VYBERTE SI REGION

Tiché modlitby augustiniánů vystřídalo utrpení vězňů a popravy

Tábor /ZA ZDMI KLÁŠTERŮ/ - Prázdninový seriál odhaluje tajemství jihočeských klášterů. Dnes se zastavíme u bosých augustiniánů v Táboře. 

21.7.2014
SDÍLEJ:

Bývalý klášter s kostelem Narození Panny Marie na táborském náměstí Mikuláše 
z Husi. Jeho základní kámen byl položen v roce 1642. Foto: Jan Liška

Na dnešním náměstí Mikuláše z Husi bychom mezi dalšími objekty nejspíše nehledali bývalý augustiniánský klášter. Na jeho původním místě se totiž nalézá kostel Narození Panny Marie, Husitské muzeum, základní škola a zahrady.

Klášter byl založen roku 1640, aby pomohl při rekatolizaci husitského Tábora. K tomuto účelu byli do města pozváni bosí augustiniáni, neboli zpřísněná forma augustiniánské řehole.

U lidí měli důvěru

Řád bosých augustiniánů se těšil vzrůstající oblibě, byly pořádány četné poutě a mniši byli i vyhledávanými zpovědníky. Velmi obětavě působili především kolem roku 1680, kdy Tábor postihla morová epidemie.

Klášterní kostel Narození Panny Marie:•  Po porážce vzpoury českých protestantských stavů na Bílé hoře, roku 1621, museli i táborští měšťané přestoupit ke katolictví. K šíření nové víry byli přizváni mniši řádu bosých augustiniánů.
• Na místě řady zpustlých a válkou poničených domů začala pod vedením architekta Antonia de Alfieriho, Itala usedlého v Praze, vyrůstat raně barokní stavba nového kláštera. Základní kámen byl položen v roce 1642 a roku 1666 se budovu podařilo dokončit.
• Chloubou areálu se stal klášterní kostel zasvěcený Panně Marii. Bohatě členěné průčelí ve stylu klasického baroka je osazeno sochami sv. Augustina, patrona řádu, a jeho matky, sv. Moniky.
• Interiér kostela, kdysi vybavený dnes již ztraceným cenným barokním zařízením z místní řezbářské dílny, není v současnosti veřejně přístupný. • Samotný klášter na počátku 19. století postupně ukončil svou činnost a jeho budova byla využívána jiným způsobem.

Mniši nehleděli na vlastní zdraví a šli do služby starat se o umírající. Při jejich návštěvách a péči o pacienty se řada z nich sama nakazila morem a SOCHA SVATÉHO AUGUSTINA. zemřela.
Po zrušení kláštera nalezl objekt různá využití: nejprve fungoval jako věznice, později vězně vystřídaly děti, když se za jeho zdmi usadila školní družina. Nakonec v něm našlo zázemí muzeum. Kde kdysi přespávali mniši, jsou úřednické stoly a regály.

Historií a současností domu nás provedl ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka. Začali jsme v roce 1639, kdy do Tábora bosí augustiniáni přišli. „Pozváni sem byli v rámci rekatolizace. V červnu o rok později byl na místě budoucího kláštera vztyčen kříž, pak proběhla demolice pozůstatků budov a vznikla první stavba s kaplí. Základní kámen budovy kláštera byl položen 8. září roku 1642, samotný klášter byl dokončen kolem roku 1668, ale poté ještě pokračovala dostavba dalších budov."

Místo mnichů vězni

O sto let později začala pro klášter epocha zániku, přesně v roce 1782, kdy byla v rámci reforem Josefa II. zrušena řada klášterů. Klášter augustiniánů sice zrušen nebyl, ale mniši nesměli přijímat další členy, čímž byl ponechán na vymření. Definitivní konec kláštera nastal až roku 1816.

„Ještě v ten rok byl podán návrh na přestavbu objektu na věznici a velmi brzy zde již byli umístěni první vězni," říká Jakub Smrčka o dalším osudu budovy na Starém Městě s tím, že ke spuštění adaptace došlo v roce 1822. Vznikaly cely, vyslýchací místnosti, samotky, kaple, byty dozorců, kuchyně a spižírny. Větší část přestavby byla dokončena do roku 1830, poté ještě následovala celá řada dalších stavebních úprav.
Objekt fungoval jako věznice i za první republiky a v období protektorátu. Když byl v Táboře v roce 1949 zrušen krajský soud, skončila s ním i trestní věznice. Budova pak sloužila různým účelům.

Řeholní řád augustiniánů: • Jde o společenství, které vzniklo spojením několika poustevnických skupin, které se řídily řeholí sv. Augustina. Takto vznikl řád Obutých augustiniánů, zvaných též Augustiniáni poustevníci. Z tohoto řádu se později oddělili Bosí augustiniáni. Existuje též samostatný řád Augustiniánů kanovníků, který původně vznikl z kapitul kanovníků při významných kostelích, kteří přijali Augustinovu řeholi.
• V ČR působí Obutí augustiniáni v Praze a v Brně
• Biskup sv. Augustin z Hippo se snažil přesvědčit kněze při velkých biskupských kostelech, aby žili podle určitého řádu a ze společných příjmů. Tak vznikla instituce kanovníků. Augustin kladl důraz na společný život v klášteře, modlitbu, studium a rozjímavý život. Řeholníci skládají věčné sliby a mají se věnovat liturgii, studiu, meditaci a duchovní správě.
• Obutí augustiniáni – žebravý a meditativní řád, který vznikl roku 1244.
• Přísnější větev bosých augustiniánů vznikla roku 1602. Rozšířila se hlavně v Itálii a ve Francii. V Čechách vznikl první klášter v Praze (1623) a v roce 1640 pak v Táboře a dalších místech. Významnou osobností bosých augustiniánů byl Abraham a Sancta Clara.

Ředitel muzea Jakub Smrčka si přeje, aby Rajský dvůr bývalého kláštera a dnes budovy muzea více sloužil veřejnosti. Již nyní se tu ale konají komornější koncerty. Tak například v roce 1955 zde vojenská správa zřídila vojenskou věznici. Rok 1977 je rokem převodu objektu na město. Využívat ho ke své činnosti mohla posádková hudba a školní družina, vznikl tu depozitář archivu. Začátkem 90. let se po několikaleté rekonstrukci do prostor postupně přestěhovalo Husitské muzeum.

Pestrá minulost v sobě skrývá nejednu zajímavost. „Jak jsem již zmínil, sloužila budova kláštera jako věznice i v období první republiky. Není příliš známé, že zde 9. ledna 1923 proběhla první poprava v samostatném Československu. Známým katem Leopoldem Wohlschlägerem byl oběšen jistý Ludvík Novák, který spáchal loupežnou vraždu dvou řezníků. Prezident Masaryk byl spíše odpůrcem trestu smrti, ale po určitém váhání tuto popravu schválil," odkrývá temnou minulost domu ředitel muzea.

Punc věznice

Svým vzhledem budova připomíná víc věznici než někdejší klášter. Aby se mu podobala, musely by se obnovit ambity, které byly pro klášter typické. Historické budově nelahodí ani plechové střechy, na druhou stranu příjemným prostorem je klášterní dvůr, který Jakub Smrčka chtěl upravit, aby víc sloužil veřejnosti. Jako i jiné prostory v muzeu.Jakub Smrčka.

„V objektu máme veřejně přístupnou knihovnu pro badatele, dále tu v přednáškovém sále pořádáme veřejné přednášky a v budoucnu bychom chtěli zpřístupnit část zachovaných cel a vybudovat expozici, která by ukazovala minulost budovy jako kláštera i věznice," naznačil Jakub Smrčka muzejní vize.
V souvislosti s tím by potom mohli rozšířit prezentaci muzejních sbírek a zrevitalizovat již zmíněný rajský dvůr, který by mohl častěji sloužit jako místo pro kulturní pořady, ale i jako příjemné místo k odpočinku na toulce historickou částí Tábora.

Jan Liška

Autor: Redakce

21.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
15 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies