VYBERTE SI REGION

Už v prosinci 1989 se lidé mohli podívat do Rakouska

Jindřichohradecko – Snad každý, kdo podpořil listopadové události roku 1989 a považoval za samozřejmost svobodu, po které demonstranti volali, přivítal i možnost volně cestovat. 

16.11.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Již v prosinci 1989 bylo možné vyrazit do Rakouska. Snímek je z hraničního přechodu v Nové Bystřici.

Již v prosinci 1989 bylo možné vyrazit do Rakouska. Snímek je z hraničního přechodu v Nové Bystřici. Foto: archiv Deníku

Dostat se totiž na zahraniční dovolenou za železnou oponu nebylo nic jednoduchého. Zájemce musel získat vízum a devizový příslib, jinak se nikam dál než do zemí tehdejšího socialistického tábora nepodíval.

Krátce po 17. listopadu, již 4. prosince, rakouská strana rozhodla o možnosti návštěvy Čechů bez víza. Možnosti vycestovat do Rakouska v rámci bezvízového styku v prosinci využily i tisíce občanů z Jindřichohradecka.

Fronta na šilinky
Jak jinak – v zemi, kde byli lidé zvyklí stát na všechno fronty – pořádně rušno bylo v jindřichohradecké bance, kde si lidé měnili valuty. A jak regionálnímu týdeníku tehdy odpovídal na dotaz náměstek jindřichohradecké pobočky Karel Pokorný?
„Informace o této službě jsme dostali až v pondělí, tedy 4. prosince odpoledne, a neměli jsme možnost téměř vůbec se na to připravit. Běžně máme v provozu jednu pokladnu, v úterý jsme otevřeli dvě a ve středu zvýšili na tři. Prodloužili jsme i pokladní hodiny." Pro banku to znamenalo, aby se do směnárenské činnosti zapojili i další pracovníci a tím tedy přijali i zvýšené riziko. Jde přeci o práci s penězi, uvádí se dál v článku. A protože bylo za socialismu nedostatkové každou chvíli něco jiného, těžko se odpovídalo i na dotaz, zda devizy budou.

Lidé si mohli vyměnit na jeden pas 300 šilinků za 530 korun a později za 647 korun.

Kolony u hranic
Rušno bylo také na celnicích. V Nové Bystřici se v sobotu fronta prý táhla až k Potočné. Cestující byli odbavováni ve čtyřech proudech a řada aut se zkracovala. Nejvíce zdržovala skutečnost, že turisté neměli řádně vyplněné statistické lístky, které byly místo výjezdní doložky.
Rovněž v Halámkách byl největší nápor v sobotu, kdy odbavili 8200 lidí a čekací doba činila přibližně hodinu. Ve špičce se čekalo až tři hodiny.

První zájezdy
Na nové možnosti se připravila i hradecká pobočka cestovní kanceláře Čedok, která od 9. prosince organizovala autobusové zájezdy do Vídně, Salcburku a Lince.

Mezi těmi, kdo využil možnosti vyrazit do Rakouska, byl i Sláva Rejthar z Horní Pěny. „Do Rakouska jsme jezdili hned po otevření, jak přes Novou Bystřici, tak poté i od Slavonic. Ve Slavonicích jsem byl při slavnostním otevírání hranice. To zde ještě nebyl přechod do Fratres, ale pouze louky," vzpomíná.

Konec drátů
Již v závěru prosince začaly z hranice s Rakouskem, stejně jako v celé republice, mizet ostnaté bariéry. Tyto práce byly původně v plánu až na jaro, ale vývoj událostí to uspíšil. Dobývat ostnaté dráty, sloupy a zátarasy ze zmrzlé země nebylo nic jednoduchého. Zmenšila se i šířka hraničního pásma, ale střežení státní hranice neskončilo.

Anketa: kdy jste se poprvé podívali za železnou oponu?

Autor: Lenka Novotná

16.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ilustrační foto.
17 8

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ministerstvo obrany letos počítá s navýšením počtu vojáků o 1725

Praha - Ministerstvo obrany letos počítá s navýšením počtu vojáků o 1725. Úřad by také mohl mít na konci roku o téměř 250 více civilních zaměstnanců. Na dotaz to sdělil Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany. Loni se v resortu zvýšil počet vojáků z povolání o 1214, přibylo také více než 120 občanských a státních zaměstnanců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies