Táborští dýchají vzduch nelegálně zamořený prachem. Takový titulek dostala zpráva Centra pro životní prostředí 
a zdraví, která cituje doktora Miroslava Šutu: „Pro znečištění polétavým prachem povoluje zákon i evropská směrnice o ovzduší překročit denní limit maximálně po 35 dnů 
v roce. Podle monitorovací stanice ČHMÚ v Táboře byl ale limit překročen 36krát už 9. listopadu." Šuta naštěstí dodal, že obyvatelé Tábora nedýchají špatný vzduch sami, stejné riziko viselo i v minulosti nad lidmi z Českých Budějovic nebo Vodňan.

I když není na místě škodlivé účinky prachu podceňovat, o Táboru je známo, že ho kvalita vzduchu trápí již dlouho. „Alarmující" zpráva z nevládní neziskové organizace tedy není nic nového.

„Loni dokonce Tábor hodnoty překročil třiašedesátkrát, takže to není žádná změna. Teď budou hodnoty rychleji naskakovat, protože jsme se dostali do rozptylově nepříznivého období, ale určitě Tábor za letošní rok skončí 
o dost lépe než loni," mírní dopad zprávy šéf Národní referenční laboratoře pro ovzduší Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík s tím, že táborský vzduch určitě nikoho nezabije. Upozorňuje i na fakt, že v této souvislosti často dochází i k účelové manipulaci 
s daty a tedy k psychologické hře. To by potvrzoval i pohled na facebookové stránky zmíněného centra.

Na zmíněném profilu teď má problém se vzduchem Tábor, 25. října ho měl Most, 13. října dýchali jedovatý vzduch v Brně, 11. června trápily vysoké hodnoty občany v Praze. „Zveřejňujeme údaje tak, jak města postupně naskakují, neboli když překročí roční limity," vysvětluje Šuta.

Jak uvedl Bohumil Kotlík, byť na umření naměřené koncentrace v Táboře nejsou, měli by občané dodržovat základní zásady pro ochranu svého zdraví.
„Citlivé skupiny obyvatel by teď na sebe měli dávat větší pozor, to znamená senioři, lidé s kardiovaskulárními chorobami nebo nemocemi dýchacích cest, a patří sem i malé děti. Mohu říct, že imisní limity překračuje šedesát procent měst v republice."

Dopady na zdraví lidí Miroslav Šuta upřesňuje ve své zprávě. „Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají například z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků a jsou příčinou zejména vážných srdečně – cévních onemocnění. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých a zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic," upozorňuje lékař a dodává, že podle Státního zdravotního ústavu mělo v republice znečištění ovzduší prachem v roce 2011 na svědomí zhruba 6400 předčasných úmrtí a dva tisíce nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

Častější úklid

Tábor již zhruba před třemi lety právě v souvislosti s polétavým prachem, který produkuje doprava a lokální topeniště, zavedl častější čistění nejvíce zatížené ulice.

„Každé tři neděle od dubna do listopadu čistíme ulici od Jordánské hráze až na Kopeček. V zimě ale máme stroje nastavené na zimní údržbu," potvrdil za technické služby Zdeněk Vrtiška. Krajskou silnici navíc ještě třikrát za rok čistí Správa a údržba silnic. Kvalitě vzduchu má také pomoci připravovaná energetická koncepce města. Koncepce z dílny životního prostředí si klade za cíl ochranu ovzduší, se kterým Tábor léta bojuje. Pokud se ukáže, že nejekologičtější vytápění poskytuje teplárna, omezí územní plán vznik malých kotelen. Materiál musí být součástí územního plánu, přičemž tuto změnu musejí odslouhlasit zastupitelé. Zatím k tomu nedošlo. 

Podivné ovšem je, že zpráva z CŽPaZ o stavu ovzduší v Táboře dorazila do redakce novin, ale zcela minula radnici.

„Nedostal jsem ji. Ale vím, že v Táboře máme s ovzduším dlouhodobý problém, zatímco například dobré hodnoty máme v kvalitě půdy nebo čištění odpadních vod, které také patří mezi ukazatele posuzování životního prostředí," potvrdil starosta Jiří Fišer. Také odboru životního prostředí, jak nám potvrdil jeho šéf Jan Fišer, tato zpráva nedorazila.