VYBERTE SI REGION

V hrnčířské dílně viděl zázrak, tak tam zůstal

České Budějovice - Karel Příhoda z Českých Budějovic se od mládí věnoval tvorbě keramiky. Když mu však v roce 2002 povodeň zničila ateliér, začal malovat. Tomu se věnuje dodnes

2.1.2013
SDÍLEJ:

Výtvarník Karel Příhoda.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Pod rukama mu vznikaly talíře, hrnky i vázičky, které používali lidé v širokém okolí. Byl také 
u zrodu slavné selské keramiky z Hrdějovic s typickým modrým květinovým dekorem. Výtvarník Karel Příhoda z Českých Budějovic dlouhá léta pracoval s hlínou.  Tvoří dodnes, i když poté, co mu velká voda zničila ateliér, změnil zaměření.

Sedmasedmdesátiletý Jihočech měl k umění sklony od malička, za války si kupoval všechny omalovánky, později vyřezával. Ve čtrnácti letech ho otec zavedl do keramické dílny v Hrdějovicích. „Stal se z toho můj osud. Už v kanceláři jsem si všiml výrobků a v dílně mě omámilo nádherné teplo a celá škála vůní. Fascinoval mě tichý šum hrnčířských kruhů, soustředěná práce a poprvé jsem viděl zázrak – z beztvaré hroudy hlíny jako kouzlem vyjížděl tvar, který mohutněl, a najednou přede mnou stál džbán," vzpomíná.

Za pár dnů tedy nastoupil do hrdějovické hrnčírny jako  první poválečný učeň. V roce 1951 jej přijali na keramickou školu v Bechyni, po absolvování nastoupil do Výzkumného ústavu elektrokeramiky v Hradci Králové. „Dostal jsem tam umístěnku, bylo to jen na krátkou dobu. Pamatuji si ale, jak nám jedna šikovná paní uklízečka pekla buchty v sušárně," vypráví.

Zhruba tři roky pak Karel Příhoda působil v továrně na smaltované nádobí Sfinx ve Vrátě. Prošel tam téměř celou výrobou a nakonec zakotvil jako mistr v malírně. „Práce se smaltovým materiálem byla úžasná. Všechno se tam dalo dělat hrozně rychle a já jsem začal různě experimentovat. Z různých pokusů později vzniklo několik mých návrhů na výrobky," doplňuje.

Stále jej však daleko víc lákala hlína. Aby si udělal radost, jezdil si pro ni opět do Hrdějovic a jednoho dne zde potkal svého spolužáka z keramické školy Antonína Škodu. Ten jej nalákal, aby se v roce 1960 do hrnčírny vrátil.

V Hrdějovicích se Karel Příhoda podílel na navrhování a tvorbě užitkové a ozdobné keramiky, například talířů, hrnků, květináčů či váziček. Nebyla to však jednoduchá práce, jak si mnozí myslí. „Je omyl, že navrhneme jednu vázičku a pak podle toho vyrábíme všechny. Každý výrobek se rozkresluje do mnoha kreseb, kde se například různě mění proporce. Z toho se některé návrhy vyberou a dále se na nich pracuje. Pár kousků se pak dostane do sádrovny a nakonec se začne vyrábět třeba jen pět nejlepších," popisuje.

Selská keramika 

Byl také u zrodu jednoho z fenoménů hrdějovické hrnčírny – takzvané selské keramiky. Její typický modrobílý květinový dekor přinesla do dílny malířka Božena Flíčková. „Jednou si jen tak pro sebe malovala džbán, já náhodou šel kolem jejího stolu a zíral. Bylo to úžasné. Hned jsme začali připravovat výrobu a navrhli první série tvarů, džbány, odlivky, hrnky, mísy a misky všech velikostí," vysvětluje Karel Příhoda.

Dílna se postupně zařadila mezi špičku v oboru. Úspěch měla například na Světové výstavě keramiky v Praze. Karel Příhoda v Hrdějovicích pracoval 33 let. Rád na to dodnes vzpomíná. Říká, že měl obrovské štěstí, protože práce byla jeho koníčkem. V současné době však podle něj řemeslo upadá. „Když dneska vidím hrneček, tak to je hrozné. Rovný tvar, ucho bezproporční, zkrátka všechno špatně. Kumšt bohužel zaniká," komentuje.

V roce 1989 dílnu opustil a začal pracovat na volné noze ve svém ateliéru. Výhodou podle něj bylo, že měl najednou mnohem víc času. Přestal tvořit užitkové předměty a udělal tu například velkou keramickou zeď, která nyní stojí v obřadní síni krematoria v Táboře.

Zasáhla povodeň

Pak ale jeho další osud ovlivnila povodeň. V roce 2002 kvůli ní o ateliér přišel. „Vůbec mě nenapadlo, že se něco takového blíží. Voda byla jinde, ale najednou mi to totálně spláchla. Měl jsem tam například velký reliéf, už hotový, který se sušil, a pak z něj zbylo jenom bláto na zemi," říká.

Některá díla sice velkou vodu přežila, protože plavala a posléze se měkce položila do bahna, ale živel všechno ušpinil a zničil vybavení ateliéru. „Bylo to těžké období, při uklízení jsem si tam zranil koleno a musel na operaci. Pak už jsem neměl sílu ani chuť znovu zakládat ateliér, takže jsem keramiku opustil," dodává Karel Příhoda.

Umění se však vzdát nedokázal. Po několika měsících si doma začal kreslit. Zároveň psal poezii, která nakonec společně s jeho výtvarnými díly vyšla knižně.

Oběma činnostem se věnuje dodnes. Tvoří každý den a jeho prvním kritikem je vždy manželka. Hlína mu podle jeho slov už ani nechybí. „Je to nádeničina, těžká práce. Materiál hodně váží a všechno to přenášení, válení a hnětení dá pořádně zabrat. Všechno zlé je tedy nakonec pro něco dobré, kdyby nepřišla povodeň, tak bych se v ateliéru možná trápil ještě dneska a nedokázal bych skončit," komentuje.

V poslední době mohli lidé také vidět díla Karla Příhody na kolektivní výstavě Vltavotýnské výtvarné dvorky. Dalších akcí se možná zúčastní i v budoucnu. „Když mě někdo osloví, budu velice rád. Ale že bych se za každou cenu ještě snažil někam procpat, to ne," uzavírá s úsměvem.

Autor: Andrea Zahradníková

2.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies