VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U Ratají na Táborsku odkrývají 3000 let staré osídlení

Rataje – Nejen výběr vhodné lokality je jedním z předpokladů k tomu, zda studenti archeologie přinesou během své praxe nějaké cenné nálezy z přelomu mladší a pozdní doby bronzové. Na poli u bechyňských Ratají získávají před nástupem do druhého ročníku zkušenosti dva týdny a za tu dobu odkryli pod dohledem odborníků zbytky tři tisíce let starého osídlení.

29.8.2014
SDÍLEJ:

Tmavý flek v okrovém podloží ornice indikuje, že ho vytvořila lidská ruka. V tom místě studenti začnou po deseticentimetrových vrstvách odebírat vzorky, které se proplachují a hledají se v nich různé úlomky. Na snímku je při praxi Barbora Ferencová a MartFoto: Deník/Kateřina Krejčová

Věděli jste, že…
• Mladší doba bronzová se datuje od 1300 po 1000 př. n. l..
• Pozdní doba bronzová od 1000 po 800 př. n. l. .Sídliště v Ratajích je z doby 1000 př. n. l..
• Jde o dobu, kdy je na Bechyňsku několik sídlišť, další například v Březnici. V mladší době bronzové díky klimatickému optimu došlo k osídlení lokalit, kde dříve nikdo nežil. Například se poprvé a na určitou dobu naposledy osídlilo Příbramsko a Sedlčansko. Lidé jdou v mladší době bronzové i do méně úrodných mikroregionů a v pozdní se zase stahují zpátky.
• Osídlení je také přímo v Bechyni, na dolním toku Lužnice
i podél říčky Smutné.
• Z této doby ale je malý výskyt hrobů. Nepohřbívalo se do mohyl, lidé pohřbívali mrtvé do plochých žárových hrobů, a ty byly poměrně mělké, takže s největší pravděpodobností již zanikly.
• Hroby na Bechyňsku jsou, ale z jiných období. Jako například u Hvožďan z doby bronzové.
• Typickými nálezy jsou keramické nádoby různých tvarů, kónické nebo etážovité amfory. Poměrně časté jsou mazanice. Jde o přepálenou hlínu, která sloužila na omaz stěn.
• Naopak kovové šperky jsou vzácné. Měď nebo bronz se objevují běžně, ale šperky se dávaly do hrobů jako výbava, a ty chybějí. Je ale několik nálezů depotů, jako například soubor ze Starého Sedla. Ten je nyní k vidění v bechyňském muzeu.
• Hodně vzácné jsou nálezy ze skla nebo jantaru. Skleněné korálky putovaly na Bechyňsko ze severní Itálie. Jantar zase ze severu.

Pod vedením docenta Ondřeje Chvojky z Archeologického ústavu Jihočeské univerzity se desítka studentů naučí nejen vlastní odkrývání půdy a vykopávek, ale i zpracovávat vzorky, které se z jednotlivých objektů odebírají. I proto je výběr lokality důležitý. „Musí být pro studenty zajímavá v tom smyslu, aby v ní něco našli a aby se naučili klasické archeologii, kdy se odebírají výplně objektů. Zároveň by mělo jít o lokalitu nějakým způsobem ohroženou," sděluje archeolog.

Nálezy ukrajuje

Obavy z toho, že zbytky osídlení pod vrstvou ornice zmizí, jsou v Ratajích na místě. „Pod 25 centimetry ornice je původní pravěká situace. Jde už pouze o výplně zbytků sídlištních objektů. To znamená, že každoročně z nich orba ukrajuje a dostávají se víc a víc na povrch," vysvětil Ondřej Chvojka.

Díky tomu se ale tato lokalita našla: v roce 2008 při průzkumu amatérského archeologa a bechyňského místostarosty Jiřího Beneše, který dělá v oblasti povrchové sběry. Na poli si všiml vyoraných tmavých výplní původních objektů. „Pokud na okrovém podkladu ornice vidíte černou výplň, ukazuje to na to, že pod povrchem něco je. Pomocí GPS jsem zaměřil jen na tomto poli padesát takových míst. Se studenty jsme jich osm odkryli. Jde o sídlištní objekty skladovací, odpadní nebo i zásobní," popsal Jiří Beneš s tím, že vedení obce i majitel pole vyšli archeologickému ústavu s průzkumem ochotně vstříc.

Svoji první praxi má téměř za sebou Barbora Ferencová. Archeologii si vybrala proto, že historii propojuje i s prací venku. „Jsem alespoň v terénu. Nebavilo by mě jen sedět u stolu. Takhle začínáme průzkum krumpáčem a pokračujeme špachtlí," svěřuje se studentka, která se svým kolegou Martinem Rychlíkem pracuje na objektu, kde zřejmě bývala velká zásobnice. „Dokud nacházíme střepy a je tmavá zemina, pokračujeme s odkrýváním vrstev."

Tím ale práce nekončí. Na archeology čekají stovky hodil dokumentace. „Říkám studentům, že archeolog tolik ani nekope, jako dokumentuje. Vše se musí zaznamenat, zanést do plánů, analyzovat…," dodal Ondřej Chvojka s tím, že na místě budou ještě zhruba týden.

Autor: Kateřina Krejčová

29.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies