Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Pištíně drží smutek za čápy. Nikdo neví, proč mláďata uhynula

Pištín – Černou obrazovku místo čilého ruchu v čapím hnízdě sledují v posledních dnech příznivci pištínských opeřenců. Webová kamera, která přenáší on-line hnízdění místního páru čápů bílých, nemá co snímat. Nedávno vylíhnutá mláďata nepřežila.

3.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Smutní kvůli tomu nejen obyvatelé Pištína. „Kondolence nám chodí z různých koutů České republiky. Píší nám lidé například z Příbrami nebo z východních Čech. Hodně lidí totiž naše hnízdo sledovalo na webkameře," říká Jaroslav Havel, starosta Pištína.

Čápi se na prázdné hnízdo stále vracejí. „Dokonce jsme jednali s ornitology, že bychom do hnízda zkusili umístit jiná čapí mláďata. Tenhle nápad ale bohužel nevyšel, takže hnízdo je nyní bez mláďat," dodává.

Čápi na pištínském hnízdě zahřívali v letošním roce celkem pět vajec, z nichž se 18. a 22. května vylíhla dvě mláďata. Obě ale na konci května během deštivých dnů zahynula. „Je to škoda. Já sama si myslím, že čápi uhynuli právě kvůli chladu. Mláďata na sobě měla ještě prachové peří, takže bych řekla, že je rodiče prostě nezvládli zahřát," komentuje událost Jaroslava Čapková.

Ta má dění kolem hnízda v Pištíně na starosti. „Webkameru už pro letošek necháme vypnutou. Příští rok ji ale opět zprovozníme."

Zda bylo viníkem skutečně počasí, neví ani odborníci. Podle zooložky hlubocké zoo Ohrada Jitky Králíčkové se dá bez pitvy jen těžko odhadnout, co je důvodem úhynu čapích mláďat. „Podle svědků se o ně rodiče dobře starali, na vině může být ale například infekce nebo třeba vývojová vada," odhaduje Jitka Králíčková.

Loňské deště usmrtily desítky čápů

Podle údajů ornitologů hnízdí na jihu Čech kolem devadesáti čapích párů. Narozdíl od loňské sezóny, kdy řada čapích rodin přišla o novou generaci kvůli nepříznivému počasí, si tentokrát snad nevybere svou daň vytrvalý déšť. „Před rokem uhynula spousta mláďat v okolí hlavně proto, že jim ublížilo dlouhé deštivé a chladné období. I na čapím hnízdě u naší zoo tak přišla o život asi tři nebo čtyři mláďata," připomíná zooložka Jitka Králíčková loňskou smutnou bilanci.

Kritický byl podle odborníků chlad, kterému nedokázala čápata čelit, ale také hlad. Za deště nemohou ptáci létat a nejsou tak schopni mladým obstarat dost potravy. Tentokrát by ale čápi na Budějovicku mohli být ve vyvádění potomků úspěšnější. „U nás sedí na hnízdě, vypadá to slibně, ale dokud nevykouknou hlavičky, těžko zjistíme, jak na tom jsou," referuje z Hlubocké zoo Jitka Králíčková.

Pištínští čápi byli v loňském roce jedni z těch, kterým se mladé podařilo úspěšně vychovat. „Loni nám čápi přilétli později. Takže když přišly chladné a deštivé dny, měli teprve vajíčka. A ta se jim úspěšně podařilo zahřát," říká Jaroslava Čapková z Pištína.

„Vyvedli dokonce dvě mláďata. Jedno na podzim dokonce odlétlo. To druhé bylo slabší a menší, takže zůstalo v zoologické zahradě Ohrada. Škoda, že letos se to našim čápům nepovedlo, příští rok snad bude lepší," dodává.

Opět to bude moci sledovat veřejnost. Webkamera je v hnízdě umístěna již od loňského května. Tehdy ji do Pištína přivezli studenti z lesnické školy v Písku. Díky této technice je možné pozorovat život opeřenců od jejich příletu na hnízdo až po podzimní odlet do teplých krajin.

Autor: Hana Svítilová, Jana Klomfarová

3.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Karolína Plíšková na Roland Garros.
20

Soupeřky rozhodly: Plíšková bude jedničkou i při US Open

Desetisíce obyvatel Hongkongu vyšly do ulic
1 4

Tisíce lidí v Hongkongu vyšly do ulic kvůli zatčení trojice aktivistů

Pláčete nad červivým ovocem? Odvezte ho do palírny

Červivé ovoce zavařovat nebudete, ale byla by škoda ho vyhodit. Může z něho být totiž dobrá pálenka. V článku vám nastíníme stručný postup, jak plody na pálení připravit.

Nabarvené ptáče je dřina. Musí se dělat srdcem

/REPORTÁŽ/ Letní požár obilného lánu za Konstantinovými Lázněmi vyhlížel jako scéna z filmu. Do adaptace knihy Nabarvené ptáče by sedl jako ulitý. Šlo ale o přírodní divadlo. Režisér Václav Marhoul ten den točil vizuálně krotší záběry. „Kozácký nájezd je teprve před námi,“ shrnul lakonicky.

K ochraně rysů v Evropě se spojí šest zemí včetně Česka

Tři evropské rysí populace včetně té na Šumavě budou v následujících třech letech sledovat odborníci ze šesti zemí, kteří vytvoří strategii pro mezinárodní ochranu tohoto silně ohroženého druhu. Projekt s názvem 3Lynx připravilo ministerstvo životního prostředí a bude stát asi 2,3 milionu eur, největší část půjde z evropských peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení