Jak potvrdil ornitolog Jiří Pykal z Agentury ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích, na jihu Čech byli tito první poslové jara vidět už v první dekádě února. „To je o několik týdnů dřív. Normálně se vracejí začátkem března," říká ornitolog s tím, že tito ptáci zimují na jihozápadě Evropy na území Francie a Španělska.

Velmi brzo letos přilétli také husy, jeřábi popelaví a jsou tu už i holubi hřivnáči, kteří se normálně vracejí na jih Čech během března. V posledních letech se hřivnáči přestěhovali z lesa a hnízdí i v centru města a na sídlištích. Na Českobudějovicko tento týden v pondělí přiletěl také první čáp. Upravuje hnízdo na věži kostela v Dubném a čeká na svou partnerku, která obvykle přilétá o týden později než samec.
Jako poslední ptáci se vracejí rorýsi, ťuhýci obecní, rákosníci zpěvní a žluvy hajní, kteří obvykle přilétají v první polovině května.

Zima je letos šestnáctá nejsušší

Kromě toho, že je zima letos nadprůměrně teplá, má i velmi málo srážek. „Úhrn srážek 52 mm řadí tuto zimu jako šestnáctou nejsušší," informovala Miloslava Starostová, klimatoložka z budějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Zima byla skoupá na sníh, nejvyšší sněhovou pokrývku, a to pouhých 6 cm, nadělila v Českých Budějovicích 27. ledna. Více než 5 cm sněhu leželo za celou zimu jen tři dny, sněhový poprašek vydržel celkově jen dvanáct dní.

Bez zimní pauzy by zahrady trpěly

Obavy z dopadů příliš teplé zimy neskrývají majitelé zahrad. Pro kondici některých rostlin je důležité, aby vydrželo nějaký čas chladné období. „Dalo by se to nazvat povinným odpočinkem. Některé rostliny jsou na něm závislé, aby prosperovaly, musí ho absolvovat. Třeba oblíbené kanadské borůvky potřebují souhrnně osm set až tisíc hodin, kdy se teploty drží pod pěti stupni Celsia. Pokud to nenastane, nevykvetou," naznačuje rizika spojená s teplou zimou zahradník Pavel Chlouba.

Ani on nepopírá, že z podobného scénáře měl obavy. „Naštěstí ale přišla chladná perioda, kdy mrzlo. Na zahradách by to tedy v letošní sezóně neměla být katastrofa. Pokud ovšem ještě nepřijdou silné mrazy," podotýká s odkazem na fakt, že rostliny se už připravují na vegetační dobu a  dlouhodobější studené období by jim neprospělo.

Naopak lidé by se podle Pavla Chlouby neměli zdráhat, pokud potřebují udělat na zahradách přípravné práce. „Počasí se dá krásně využít třeba k řezání živých plotů, čištění skleníků, práci s kompostem," radí odborník.

Zemědělci už vyrazili

Teploty nad nulou a pole bez sněhu vyzvaly letos zemědělce, aby zahájili polní práce dříve než jindy. „Už se jede, přihnojuje se," komentuje aktuální polní práce Jiří Netík z farmy Čihovice na Vltavotýnsku. „Vypadá to, že zima je odpískaná," dodává Jiří Netík s tím, že  vloni byl touto dobou ještě sníh. Letos už ale mechanizace do polí může, pozemky nejsou ani příliš mokré, jak to někdy po zimě bývá.

Zima bez sněhu na jednu stranu urychlí jarní práce, ale na druhou stranu by mohla znamenat problémy s nedostatkem vláhy. „Únor bílý, pole sílí, to by sice bylo fajn, ale nějaký sníh byl," naznačuje Jiří Netík, že zatím se naštěstí nezdá, že by nějaké potíže v tomto ohledu měly nastat.

Jarní práce už zahájili i v ZOD Olešník. „Přihnojili jsme řepku a obilí, budeme sít jařiny," popsal aktuální činnost zemědělců v Olešníku agronom podniku Petr Šesták a doplnil, že mohli začít výrazně dříve než v minulém roce. Počasí dovolilo práce hodně uspíšit. „Jeto víc než o měsíc dříve," uvedl Petr Šesták.

V Zemědělské společnosti Dubné už některé práce i ukončili.  „Máme už přihnojené ozimé řepky, ječmen a žito," vypočetl agronom Jiří Spěváček a dodal, že na řadě je nyní pšenice. „Chystáme se i na začátek setí jarních obilovin," připojil agronom a zmínil, že vedle jarní pšenice se bude sít i jarní holý oves, neobvyklá plodina, ale nenáročná a ekonomicky zajímavá, která se uplatňuje hlavně v potravinářství.