VYBERTE SI REGION

Volyně potřebuje nutně pět milionů na kompostárnu

Strakonicko - Prioritou města Volyně je vybudování kompostárny. To nepůjde bez dotací.

29.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Momentálně nemají Volyně a obce na Volyňsku kam odvážet bioodpad – trávu, listí, větve či shnilé ovoce.  „Máme provizorně povolenou skládku, kde smíme ročně zkompostovat 150 tun odpadu. To je ovšem málo,“ vysvětluje starosta Volyně Václav Valhoda. To chce město napravit a vybudovat kompostárnu.

Její zřízení vítá starosta sousedních Malenic Josef Bláhovec. „Sám jsem o kompostárně uvažoval. V okolí takové zařízení chybí. V současné době to řešíme tak, že například trávu necháváme na posečených místech a listí po domluvě s družstvem vozíme na hnojiště. To ale není  do budoucna udržitelný stav. Rozhodně záměr Volyně podporujeme,“ říká starosta.

Problém je ovšem jako vždy s penězi. „Odhadované náklady jsou pět až šest milionů korun, což si Volyně ze svého rozpočtu nemůže dovolit,“ zmiňuje Valhoda. Nyní tedy město pracuje na potřebných krocích, aby mohlo v květnu nebo červnu požádat o dotace z Operačního programu Životní prostředí.

V Němčicích u Blatné kompostárna funguje od roku 2007. Náklady na ni tenkrát byly přes tři miliony korun. „V loňském roce jsme  zlikvidovali asi 280 tun bioodpadu. Po městě máme rozmístěných pět kontejnerů na trávu, listí či větve, na které už si obyvatelé zvykli, a funguje to tak,“ konstatuje ředitel Technických služeb Blatná, které kompostárnu provozují, Pavel Srb.

Kompostárna ve Volyni by měla pojmout asi 300 tun odpadu. S realizací by se mohlo začít příští rok.

Kompostárna má místo hnojiva vyrábět palivo

Zásadní změnou prochází projekt kompostárny ve Strakonicích. Ta měla zpracovávat biologicky rozložitelný odpad vzniklý jak při úpravách městské zeleně, tak i v domácnostech, stravovacích zařízeních a podobně. Zatímco původně měla být zaměřena především na výrobu hnojiva, nově má být výsledný produkt využitelný energeticky.

Důvod je podle slov vedoucího odboru životního prostředí Jaroslava Brůžka ekonomický. „Zatímco původní záměr by byl zřejmě prodělečný, takto by měla kompostárna vydělávat,“ dodal.

Náklady na vybudování by se od původních plánů příliš lišit neměly. Opět se budou pohybovat nejspíš někde kolem 35 milionů korun. „S přepracovaným projektem budeme znovu usilovat o dotace,“ doplnil Jaroslav Brůžek.

Kompostárna by měla v budoucnu snížit celkové množství komunálního odpadu, vyváženého na skládku do Vydlab na Písecku, což samozřejmě bude znamenat velké úspory v nákladech na odvoz a likvidaci tohoto odpadu.

Odpadové centrum, které bude zahrnovat i kompostárnu, by mělo vzniknout v zóně U Blatenského mostu. Například sběrný dvůr už by tam měl zatím vznikat  v této době. Předběžně už se tam dělala úprava terénu. Na plochu budoucího odpadového centra  se navážel materiál například ze stavby Základní školy Povážská.

Aby radnice věděla, jaká je schopnost obyvatel třídit biologicky rozložitelný odpad, dělala si průzkum na dvou místech ve Strakonicích – na sídlišti 1. máje a v Habeši.

Požadavky Evropské unie

Množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládkách by se mělo v roce 2010 snížit na tři čtvrtiny množství ukládaného v roce 1995. V roce 2013 by toto snížení mělo být na polovinu a v roce 2020 by mělo být dosaženo snížení na 35 procent.

Autor: Lucie Kotrbová, Jana Štroblová

29.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies