VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Miroticích se snaží najít čtenáře, kteří by přijali knihy z pozůstalostí nebo

Mirotice – Kam s knihami, které si roky nikdo nevypůjčil, nebo s těmi, které nabízejí lidé městské knihovně z pozůstalosti, je otázka, kterou se zabývali zastupitelé na jednání v Miroticích. „Podle mě by bylo barbarstvím, aby byly knihy vyhazovány jen proto, že je u nás nikdo nečte, třeba by si je jinde rádi přečetli," reagovala zastupitelka Marta Hřebejková.

4.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Přemysl Spěvák

Podle ní knihy z pozůstalostí nebo starších lidí, kteří se stěhují do menších bytů, často končí ve sběrnách papíru nebo na skládce. Přišla proto  s nápadem oslovit  domovy pro seniory nebo charitativní zařízení, zda by jejich vedení mělo o takové knihy pro své klienty zájem.

V mirotické městské  knihovně  mají ve fondu  kolem osmnácti tisíc knih. „Knihy, které si pět let nikdo nevypůjčil, musím ze zákona průběžně vyřazovat, ale některých je mi líto, zejména českých klasiků, proto je archivujeme ve skladu  v budově městského úřadu," uvedla knihovnice Monika Chylíková. V současné době jich tam mají podle ní osm až deset regálů.  Mezi vyřazenými knihami jsou třeba i cestopisy nebo naučné knihy o přírodě  ze sedmdesátých let, které už jsou v současné době podle Moniky Chylíkové zastaralé.

Byly i doby, kdy jí knihy přinášeli lidé i z pozůstalosti. „V jednu dobu to tak fungovalo, ale pak začali nosit knihy  i další lidé, kteří si chtěli udělat místo v knihovně, a nastal problém, kam s nimi. Většinou to byly knihy, které jsem už v knihovně měla, takže jsem třeba ze dvou tašek knížek použila jen jednu. Některé staré knihy se také nedaly použít  v knihovně, protože byly cítit pachem nevětraného domu  a plísní," vysvětlila Monika Chylíková.

Knihy, které ale byly v pořádku a do knihovny se nehodily, zkoušeli nabídnout na jiných místech. „Někdy kolem roku 2000 jsme objížděli různá zařízení, ale nikde o ně neměli zájem, jenom v domově důchodců v Drhovli. Dřív bývaly knihovny i v nemocnicích, kde jejich fond nejspíš nikdo neobnovuje, možná by bylo možné nabídnout je i tam, ale nevím, jestli by měli zájem," dodala Monika Chylíková.
Marta Hřebejková přišla s nápadem, že by mohli lidé odkládat knihy, které už doma mít nechtějí, na regál na chodbě radnice. Ale hrozilo by, že by se tam knihy hromadily nekontrolovatelně a nastal by problém, kam potom s nimi.

„Pokusíme se nejprve zjistit, zda by o ně měli někde zájem.  Oslovíme některá zařízení pro seniory a podobně a podle toho se pak rozhodneme. Pokud bude zájem, vyzveme lidi, aby knihy, které už doma mít nechtějí nebo je mají z pozůstalosti a nestojí o ně, přinesli a pak bychom je předali dál, uzavřela Marta Hřebejková.

Kam s knihami

Pokud si nikdo knihu nevypůjčí  v městské knihovně po dobu pěti let, je následně vyřazená.

Pokud by měl někdo zájem o knihy z pozůstalosti nebo vyřazené z knihoven, může se informovat na městském úřadě v Miroticích.

Autor: Stanislava Koblihová

4.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zaměstnanci slovenského Volkswagenu stávkují za vyšší mzdy.
2 5

Stávka v bratislavském VW končí, zaměstnanci se dočkají vyšších mezd

Mumie.
1 14

Nová fakta o buchlovské mumii. Nejde o tělo muže

Maketa Německého domu v Brně stojí načerno. Nemá stavební povolení

Brno porušuje skrz své turistické centrum zákon, obvinil šéf brněnských občanských demokratů Robert Kerndl současné vedení magistrátu. Problém vidí v maketě Německého domu na Moravském náměstí. „Musí mít stavební povolení a územní rozhodnutí, které nemá. Jde o černou stavbu," uvedl Kerndl.

Další mezinárodní úspěch. Vína z Česka bodovala mezi elitou

Tuzemští vinaři si z letošního ročníku soutěže vín Oenoforum odvážejí hned několik ocenění. Cenu za nejlepší kolekci získalo vinařství Mikrosvín Mikulov.

AKTUALIZUJEME

V Kolumbii se potopila loď se 170 turisty na palubě

/VIDEO/ Ve vodní nádrži Guatapé na severovýchodě Kolumbie se potopila čtyřpatrová turistická loď Almirante se 170 pasažéry. Úřady zatím potvrdily devět obětí, 28 lidí se stále pohřešuje.

Hurá do plavek! Ale do jakých? Hitem jsou jednodílné, radí ostravský stylista

Léto. Rtuť teploměru šplhá výš a výš. Oblékáme se do koupacího oděvu, jehož historie sahá až do antického Řecka. Po jakém typu plavek ale letos mají ženy sáhnout? Co zrovna letí?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies