VYBERTE SI REGION

Tříkrálové kolednice od sousedů u papeže

Linec - V Horních Rakousích je toho času na cestách k vybírání příspěvků na pomoc humanitárním projektům ve třetím světě více než 16 000 tříkrálových koledníků, v celém Rakousku na 85 000.

5.1.2016
SDÍLEJ:

Kolednice od sousedů byly v Římě.Foto: Deník/repro

Jsou mezi nimi i Nikola Ederová, Valentina Vilseckerová, Melanie Kreßlová a Magdalena Vilseckerová z Bad Ischlu. Letos mají za sebou i zcela mimořádné nasazení – byly pozvány na novoroční bohoslužbu papeže v dómu Sv. Petra, píší OÖN. „Byl to fakt jedinečný zážitek, seděly jsme v první řadě a měly supervýhled na oltář," říká 15letá Nikola, která s tříkrálovými koledami chodí už sedm let. „Papež šel těsně kolem nás a pokýval nám."
Linecký deník připomíná, že tato akce katolické mládeže loni v této spolkové zemi vynesla více než 3,23 milionu eur (v Rakousku 16,2 mil.), které byly využity na více než 500 projektů v Latinské Americe, Africe a Asii. Letos je centrem sbírky indický stát Assam, chudý a těžce sužovaný záplavami.
Na snímku jsou vzadu Magdalena, zleva Valentina, Nikola a vpředu Melanie.

Linec zdražil městskou

Jednotlivé jízdenky na busy a tramvaje hromadné dopravy v Linci letos podražily proti loňsku o deset procent – tzv. minikarta na 1,10 eura, 24hodinová ze čtyř na 4,40 atd. Průměrně o 2,39 procenta jsou dražší i týdenky a měsíční jízdenky.
„Odpovědná za to není provozovatelská společnost Linz AG, ale Hornorakouský dopravní svaz," říká v OÖN generální ředitel AG Erich Haider. V uplynulých dvou letech „měšťáci" dvakrát získali výjimku, protože jinak by museli vybírat drobné – zhruba 2,07 eura, což by mj. znamenalo přezbrojit automaty na jízdenky. Ve Welsu a Steyru stojí od nového roku jednotlivá jízdenka místo 1,90 dvě eura, denní síťovka čtyři eura, měsíční je dražší o euro a stojí 44,70.
Pokuty za jízdu na černo se nezměnily – pro toho, kdo zaplatí ihned nebo do tří dnů, jsou 60 eur, při potřebě písemného upozornění 75 eur. Všechny tarify jsou na www.ooevv.at.

Záchranáři se nalítali

Dlouhotrvající pěkné počasí výrazně zvýšilo i počty zásahů hornorakouské letecké záchranné služby. Startovala ke 2956 letům. V celém Rakousku jich bylo rekordních 18 270, o 1747 víc než předloni, píší OÖN. Nejvíc stouply počty letů k infarktům, mrtvicím apod. V celém Rakousku byli piloti alarmováni denně zhruba padesátkrát. Doba od vyrozumění ke startu byla zpravidla kolem tří minut. Ubylo nasazení při dopravních nehodách – podle Roberta Gallmayera, pilota vrtulníku Christophorus 10, proto, že vozidla jsou stále bezpečnější. Do dvou let mají být vrtulníky Christophorus vybaveny přístroji pro noční létání.

Azylanti „na dohled"

V St. Martinu a v Altenfeldenu v Mühlviertlu bude od jara nastálo ubytováno na 100 azylantů. Červený kříž pro ně zbuduje dva domy. Projekt je předběžně přijat na šest let, píší OÖN. V St. Martinu si Červený kříž podle starosty Wolfganga Schirze pronajal pozemek v optimální poloze, ne přímo v centru, ale v místě, odkud jsou chůzí dosažitelné všechny potřebné adresy.

S bezbariérovostí otálejí

Od 1. ledna musí býtt v Rakousku všechny budovy, v nichž je nabízeno zboží nebo služby, bezbariérově přístupné, uvádějí OÖN. Nařídil to zákon k dosažení rovnoprávnosti zdravotně postižených, přijatý v roce 2005. „Deset let měli podnikatelé a organizace čas plochy ve starých objektech adaptovat, odstranit schody nebo zřídit zdviže k toaletám pro postižené. Přes dlouhou lhůtu ale tisíce provozů pro bezbariérový přístup neudělaly nic," uvádějí OÖN.
Christian Kutsam, předseda sekce obchodu v zemské Hospodářské komoře, vysvětluje, že podnikatelé byli velice zaměstnáni jinými požadavky, například registračními pokladnami. Mnozí prý určitá opatření k usnadnění přístupu udělali, ale ne všechno nutné. Navíc argumentuje špatným příkladem státních firem a organizací, které si vymohly výjimku a musejí být komplet bezbariérové až v roce 2019, ve Vídni dokonce až v roce 2040.
Podle Thomase Mayr-Stockingera, předsedy sekce turistiky a gastronomie, je stále nejasné, „jak daleko tato opatření musejí jít" – jestli například stačí mít v hotelu jeden bezbariérový pokoj, jestli je třeba mít jídelníček ve slepeckém písmu či zda v obchodě musí vozíčkář dosáhnout bez problémů až do horních regálů… Mayr-Stockinger navíc připomíná, že přestavba k bezbariérovosti není povinná, pokud by byla nepřiměřená, například v relaci k obratům.
„Nepřezbrojily" ani všechny ordinace pokladničních lékařů, kterých je v zemi na tisíc. Bezbariérové jsou ty, u kterých se přestavba podle prezidenta lékařské komory Petera Niedermosera jevila možnou. Nové smlouvy jsou od roku 2010 zásadně uzavírány jen s podmínkou takového přístupu. Pacienti si tyto praxe mohou najít na internetu.
Z budov ve správě spolkové země nebo obcí jsou údajně jen tři čtvrtiny bezbariérové.

Kastrace selat nemá alternativu

Podle prezidenta svazu bavorských zemědělců Waltera Heidla je kastrace selat pro produkci kvalitního masa nenahraditelná, píše PNP. Zásah má zbavit maso prasat mužského pohlaví nepříjemného pachu a jinou možnost než kastraci chovatelé nevidí. „Spotřebitel trvá na svém právu na nezávadné maso. Kompromisy v kvalitě nelze dělat," říká Heidl.
Pasovský list vysvětluje, že svaz zemědělců dohodl se svazy masného hospodářství a obchodu už v roce 2008 dobrovolnou kastraci za užití bolest tlumících přípravků. Od roku 2019 bude kastrace bez nich zákonem zakázána. V Německu je kleštěno ročně kolem 20 milionů selat.

Autor: Vladimír Majer

5.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies