VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tříkrálové kolednice od sousedů u papeže

Linec - V Horních Rakousích je toho času na cestách k vybírání příspěvků na pomoc humanitárním projektům ve třetím světě více než 16 000 tříkrálových koledníků, v celém Rakousku na 85 000.

5.1.2016
SDÍLEJ:

Kolednice od sousedů byly v Římě.Foto: Deník/repro

Jsou mezi nimi i Nikola Ederová, Valentina Vilseckerová, Melanie Kreßlová a Magdalena Vilseckerová z Bad Ischlu. Letos mají za sebou i zcela mimořádné nasazení – byly pozvány na novoroční bohoslužbu papeže v dómu Sv. Petra, píší OÖN. „Byl to fakt jedinečný zážitek, seděly jsme v první řadě a měly supervýhled na oltář," říká 15letá Nikola, která s tříkrálovými koledami chodí už sedm let. „Papež šel těsně kolem nás a pokýval nám."
Linecký deník připomíná, že tato akce katolické mládeže loni v této spolkové zemi vynesla více než 3,23 milionu eur (v Rakousku 16,2 mil.), které byly využity na více než 500 projektů v Latinské Americe, Africe a Asii. Letos je centrem sbírky indický stát Assam, chudý a těžce sužovaný záplavami.
Na snímku jsou vzadu Magdalena, zleva Valentina, Nikola a vpředu Melanie.

Linec zdražil městskou

Jednotlivé jízdenky na busy a tramvaje hromadné dopravy v Linci letos podražily proti loňsku o deset procent – tzv. minikarta na 1,10 eura, 24hodinová ze čtyř na 4,40 atd. Průměrně o 2,39 procenta jsou dražší i týdenky a měsíční jízdenky.
„Odpovědná za to není provozovatelská společnost Linz AG, ale Hornorakouský dopravní svaz," říká v OÖN generální ředitel AG Erich Haider. V uplynulých dvou letech „měšťáci" dvakrát získali výjimku, protože jinak by museli vybírat drobné – zhruba 2,07 eura, což by mj. znamenalo přezbrojit automaty na jízdenky. Ve Welsu a Steyru stojí od nového roku jednotlivá jízdenka místo 1,90 dvě eura, denní síťovka čtyři eura, měsíční je dražší o euro a stojí 44,70.
Pokuty za jízdu na černo se nezměnily – pro toho, kdo zaplatí ihned nebo do tří dnů, jsou 60 eur, při potřebě písemného upozornění 75 eur. Všechny tarify jsou na www.ooevv.at.

Záchranáři se nalítali

Dlouhotrvající pěkné počasí výrazně zvýšilo i počty zásahů hornorakouské letecké záchranné služby. Startovala ke 2956 letům. V celém Rakousku jich bylo rekordních 18 270, o 1747 víc než předloni, píší OÖN. Nejvíc stouply počty letů k infarktům, mrtvicím apod. V celém Rakousku byli piloti alarmováni denně zhruba padesátkrát. Doba od vyrozumění ke startu byla zpravidla kolem tří minut. Ubylo nasazení při dopravních nehodách – podle Roberta Gallmayera, pilota vrtulníku Christophorus 10, proto, že vozidla jsou stále bezpečnější. Do dvou let mají být vrtulníky Christophorus vybaveny přístroji pro noční létání.

Azylanti „na dohled"

V St. Martinu a v Altenfeldenu v Mühlviertlu bude od jara nastálo ubytováno na 100 azylantů. Červený kříž pro ně zbuduje dva domy. Projekt je předběžně přijat na šest let, píší OÖN. V St. Martinu si Červený kříž podle starosty Wolfganga Schirze pronajal pozemek v optimální poloze, ne přímo v centru, ale v místě, odkud jsou chůzí dosažitelné všechny potřebné adresy.

S bezbariérovostí otálejí

Od 1. ledna musí býtt v Rakousku všechny budovy, v nichž je nabízeno zboží nebo služby, bezbariérově přístupné, uvádějí OÖN. Nařídil to zákon k dosažení rovnoprávnosti zdravotně postižených, přijatý v roce 2005. „Deset let měli podnikatelé a organizace čas plochy ve starých objektech adaptovat, odstranit schody nebo zřídit zdviže k toaletám pro postižené. Přes dlouhou lhůtu ale tisíce provozů pro bezbariérový přístup neudělaly nic," uvádějí OÖN.
Christian Kutsam, předseda sekce obchodu v zemské Hospodářské komoře, vysvětluje, že podnikatelé byli velice zaměstnáni jinými požadavky, například registračními pokladnami. Mnozí prý určitá opatření k usnadnění přístupu udělali, ale ne všechno nutné. Navíc argumentuje špatným příkladem státních firem a organizací, které si vymohly výjimku a musejí být komplet bezbariérové až v roce 2019, ve Vídni dokonce až v roce 2040.
Podle Thomase Mayr-Stockingera, předsedy sekce turistiky a gastronomie, je stále nejasné, „jak daleko tato opatření musejí jít" – jestli například stačí mít v hotelu jeden bezbariérový pokoj, jestli je třeba mít jídelníček ve slepeckém písmu či zda v obchodě musí vozíčkář dosáhnout bez problémů až do horních regálů… Mayr-Stockinger navíc připomíná, že přestavba k bezbariérovosti není povinná, pokud by byla nepřiměřená, například v relaci k obratům.
„Nepřezbrojily" ani všechny ordinace pokladničních lékařů, kterých je v zemi na tisíc. Bezbariérové jsou ty, u kterých se přestavba podle prezidenta lékařské komory Petera Niedermosera jevila možnou. Nové smlouvy jsou od roku 2010 zásadně uzavírány jen s podmínkou takového přístupu. Pacienti si tyto praxe mohou najít na internetu.
Z budov ve správě spolkové země nebo obcí jsou údajně jen tři čtvrtiny bezbariérové.

Kastrace selat nemá alternativu

Podle prezidenta svazu bavorských zemědělců Waltera Heidla je kastrace selat pro produkci kvalitního masa nenahraditelná, píše PNP. Zásah má zbavit maso prasat mužského pohlaví nepříjemného pachu a jinou možnost než kastraci chovatelé nevidí. „Spotřebitel trvá na svém právu na nezávadné maso. Kompromisy v kvalitě nelze dělat," říká Heidl.
Pasovský list vysvětluje, že svaz zemědělců dohodl se svazy masného hospodářství a obchodu už v roce 2008 dobrovolnou kastraci za užití bolest tlumících přípravků. Od roku 2019 bude kastrace bez nich zákonem zakázána. V Německu je kleštěno ročně kolem 20 milionů selat.

Autor: Vladimír Majer

5.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3 10

Sociální demokraty táhnou dolů vlastní kostlivci

Severní Korea odpálila další raketu.
27

Severní Korea odpálila další balistickou střelu, Japonsko protestuje

Školství rozdělovalo peníze na sport netransparentně, tvrdí NKÚ

Ministerstvo školství rozdělovalo v letech 2013 až 2015 investice do zlepšení sportovišť netransparentně. Rozdělené dotace navíc resort málo kontroloval. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva jsou zjištěné problémy důsledkem špatně nastavených pravidel pro financování sportu u předchozích vedení úřadu.

Král drsných bonmotů na jižní Moravě. Zeman zamíří do armaturky i za zbraněmi

Nedemokratická cesta, jak se politika zbavit, je kalašnikov. Od tohoto výroku prezidenta Miloše Zemana při poslední oficiální cestě na jižní Moravu uplynulo 490 dnů. A právě v tento den Zeman v Brně zahájí čtvrtou návštěvu. Do regionu ale prezident přijel už v neděli. „Večer se v Brně setkal s ministryní školství Kateřinou Valachovou," potvrdil mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček.

Členové kapely ELÁN: Společná hrobka? To by nám ještě chybělo!

Legenda. Označení, kterým se možná až příliš často plýtvá, si bezesporu zaslouží slovenská kapela Elán. Přesto, že je kapela na hudebním vrcholu celých padesát let, rádia nechtějí hrát jejich nové hity. „Je to válka, která nikdy neskončí," říká Jožo Ráž. Právě s ním, Vašo Patejdlem a Jánem Balážem jsme se sešli ve vizovické likérce.

Pot a zápach: pražští cestující se v autobusech MHD budou i dále dusit

S prvními teplými dny se opět objevuje známý nešvar: zápach v pražských autobusech. Cestující se osvěžovačů vzduchu nedočkají. Pomůžou jen klimatizované vozy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies