Areál městských klášterů Klarisek a Minoritů, na jehož revitalizaci se právě pracuje, k něčemu takovému skýtá velmi vhodné podmínky. Podle slov Kateřiny Slavíkové z týmu technického dozoru této největší současné investiční akce Českého Krumlova, bude mít po dokončení areál vysoký stupeň zabezpečení. Dá se říci, že takřka shodný s bankovním sektorem.

„A to nám v budoucnu umožní vystavovat i velmi vzácné předměty," doplňuje Kateřina Slavíková.

Nyní se tato slova začínají pomalu a jistě měnit ve skutečnost. Prvním z řady takových skvostů bude madona, která ve městě totiž kdysi vznikla.

Radnice v pondělí odsouhlasila zadání výroby kopie takzvané Krumlovské Madony. Originál je nejen pro město, ale i pro celou republiku nedostupný. Krumlovská madona je vápencová socha o výšce 112 centimetrů od neznámého českého mistra. Socha vznikla v Krumlově a pochází z doby kolem roku 1393 v takzvaném krásném slohu. Jak včera vysvětlil starosta Dalibor Carda: „Madona je v současnosti je uložena v Kunsthistorisches Museum ve Vídni a podléhá přísnému zákazu vývozu mimo hranice Rakouské republiky. V případě, že bychom chtěli vyrobit kopii z tohoto originálu, podléhalo by to rozhodnutí rakouského prezidenta."

Existuje ovšem několik historických kopií, či přesněji variant originálu Krumlovské Madony.

Jednou z nich je Madona z Halstattu. Ta by se měla stát předlohou pro sochu vystavovanou v krumlovských klášterech. „Jsme schopni pořídit uměleckou kopii této madony, protože ji vlastní Národní galerie," doplnil starosta.

Ale ani to nebude úplně jednoduché. Ani Národní galerie sochu z rukou nevydá. Navíc je Madona z Halstattu vyrobena z litého kamene, který se historicky používal v oblasti Salzburgu. A protože je to velice citlivý materiál, který neumožňuje odlití kopie, musí nejprve vzniknout trojrozměrný snímek 3D skenerem. Na tohoto trojrozměrného snímku vznikne nová socha.

Madona a následně další předměty, které chce postupně město získat zápůjčkami pro klášterní expozici, by pak měly být vystavovány ve speciální trezorové místnosti. V něco takového se proměnila například Rožmberská oratoř vyšebrodského klášterního kostela, kde mohou nyní už druhou sezónu obdivovat návštěvníci už zmiňovaný Závišův kříž, historický artefakt svojí hodnotou rovný korunovačním klenotům.

A když už je řeč o vyšebrodském klášteře, krumlovští radní a revitalizační tým chtějí do budoucna pořídit i další umělecké kopie obrazových madon, jejichž originály disponují vyšebrodští cisterciáci.