VYBERTE SI REGION

Vimperk se potýká s rostoucími dluhy nájemníků

Vimperk - Jako řešení problémů některých dlužníků chce radnice zkusit možnost sociálního bydlení.

8.1.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Miroslav Fuchs

Zvyšující se počet rodin, které se v posledním roce dostaly do pozice dlužníků na nájemném vůči městu, přinutilo vedení vimperské radnice zabývat se možností vytvořením bytové nabídky, která by pomohla se takovým lidem z dluhů postupně dostat. A to ještě dřív, než by se dluhy zvýšily na již neřešitelnou úroveň.

„Možná to řeknu ošklivě, ale myslím si, že bychom obecní pastoušku měli mít. Mívala ji kdysi každá ves a asi začínáme být v situaci, kdy bude potřeba." Dagmar Rückerová, zastupitelka města


Město tak jako tak bude muset s ohledem na nový Občanský zákoník upravit pravidla pro přidělování městských bytů. Spolu s tím do nich zahrne také řešení přidělení bytů s nižšími náklady pro nejpotřebnější sociální případy. „V poslední době a zejména v tomto roce se napříč celou společností objevuje vysoká zadluženost zejména rozpadlých rodin nebo rodin, kde minimálně jeden z dospělých nemá práci. S tímto problémem se začínáme potýkat stále více a je to způsobeno i tím, že náklady na chod domácnosti rostou," uvedla při jednání zastupitelů místostarostka Jaroslava Martanová. Své na často obtížně řešitelné situaci sehrává podle ní fakt, že v případě rozpadu vztahu není ze strany otce plněna vyživovací povinnost na děti. Matky samoživitelky se tak dostávají do problémů a narůstají jim dluhy na nájemném a službách s tím spojených.

„Budeme opravovat byty z nájmů těch, kteří řádně platí, byť by to bylo jen deset tisíc korun?" Pavel Dvořák, zastupitel města


Řešením ze strany města by mohlo být nedělat nic, pro dlužné nájemné dát výpověď z nájmu, podat žádost o soudní vyklizení bytu a nestarat se, jak bude pak rodina či jednotlivec další bytovou situaci řešit. A nebo takovým lidem za jasných a přísných pravidel umožnit v několika volných a dlouhodobě neobsazených bytech s lokálním vytápěním a nižším nájemným urovnat tak vůči městu dluhy v předem stanovené maximální lhůtě tří let. „Dnes stojíme před problémem, že máme v městských bytech zadlužené rodiny. Ukazuje se, že často je to dáno také neschopností dobře nakládat s penězi, které mají k dispozici. Jedna z možných cest by byla vytvořit pro takové lidi jakýsi mezistupeň ve formě sociálního bydlení, jako je to v jiných městech, tedy jakýsi předstupeň před ubytováním v azylových domech," pokračovala místostarostka.


Město by tedy poskytlo byt za nižší nájemné s lokálním topením, čímž by se snižovaly závazky vůči městu. Zároveň by to muselo být podmíněno spoluprací na sociální politice. Návrh na nájemníky do takových bytů by předkládal odbor sociálních věcí a zdravotnictví za podmínky spolupráce s poskytovatelem sociálních služeb. Je to věc k diskusi, nicméně dříve nebo později se tímto problémem budeme zabývat my, nebo jiné zastupitelstvo města, protože ten problém tu skutečně je," upozornila.

„Mám tam matku samoživitelku, které otec na dítě neplatí a přestože je schopná, nemohla půl roku sehnat práci. Má co dělat, aby uživila děti a má problémy s uplacením nájmu." Věra Vávrová, zastupitelka města


Problematika zadluženosti narůstá podle vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Vimperk Jany Korbelové v celé společnosti a netýká se to jen minoritních skupin. „Často to nejsou ani lidé, kteří by pobírali sociální dávky, ale berou jen minimální mzdu a stačí, aby jeden z rodičů přišel o práci. Rodina má zpočátku problém začít vůbec situaci řešit se sociálním odborem, zejména tam, kde jsou děti, obávají se, že jim budou odebrány, protože rodina nemá kde bydlet," zdůraznila Jana Korbelová s tím, že sice existuje možnost hledat ubytování v azylových domech, ale ty nejsou všude a samostatný klient, nebo rodina je může využít maximálně po dobu jednoho roku, pak musí odejít a opět nastává otázka, kde si bude bydlení hledat.


Ne všichni zastupitelé ale byli navrhovanému řešení nakloněni. „Není už tak dojemná péče opět na úkor někoho jiného," oponoval zastupitel Pavel Dvořák. Jednoznačně říkám, že toto není můj svět, jednoznačně říkám, že i tito lidé, kteří se dostanou na úroveň toho, co tu zaznělo, mají ochranu ve státu, bohužel, protože to ministr Drábek přesunul z měst na úřady práce. Myslím si, že toto obhajovat neumím," uvedl.


V trochu osobnější rovině zůstala i zastupitelka Věra Vávrová, které se nelíbilo, že se problém zadluženosti neustále paušalizuje pouze na romskou menšinu. „Já mám ve firmě lidi, kteří opravdu makají. Jsou to matky samoživitelky a mají takové problémy, do kterých se dnes může dostat kdokoliv, vysokoškoláky nevyjímaje. Do téhle situace se dnes může dostat každá máma na mateřské, od které odejde otec dětí, mladá rodina, kde je matka na mateřské a manžel přijde o práci," oponovala Věra Vávrová.

Autor: Miroslav Fuchs

Místo události:
8.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies