Vzduchem létají slovní výpady na všechny strany a ze všech stran, sepisuje se petice, o které zatím město oficiálně neví, padají návrhy na trestní oznámení. Nic z toho ale nemuselo být, pokud by manželé Poblovi nezačali stavět bez stavebního povolení a kdyby město již dříve zvážilo, zda nastavení požadovaných termínů pro získání stavebního povolení odpovídá realitě, a především pečlivěji kontrolovalo nájemní smlouvu.

Porušení podmínek smlouvy tím, že stavebníci zahájili loni v dubnu stavbu bez platného stavebního povolení, je fakt, který nezpochybňuje nikdo. „Na důvody, proč stavebník pokračoval i bez platného stavebního povolení, jsou protichůdné názory. I proto chceme, aby se na radě sešli všichni zainteresovaní a vyříkali si to tu z očí do očí. V každém případě platí, že si stavebník požádal loni v dubnu o vydání územního souhlasu a v květnu pak o dodatečné povolení stavby. Určitě to nebylo tak, že by se stavělo a nic se nekonalo, správní řízení tam byla,“ poznamenala místostarostka Jaroslava Martanová.

Radě města je od březnového jednání zastupitelů vytýkáno, že proti jednání stavebníků, kteří zahájili výstavbu bez platného stavebního povolení, nezakročila ve chvíli, kdy stavba začala. Rada sice nemohla zasahovat do správního řízení, které je věcí státní správy, ale podle zastupitele Pavla Dvořáka neučinila za celou dobu ani to, co jí jako samosprávě přináleží, a to je řešit porušení nájemní smlouvy jak pro nedodržení roční lhůty určené k získání stavebního povolení, tak pro stavební činnost, kterou stavebníci zahájili v rozporu s další podmínkou smlouvy, že jakékoliv stavební úpravy smí nájemce provádět jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu.

Ovšem z vlastní smlouvy a v ní nastavených termínech vyplývá, že porušením smlouvy se rada neměla začít zabývat v loňském roce, ale již o rok dříve. Nájemní smlouvu na dotčený pozemek totiž s městem uzavřel Jiří Pobl 14. března 2011. A pokud by město lépe kontrolovalo to, co samo podepsalo, měla se rada již 2. dubna 2012 zabývat tím, že nebyl splněn termín pro získání stavebního povolení. To se ovšem nestalo ani 20. května loňského roku, kdy rada schválila dodatek k nájemní smlouvě, jímž se jednak upravila přesná výměra pronajatého pozemku a také se navyšovala částka za pronájem. A ani náznakem se pak v té době již zahájená stavba neřešila loni v červnu, kdy zastupitelé odprodali stavebníkům část přístupové komunikace.

Prachatický deník se proto zajímal, jakým způsobem funguje kontrolní mechanismus. Hlídat závazné termíny si sice měl v prvé řadě nájemce, nicméně by to mělo být i v zájmu města, jakožto pronajímatele. V tomto ohledu ale jednoznačně zpětná vazba nezafungovala tak, jak by měla. A to muselo vedení města připustit. „Ano, je to o mechanismu dohledu nad podmínkami, které jsou uplatňovány v nájemních smlouvách, ať už je to u nájmů na byty nebo na pozemky. Z technické stránky to může být do budoucna úkol pro odbor hospodářský a bytový, aby každý čtvrt nebo půl rok přednesl radě informaci o aktuálních termínech a případných závazcích plynoucích z nájemních smluv,“ připustila místostarostka.

A druhou změnou, kterou by se minimálně rada města, do jejíž výlučné kompetence pronájmy pozemků spadají, měla zabývat, je úprava dílčích termínů v nájemních smlouvách. To uznává po aktuálních zkušenostech i starosta Bohumil Petrášek. „Život nám ukazuje, že termíny, které smlouva obsahuje, nejsou nastaveny optimálně vůči realitě. Smlouva ukládá stavebníkovi do dvanácti měsíců získat stavební povolení, pak do určité doby stavbu zahájit a dokončit. Pokud se týká období mezi zahájením a dokončením stavby, tam jsou termíny nastaveny vcelku reálně, nicméně jako problematická se ukazuje lhůta na zajištění stavebního povolení. Vzhledem k tomu, že u staveb může dojít k odvolání účastníků stavebního řízení, případně k dalším komplikacím, je dvanáct měsíců skutečně krátká lhůta,“ poznamenal starosta.