VYBERTE SI REGION

Trvalá populace losa je rarita, buďme za ni rádi

Vyšebrodsko – Losi evropští, největší zástupci čeledi jelenovitých, se podle Martina Honteschlegära z Lesní správy Vyšší Brod, který se problematikou výskytu tohoto zvířete již dlouhá léta zabývá, na Vyšebrodsku a Svatotomášsku vyskytují už zhruba od roku 1973. „Vidění tu byli asi i dříve, ale od roku 1973 jsou tady trvale, od té doby tu žije trvalá populace," říká lesník.

9.9.2015
SDÍLEJ:

Na Vyšebrodsku žije jediná trvalá losí populace v ČR.Foto: Archiv Martina Honetschlägera.

Takže se u nás, na Českokrumlovsku, také množí?
Určitě, jinak by tu populace nevydržela. Jsou tu viděny i mladé kusy. Nicméně se domníváme, že tato populace není nijak početná, má trvale zhruba patnáct kusů. Otázkou mapování, tedy tím, kolik jich tu opravdu je, se čas od času zabýváme my nebo třeba zemědělská univerzita v Praze, která na to dostala grant. Pokaždé ale dojdeme k témuž výsledku: mapovat losa je velmi těžké. Ještě se nám nepodařilo přesně zjistit, kolik kusů tu je. Pracovníci Národního parku Šumava se také pokoušeli nějakému zvířeti nasadit obojek, aby bylo možné sledovat jeho pohyb, ale žádný pokus zatím nebyl úspěšný.

Los má asi velký areál?
Ano, má, tady na Vyšebrodsku, respektive na území naší lesní správy, se s losem setkáváme v průběhu celého roku všude. Ale není výjimkou, že se s losem potkáte i u Českých Budějovic. Občas si udělá výlet, může i někam putovat. Můžete ho potkat i na Třeboňsku či na opačné straně hranic v Rakousku nebo v Bavorském lese či na západě Šumavy. To jsou kusy, které se buď vydají jinam, protože teritorium jim tu už nestačí, nebo si někam vyrazí a zase se vrátí zpátky.

Když se jedné turistce před třemi lety podařilo vyfotit tři kusy na louce u Horní Plané, to byli asi ti „vaši" losi, že?
Patrně ano, Horní Planá je od nás kousek, ale s jistotou to nevíme.

Jak často je tu los viděn?
Je ho tu možné nahodile potkat v průběhu celého roku, ale registrujeme i pobytové znaky losů, ať už jsou to stopy ve sněhu nebo v blátě a měkké půdě nebo okus jeřábu, což je charakteristický znak výskytu losa. A samozřejmě také poškození našich hospodářských dřevin, zejména jedle, s tím se setkáváme každý rok.

Vy už jste ho viděl?
Vzhledem k tomu, že moje pracovní činnost se odehrává většinou v kanceláři, těch příležitostí jsem neměl tolik jako kolegové, kteří jsou spíš v terénu. Viděl jsem ho jenom jednou na moment.

Já potkala dva, když jsem jela večer autem z Frymburka na Lipno. Stáli chvíli na silnici a pak pomalu odešli k jezeru. To mě přivádí k otázce: umí losi plavat? Dokážou přeplavat Lipno?
Určitě bez problémů. Ve svém přirozeném prostředí se los pohybuje převážně v rozsáhlých mokřinách a jezerech ve Skandinávii, je k tomu uzpůsoben i anatomicky. Přeplavat Lipno pro něj není žádný problém a pohybuje se po obou březích jezera.

Paroží se na Vyšebrodsku našlo?
Ano, někteří místní, hlavně myslivci a lesníci, kteří se v lese často pohybují, mají několik shozů.

Neslyšel jste, že ho někdo zastřelil?
Ano, to se děje na české i na rakouské straně. Například loni na jaře jsme našli nějaké pozůstatky, takže víme, že se to stalo. Těžko říct, jestli to už bylo v Rakousku, nebo u nás. Už jako kluk jsem zaznamenal, že se mluvilo o tom, že byl někde nalezený jasně střelený los. Ale neznám žádný konkrétní, jasně prokázaný případ.

Losi jsou ale chránění?
Ano, patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů s nejvyšším stupněm ochrany.

Je někde v Česku další trvalá populace?
Hovořilo se o tom, že byla na Třeboňsku a Jindřichohradecku. Občas tam losa vidí, ale podle kolegů už se nejedná o trvalou populaci, spíš to jsou kusy, které přechází. Pokud vím, tak se tam škodami způsobenými losem vůbec nezabývají, což ve srovnání s námi ukazuje na to, že tam asi trvalá populace není.

Jak tyto škody vypadají?
Způsob poškození má široké spektrum. Začnu-li nejmenšími stromečky, los okouše větvičky a sazenice podle míry okusu buď zahyne, nebo se deformuje. Pokud je to opakovaně, může strom sice vyrůst, ale nesplňuje parametry hospodářsky využitelné dřeviny. Tímhle způsobem škodí i na vyšších stromcích. Pro losa je charakteristická i výška, do které se poškození nachází. Je to poměrně vysoko, protože los se i postaví na zadní běhy a dosáhne opravdu vysoko. Zajímavé je i to, že si stromek, pokud na něj nedosáhne, klidně hrudí stlačí k zemi, ohne ho a okouše i vysoko posazené konce větviček. Anebo, a to je další charakteristický znak poškození losem, stromek zlomí a ulomenou část okouše, to žádná jiná zvěř neudělá. Na starších jedincích ohryzává kůru, tomu říkáme ohryz.

Jak jsou ty škody velké?
Vzhledem ke své velikosti napáchá víc škody než srnčí, ale protože jich je tu málo, škody nedosahují žádných astronomických částek. Spíš nám působí technickou potíž, protože jedle, kterou poškozuje nejčastěji, máme málo a jako lesníci naopak máme povinnost ji v předepsaném množství do lesa zavádět. Finanční náhrady tak neřeší problém, že nám kvůli losovi jedle neodrůstá. Další potíž je v tom, že na něj nefunguje oplocení, které je spolehlivou ochranou proti srnčímu i jelení zvěři. Los ho díky své velikosti nevnímá jako překážku, protože se ve svém přirozeném prostředí běžně prodírá pralesovitým, divoce rostoucím lesem, kde jsou třeba břízy ohnuté přes pěšinu a los je bez problémů hrudí odtlačí nebo překročí, takže standardní oplocenka ho nezastaví. Drátěné pletivo nevnímá jako překážku vůbec, přirovnal bych to k tomu, jako když my projdeme pavučinou. Ani nehledá z oplocenky cestu, kudy přišel, prostě projde tam, kde ho napadne.

A jste rád, že tu jsou? Já moc.
Jsem, je to rarita, kterou bychom si měli hýčkat a být rádi, že tu takovou zajímavost máme.

Autor: Zuzana Gabajová

Místo události:
9.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies