Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Temelín si vzal poučení z Fukušimy

Temelín - Hasiči v elektrárně nacvičovali krizové ochlazování ochranné budovy reaktoru. Aby se neopakovala havárie v japonské Fukušimě, hledají zaměstnanci Jaderné elektrárny Temelín  stále nové postupy a technická opatření, aby byl provoz ještě bezpečnější.

28.8.2012
SDÍLEJ:

Cvičení na Temelíně.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

V úterý cvičili hasiči elektrárny ochlazování ochranné budovy reaktoru, tzv. kontejnmentu, který chrání reaktor i před pádem letadla nebo extrémními přírodními podmínkami.

„Při tragédii ve Fukušimě selhala všechna bezpečnostní opatření, a ačkoliv  elektrárna leží na břehu moře, nedokázali z něj vzít vodu a chladit primární okruh nebo bazény s vyhořelým palivem," vysvětluje ředitel temelínské elektrárny Miloš Štěpanovský.

Po tragédii se proto i české jaderné elektrárny zaměřily na další zlepšení své bezpečnosti. „Jedna analýza se týkala technických opatření, druhá organizace a postupů personálu a třetí byla zaměřena na situaci při extrémních přírodních podmínkách, jako je sníh, mráz nebo vítr," pokračuje Miloš Štěpanovský.

Výsledkem je asi třicet návrhů postupu při, takových situacích, které zaměstnanci elektrárny rozpracovávají a uplatní. Teď hasiči zjišťovali, jestli dokáží dostat vodu z chladících věží na střechu kontejnmentu.  A dokáží. „I kdyby Hněvkovice spláchla povodeň, nebo by voda zamrzla, máme na měsíc v elektrárně zásoby vody, o kterou nepřijdeme. Touto vodou umíme chladit primární okruh," říká Miloš Štěpanovský.

„Musíme být připraveni i na nepravděpodobnosti, že se krajem přežene dvakrát po sobě tornádo a ještě se protrhne Lipenská přehrada," dodává Petr Šuleř z útvaru komunikace elektrárny.

„Na zajištění bezpečnosti máme v elektrárně celkem 52 hasičů," říká velitel temelínských hasičů Radek Vymazal.

Hasiči chladili budovu reaktoru 

Čtyři hasiči drží na střeše ochranné budovy reaktoru (tzv. kontejnmentu) dvě proudnice, které jsou připojeny na sedm stovek metrů dlouhé požární hadice. Z nich se valí za minutu čtyři sta litrů vody. Tak vypadal úterní  nácvik chlazení kontejnmentu pomocí vody z bazénů pod chladícími věžemi.

Netradiční zásah, vyplývající ze zátěžových testů, v úterý na Temelíně procvičila poslední ze čtyř směn temelínských hasičů.
„Je to jedno z poučení, které čerpáme z Fukušimy, kde po selhání bezpečnostních systémů museli dopravit vodu do kontejnmentu," vysvětluje Miloš Štěpanovský, ředitel temelínské jaderné elektrárny.

„Na elektrárně máme tři aktivní a jeden pasivní způsob chlazení, každý je navíc minimálně dvakrát zálohovaný. Tento relativně jednoduchý způsob nevyžaduje zásah do projektu a přitom elegantní cestou vytváříme další prostředek k posílení chlazení technologie uvnitř kontejnmentu i kontejnmentu samotného," pokračuje Miloš Štěpanovský.

Z vlastních zásob vody by elektrárna dokázala chladit oba bloky měsíc. „To je dostatečná doba proto, aby se připravilo další řešení chlazení," říká Miloš  Štěpanovský.

Během nácviku museli hasiči nejprve natáhnout hadice z bazénu pod chladícími věžemi až na budovu, ve které je ukryt reaktor. Věže jsou od kontejnmentu vzdálené asi sedm set metrů. Pak museli hasiči požární výzbroj dostat na střechu 40 metrů vysoké budovy kolem reaktoru.

„Nacvičujeme dvě varianty," prozradil Radek Vymazal, velitel temelínských hasičů. „Nejprve s jedním čerpadlem umístěným u bazénu chladících věží. V druhé variantě výtlak posilujeme ještě zapojením čerpadla požárního vozu. Oba postupy jsou dostatečné pro dopravení vody na kontejnment," pokračuje  s tím, že vytahovat hadice na střechu budovy není nutné.

„Od země až na střechu budovy je ke stěně připevněno potrubí, tzv. suchovod. Při použití stačí připojit hadici k oběma koncům suchovodu, na zemi a na střeše. Hadice jsou tak záložní variantou, pokud by nešlo využít suchovody," doplňuje Radek Vymazal.

Úterní nácvik trval asi hodinu. Nešlo o čas, ale aby si netradiční zásah hasiči vyzkoušeli a prověřili techniku. Pokud zasahují v areálu elektrárny, jsou schopni být na místě do čtyř minut.

„V případě potřeby a na základě vyzvání krajským operačním střediskem Integrovaného záchranného systému jsou schopni zasáhnout i mimo areál elektrárny," říká Marek Sviták. „Vždy ale musí být dodržen požadavek na minimální počet osob a techniky, která musí být přítomna,  aby nebyla ohrožena požární bezpečnost elektrárny," dodává mluvčí Marek Sviták.

Víte, že…

… v elektrárně působí 52 hasičů, kteří pracují v čtyřsměnném dvanáctihodinovém provozu? Ke střídání směn dochází pravidelně v 6.00 hodin (ranní směna) a v 18.00 hodin (noční směna). K dispozici mají čtyři cisternové vozy a sedm kusů speciální techniky. Samozřejmostí jsou špičková dýchací technika, speciální protichemické obleky a obleky proti sálavému teplu.
… v prvním pololetí absolvovali hasiči z elektrárny 284 zásahů technického charakteru, loni to bylo 454 technických zásahů?

Autor: Radek Gális

28.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z Brna do Prahy nově jezdí více spojů. Dopravce FlixBus přidal nové autobusy (do zelena). Chce porazit dominantní RegioJet (žluté).
6

Souboj žluté a zelené. Cestující z Brna do Prahy svezou další autobusy

Lázně Bohdaneč. Fontána na Masarykově náměstí.
8

Lázně hlásí plno. Po letech škrtů se pustily i do oprav

Nepřekračujte červenou linii, varuje Jižní Korea severního souseda

Pokud Severní Korea vypustí mezikontinentální raketu s jadernou hlavicí, překročí "červenou hranici", prohlásil ve čtvrtek jihokorejský prezident Mun Če-in. Spojené státy jsou připraveny zasáhnout, ale slíbily, že jakoukoli vojenskou akci si dají schválit jihokorejskou vládou.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení