VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Udeří vedra. Třeba sestřičky se ale v práci nezchladí

Českokrumlovsko - Podle meteorologů nás čeká tropický víkend. Ne všichni ale mohou ležet u vody. Jak potom přežívají vedra v práci?

30.6.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Michal Šula

Dlouhé kalhoty jsou pro zdravotní sestřičky povinné

O sukních či vzdušných kraťasech si zdravotní sestřičky ve dnech, kdy teploty atakují tropickou třicítku, mohou nechat jen zdát. Potvrzuje to i Marcela Mikešová, která pracuje na dětské ambulanci českokrumlovské nemocnice.„Časy, kdy jsme měly typické modré šatičky s bílou zástěrkou, jsou dávno pryč. Dnes nosíme haleny ze směsi syntetiky a bavlny a dlouhé kalhoty, které si můžeme akorát tak ohrnout. Jiné oblečení dovolené není, protože bychom porušovaly vnitřní předpisy o bezpečnostní ochraně zdraví a práce," vysvětluje Marcela Mikešová.

Přitom venkovní vedra velmi rychle mění teplotu i v nemocničních pokojích a na chodbách.

„Na některých odděleních jde přitom rtuť teploměru nahoru ještě mnohem rychleji. To je třeba případ oddělení sterilizace, kde je vlivem používání sterilizátorů během krátké doby opravdu velké horko," říká zdravotní sestřička.

Že by léto znamenalo odpočinek, to pro zdravotnický personál neplatí. Někteří lidé totiž vlivem vysokých teplot kolabují, další si pak přivodí úrazy při letních sportech a radovánkách.

„Větší počet pacientů v naší nemocnici je však přes léto dán i tím, že v regionu je hodně vodáků, turistů a také dětí na prázdninových táborech. Ani jim se bohužel nevyhýbají úrazy či kolapsové stavy," dodává Marcela Mikešová.

Archeolog musí být u výkopu s dělníky

Inspiraci k tomu, jak pracovat ve velkém horku, by mohl archeolog prachatického muzea Marek Parkman nabrat například u svých kolegů v Egyptě nebo v Řecku. Ovšem, jak on sám říká, podmínky u nás jsou přece jen jiné. Zatímco teploty kolem třiceti stupňů ve stínu jsou ve Středomoří obvyklé po celé období od jara do podzimu, u nás vedra panují jen několik dní. „

A s tím se dá nějak vyrovnat. Pomáhají mi různé čepice, sluneční brýle, občas také malý slunečník z domova," popsal svou výbavu Marek Parkman, který právě pracuje na záchranném archeologickém výzkumu v prachatické Rumpálově ulici.„V Řecku také archeologové chodí do práce v pět hodin ráno a od deseti do čtyř odpočívají a do práce jdou zase večer. To by u nás nešlo, protože my se musíme řídit harmonogramem firmy, která na stavbě pracuje. Musíme být u výkopu ve stejné chvíli, kdy pracují oni," vysvětlil Marek Parkman, který ještě připomněl, že se ve své výbavě neobejde bez opalovacího krému.

Siestu si naši archeologové tedy dopřávat nemohou. Nemusejí se ale bát, že by jejich nálezy ve velkém horku nějak trpěly. Úlomky nádob nejsou zmrzlina, která by se mohla na slunci roztéct. A ani velká horka nálezy archeologů nijak neohrožují. Jestliže ale archeolog přeci jen rozpozná, že je nález v nebezpečí, například není možné ho vyzvednout přímo na místě ze země, snaží se nález vyjmout i s kusem podloží. Takzvaně „in situ". „Valnou většinu nálezů ale očistím přímo na místě. Pokud by ale bylo nutné nějakým způsobem nález ochránit, mám možnost zavolat na pomoc specialistu, který vzorek zakonzervuje. To může provést jak v terénu, tak později v pracovně," uzavřel Marek Parkman.

Propotit triko není problém, říká kuchař

Že v restaurační kuchyni bývá jejímu osazenstvu často horko i když venku vládnou tuhé mrazy, nemůže být pochyb. Plný lokál hladových strávníků, desítky různých jídel a neuvěřitelný shon rozhodně nedovolí kuchařům vychladnout. Když se navíc připojí taková vedra, která nyní sevřela celou zem, stává se z obyčejné kuchyně pekelná výheň. Své o tom ví i Václav Juřička, který připravuje pokrmy v oblíbené jindřichohradecké restauraci Udírna.„U nás je to s tím horkem ještě o něco horší než jinde. Většina jídel se u nás totiž udí a griluje přímo na otevřeném ohni. Určitě nemusím dlouze vyprávět, že v těchto teplotách je u krbu, kde jídla připravuji, jako v peci. Pot ze mě lije po litrech a za jednu směnu často propotím i několik triček," popisuje kuchař, jenž se i přes svou úctyhodnou postavu dělající čest jeho řemeslu, hbitě točí okolo ohně a dává na rošt várku vyhlášených žebírek. Na to, jak současné vražedné horko přežít, má vlastní recept.

„Hlavní je moc neodpočívat a zorganizovat si práci tak, aby člověk nemusel dělat zbytečné pohyby a neběhal jako blázen. Je prostě třeba mít vše potřebné připravené v dosahu. Samozřejmě se nesmí zapomínat ani na dostatečný příjem tekutin. Normálně piji vodu, ale když je nejhůř, tak mě vždy spolehlivě osvěží sklenice vychlazeného nealkoholického piva," dělí se o své zkušenosti s vysokými teplotami Václav Juřička.

Cukrářka se bez chlazení neobejde

Na tržnici na Bakalářích vltavotýnské cukrářství Radky Třískové rozkládá svůj stánek dvakrát do týdne ve středu a v pátek. Pro lidi, kteří tu obsluhují, je nepříjemná zima, dobrotám se šlehačkou a krémy zase vůbec nesvědčí letní sluníčko. „Bez chlazení bychom tady mohli v létě prodávat maximálně do devíti deseti hodin, pak se kolem vše rozpálí a se zákusky, záviny a koláči by byl konec," vysvětluje Lenka Nováková, jedna z pracovnic cukrářství, která v Písku pravidelně prodává. Přímo ve stánku má k dispozici chladicí pult a na parkovišti auta s chlazením. „Lidé tady jsou velmi příjemní a mají pochopení. Když musím běžet do auta pro další zboží trpělivě čekají," dodala Lenka Nováková.

Ve stánku je od 6 do 15 hodin a stále se má co otáčet, nejvíce zákazníků chodí tak do 12,30 a potom má chvilku čas si oddychnout.

„Já žádné chlazení nemám," směj se Lenka a dodává: „Mám tu vodu na opláchnutí rukou a lahev s pitím. Teď mi to nevadí, ale až o prázdninách budou lidé chodit kolem se koupat k řece nebo na plavečák, možná mi to přijde trochu líto. Ale hezké počasí má pro nás, kteří prodáváme na trhu, i světlou stránku chodí více zákazníků.

Mohlo by se zdát, že velká vedra odrazují lidi od pití kávy, ke které patří zákusek nebo koláč. Ale spíše opak je pravdou.

Podle Lenky Novákové ve středu jdou nejvíce na odbyt klasické štrůdly a další záviny, v pátek zase kremrole a další zákusky.

Autor: Martin Tröster, Redakce

30.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
10 32

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies