičné zásahy, které někdo během let udělal. Pak se předmět rozebere, ošetří proti škůdcům a pokračuje se od nejhrubších prací po ty nejjemnější," popisuje Libor Pražan. Nejraději má podle svých slov závěrečnou fázi, tedy povrchové úpravy.

Naopak štve jej, když je starý nábytek natřený  barvou. „Jednak se tím znehodnocuje a také je velice nepříjemné pak například ze skříně sundavat tři vrstvy nátěrů," vysvětluje. Při práci používá truhlář hoblíky, dláta nebo ruční pilky. Některé jeho nástroje už dokonce pamatují několik generací. Oprava průměrného kusu nábytku zabere dva až tři týdny. Libor Pražan přitom tráví v dílně sedm hodin denně.

Dost času musí ale věnovat i shánění materiálu. Vzácné dřevo totiž není možné jen tak koupit ve velkoobchodě. „Někdy se využívají části jiného starého nábytku, který už nejde opravit, a pak je třeba získat ušlechtilé dřeviny jako ořech, třešeň nebo hrušeň. Spousta lidí jimi běžně topí 
v krbu, tak se tomu snažím předcházet. Když vím, že se někde kácí, okamžitě nabízím výměnu za palivové dřevo," komentuje. Úplně nejraději podle svých slov pracuje 
s ořechem a dřevo mu i po mnoha letech stále voní.

Kromě opravy starožitných předmětů, dokáže Libor Pražan vyrobit i nový nábytek 
v historickém stylu. Je to však mnohem náročnější. „Musí se zachovat původní technologie, která vyžaduje hodně ruční práce. Je na to třeba také dost peněz, protože všechny materiály jsou těžko dostupné," vypráví.

Právě výroba jednoho takového nábytku ale patří k zakázkám, na které dodnes vzpomíná. „Kdysi mi jeden pán přinesl fotografie barokního vykládaného sekretáře a chtěl stejný. Dal mi tak příležitost dělat krásnou práci, po které jsem dlouho toužil," říká.

Z poslední doby považuje Libor Pražan za svůj největší úspěch práci na povrchové úpravě repliky klavíru Boisselot. Na ten původně hrál skladatel Ferenc Liszt, ale protože originál již nebylo možné opravit, objednali si zákazníci kopii. Nyní stojí 
v německém Výmaru, kde Liszt za svého života působil.

Jako nevýhodu svého řemesla označuje Libor Pražan to, že většinu času tráví sám. Společnost mu podle jeho slov obvykle dělají jen červotoči. Proto se před dvěma lety rozhodl pořádat kurzy pro veřejnost. „Hlavním důvodem byla potřeba přijít trochu víc mezi lidi, ale také jsem si všiml, že mnoho Čechů navštěvuje zámky nebo divadla, takže myslím, že mají vztah ke kráse," doplňuje.

Nejprve jen na zkoušku napsal několik řádek o kurzu na své internetové stránky. Po čase se ozval první zájemce 
a přivedl s sebou další. Nyní už truhlář pořádá pravidelné třídenní akce a pokaždé přiláká  dostatek účastníků.

I po sedmnácti letech Libora Pražana jeho práce baví. Bere ji dokonce jako svůj osud. Žádné cíle nebo vysněnou zakázku však nemá. „Důležitější než opravit nějaký překrásný kousek, je asi ten vnitřní pocit. Chtěl bych si nadále udržet radost z práce, aby do toho nevpadla rutina," uzavírá.

Autor: Andrea Zahradníková

9.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Omilostněný Jiří Kajínek před bystrckým bytem řekl, že zatím se setkává se samými dobrými reakcemi lidí.
1 12

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Stokcholmská čtvrť Fittja patří k těm místům hlavního švédského města, které počítá policie k nejrizikovějším.
3 5

Seznamte se: Jsme supermatky a chráníme sídliště před zločinem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Zemřel Zbigniew Brzeziński, vlivný hráč americké politiky 20. a 21. století

Pro bývalého poradce prezidenta J. F. Kennedyho (1961 – 1963) a později i pro bezpečnostního poradce prezidenta Jamese Cartera (1977 - 1981) neměla před čtyřmi desetiletím (ale ani později) tehdejší komunistické média v Československu, a celém východním bloku, vlídné slovo. Muž, jehož kořeny, jak naznačovalo jméno, sahaly do Polska a navíc měl za manželku Češku, zemřel v pátek ve Spojených státech v nemocnici ve Virginii ve věku 89 let (1928 – 2017).

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Rekonstrukce atentátu se odehraje jinde než samotný útok

Na sobotu připadá výročí jednoho z nejvýznamnějších momentů druhé světové války – atentátu na Heydricha.Pětasedmdesát let od vyvrcholení operace s krycím názvem Anthropoid připomene dopoledne rekonstrukce operace, kterou bude komentovat badatel Jiří Padevět. Čas 10.25 odpovídá historii – nikoli však místo. Ukázka se neuskuteční poblíž tramvajové zastávky Vychovatelna (kde stojí i památník atentátu) ale nedaleko tramvajové zastávky U Kříže v Libni.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies