VYBERTE SI REGION

Velké sucho kazí houbařům jejich kratochvíli. Nerostou!

Táborsko – Není pochyb o tom, že jsou Češi národem houbařů. Každoročně totiž vyráží do lesa s košíkem v ruce až sedmdesát procent z nás.  Letos si ale na houbařskou sezonu ještě počkáme.

21.7.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník

Své o tom ví i Jiří Zelený z Tábora, který už letos na houby vyrazil, ale skoro zbytečně. „Byli jsme se s partnerkou podívat na místech, kde houby pravidelně sbíráme, a náš úlovek byl velice slabý. Všude je děsný sucho. Musí pořádně zapršet," myslí si Jiří Zelený, který má svá oblíbená místa v okolí Jordánu, v Malšicích i za Chýnovem.

Jeho slova potvrzuje i mykolog Vladimír Pravda. „Nepamatuju si, kdy naposledy bylo takové sucho jako letos. V zimě nenapadl sníh a od jara pořádně nezapršelo. Spíš se vždy přiženou jen krátké přeháňky, takže do lesů se přes větve stromů voda ani nedostane. Jinde zase steče nebo se vypaří, a půda ji nemá šanci nasáknout," vysvětluje, proč houby v lese zatím nepotkáte.
Na hrázích rybníků a řek je ale výjimečně objevit lze. Podle Vladimíra Pravdy se jedná o takzvané podeštné houby, které po dešti rychle vyrostou, ale zase také rychle uschnou.

Dokud tedy neproprší alespoň dva dny, smaženici si nepřichystáme. „Houby jsou z devadesáti procent tvořeny právě vodou. Vyrostou proto jen ve vlhkém prostředí, což je provlhčená půda tak do pětadvaceti centimetrů. Růst hub ale ovlivňují i jiné faktory jako teplo, vlhkost vzduchu, nekolísavé teploty ve dne a v noci, a také bezvětří. Vždycky říkám, že houby začnou růst deset dní po rozhodujícím dešti, teď musíme jen vyčkat, až přijde," říká Vladimír Pravda.

Pozor na otravu

Až se počasí umoudří, je stále třeba pamatovat na rady odborníků a sbírat pouze houby, které dobře známe, popřípadě s sebou nosit příruční atlas hub. Otrava houbami totiž může člověku přivodit i vážné zdravotní potíže.
„Pokud sníte nejedlou houbu, může vám být špatně od žaludku, dostaví se zvracení a průjem. Jedovaté houby ale mohou způsobit i selhání jater nebo ledvin, v nejhorším případě i smrt," varuje houbaře všeobecný lékař z táborské nemocnice Jan Koutník.
Pozor je třeba si dávat hlavně na muchomůrku zelenou a její příbuzné, tedy jízlivou a tygrovanou. „Narazíte na ně poměrně často a rozpoznáte je  tak, že mají v zemi bílou cípatou pochvu. Lidé často houbu u země uříznou, čímž pochva v zemi zůstává, a pak je snadné si muchomůrku splést třeba se žampionem nebo holubinkou. Můchomůrky také mají pod kloboukem bílé lupeny, na rozdíl od žampionů, které mají lupeny tmavé. Tak je od sebe bezpečně rozeznáte," vysvětluje Vladimír Pravda.
V žádném případě ale neznámé houby raději nejezte. Pokud si opravdu nejste jistí, můžete svůj úlovek přinést do mykologické poradny.

Kateřina Šímová

Autor: Redakce

21.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Naštvaní vinaři. Na lahvích nebude trikolora

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies