VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trvalá populace losa je rarita, buďme za ni rádi

Vyšebrodsko – Losi evropští, největší zástupci čeledi jelenovitých, se podle Martina Honteschlegära z Lesní správy Vyšší Brod, který se problematikou výskytu tohoto zvířete již dlouhá léta zabývá, na Vyšebrodsku a Svatotomášsku vyskytují už zhruba od roku 1973. „Vidění tu byli asi i dříve, ale od roku 1973 jsou tady trvale, od té doby tu žije trvalá populace," říká lesník.

9.9.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Na Vyšebrodsku žije jediná trvalá losí populace v ČR.Foto: Archiv Martina Honetschlägera.

Takže se u nás, na Českokrumlovsku, také množí?
Určitě, jinak by tu populace nevydržela. Jsou tu viděny i mladé kusy. Nicméně se domníváme, že tato populace není nijak početná, má trvale zhruba patnáct kusů. Otázkou mapování, tedy tím, kolik jich tu opravdu je, se čas od času zabýváme my nebo třeba zemědělská univerzita v Praze, která na to dostala grant. Pokaždé ale dojdeme k témuž výsledku: mapovat losa je velmi těžké. Ještě se nám nepodařilo přesně zjistit, kolik kusů tu je. Pracovníci Národního parku Šumava se také pokoušeli nějakému zvířeti nasadit obojek, aby bylo možné sledovat jeho pohyb, ale žádný pokus zatím nebyl úspěšný.

Los má asi velký areál?
Ano, má, tady na Vyšebrodsku, respektive na území naší lesní správy, se s losem setkáváme v průběhu celého roku všude. Ale není výjimkou, že se s losem potkáte i u Českých Budějovic. Občas si udělá výlet, může i někam putovat. Můžete ho potkat i na Třeboňsku či na opačné straně hranic v Rakousku nebo v Bavorském lese či na západě Šumavy. To jsou kusy, které se buď vydají jinam, protože teritorium jim tu už nestačí, nebo si někam vyrazí a zase se vrátí zpátky.

Když se jedné turistce před třemi lety podařilo vyfotit tři kusy na louce u Horní Plané, to byli asi ti „vaši" losi, že?
Patrně ano, Horní Planá je od nás kousek, ale s jistotou to nevíme.

Jak často je tu los viděn?
Je ho tu možné nahodile potkat v průběhu celého roku, ale registrujeme i pobytové znaky losů, ať už jsou to stopy ve sněhu nebo v blátě a měkké půdě nebo okus jeřábu, což je charakteristický znak výskytu losa. A samozřejmě také poškození našich hospodářských dřevin, zejména jedle, s tím se setkáváme každý rok.

Vy už jste ho viděl?
Vzhledem k tomu, že moje pracovní činnost se odehrává většinou v kanceláři, těch příležitostí jsem neměl tolik jako kolegové, kteří jsou spíš v terénu. Viděl jsem ho jenom jednou na moment.

Já potkala dva, když jsem jela večer autem z Frymburka na Lipno. Stáli chvíli na silnici a pak pomalu odešli k jezeru. To mě přivádí k otázce: umí losi plavat? Dokážou přeplavat Lipno?
Určitě bez problémů. Ve svém přirozeném prostředí se los pohybuje převážně v rozsáhlých mokřinách a jezerech ve Skandinávii, je k tomu uzpůsoben i anatomicky. Přeplavat Lipno pro něj není žádný problém a pohybuje se po obou březích jezera.

Paroží se na Vyšebrodsku našlo?
Ano, někteří místní, hlavně myslivci a lesníci, kteří se v lese často pohybují, mají několik shozů.

Neslyšel jste, že ho někdo zastřelil?
Ano, to se děje na české i na rakouské straně. Například loni na jaře jsme našli nějaké pozůstatky, takže víme, že se to stalo. Těžko říct, jestli to už bylo v Rakousku, nebo u nás. Už jako kluk jsem zaznamenal, že se mluvilo o tom, že byl někde nalezený jasně střelený los. Ale neznám žádný konkrétní, jasně prokázaný případ.

Losi jsou ale chránění?
Ano, patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů s nejvyšším stupněm ochrany.

Je někde v Česku další trvalá populace?
Hovořilo se o tom, že byla na Třeboňsku a Jindřichohradecku. Občas tam losa vidí, ale podle kolegů už se nejedná o trvalou populaci, spíš to jsou kusy, které přechází. Pokud vím, tak se tam škodami způsobenými losem vůbec nezabývají, což ve srovnání s námi ukazuje na to, že tam asi trvalá populace není.

Jak tyto škody vypadají?
Způsob poškození má široké spektrum. Začnu-li nejmenšími stromečky, los okouše větvičky a sazenice podle míry okusu buď zahyne, nebo se deformuje. Pokud je to opakovaně, může strom sice vyrůst, ale nesplňuje parametry hospodářsky využitelné dřeviny. Tímhle způsobem škodí i na vyšších stromcích. Pro losa je charakteristická i výška, do které se poškození nachází. Je to poměrně vysoko, protože los se i postaví na zadní běhy a dosáhne opravdu vysoko. Zajímavé je i to, že si stromek, pokud na něj nedosáhne, klidně hrudí stlačí k zemi, ohne ho a okouše i vysoko posazené konce větviček. Anebo, a to je další charakteristický znak poškození losem, stromek zlomí a ulomenou část okouše, to žádná jiná zvěř neudělá. Na starších jedincích ohryzává kůru, tomu říkáme ohryz.

Jak jsou ty škody velké?
Vzhledem ke své velikosti napáchá víc škody než srnčí, ale protože jich je tu málo, škody nedosahují žádných astronomických částek. Spíš nám působí technickou potíž, protože jedle, kterou poškozuje nejčastěji, máme málo a jako lesníci naopak máme povinnost ji v předepsaném množství do lesa zavádět. Finanční náhrady tak neřeší problém, že nám kvůli losovi jedle neodrůstá. Další potíž je v tom, že na něj nefunguje oplocení, které je spolehlivou ochranou proti srnčímu i jelení zvěři. Los ho díky své velikosti nevnímá jako překážku, protože se ve svém přirozeném prostředí běžně prodírá pralesovitým, divoce rostoucím lesem, kde jsou třeba břízy ohnuté přes pěšinu a los je bez problémů hrudí odtlačí nebo překročí, takže standardní oplocenka ho nezastaví. Drátěné pletivo nevnímá jako překážku vůbec, přirovnal bych to k tomu, jako když my projdeme pavučinou. Ani nehledá z oplocenky cestu, kudy přišel, prostě projde tam, kde ho napadne.

A jste rád, že tu jsou? Já moc.
Jsem, je to rarita, kterou bychom si měli hýčkat a být rádi, že tu takovou zajímavost máme.

Autor: Zuzana Gabajová

Místo události:
9.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Týdenní zkrat: Milujte se a množte se

V Česku vzrostl počet obyvatel na 10,6 milionu. Migrací přibylo 25 tisíc lidí. Jeden by doufal, že to je proto, že S umělým oplodněním pomáhají Češkám bratranci, ale prý za to můžou zase migranti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies