VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výpadky ohrozí elektrárnu víc než zemětřesení

České Budějovice – Má Česká republika v nejbližších letech dostavět třetí a čtvrtý blok temelínské elektrárny? Proč vlastně? A je uvažovaná cena 200 až 300 miliard korun adekvátní? I těmto otázkám 
se věnovali účastníci debaty o budoucnosti jaderné energetiky v Českém rozhlase České Budějovice. Spolupořadatelem rozpravy byl regionální Deník.

23.11.2012 2
SDÍLEJ:

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Pozvání přijal ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, zástupci místní samosprávy i čelní představitelé průmyslu a stavebnictví. Podle ministra Kuby spočívá hlavní problém evropské energetiky v tom, že firmy v současné době investují jen do obnovitelných zdrojů. A to kvůli dlouhodobě garantovaným a zafixovaným výkupním cenám.

Evropě tak sice rostou zdroje, ale neumí je pořádně využít. Třeba Němci prý loni odpojili své větrné elektrárny 
v 11 tisíci případech. Pro vyrobenou energii totiž nemají odbyt, navíc jim schází asi 4000 kilometrů rozvodných sítí.

„Evropa stojí na hranici, protože po čtyřiceti letech je konkurence i na východ od nás a nevíme, co s tím," přiznal ministr Kuba. Jeho slova potvrdila ředitelka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Ta zároveň doplnila, že česká energetika zažila poslední velký modernizační proces před 45 lety. Investice do dostavby Temelína je proto podle ní nezbytná. A to především kvůli rozvoji technických oborů i zvýšení konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu.

„Neplánované výpadky temelínské elektrárny jsou srovnatelné se světem. Zátěžové testy prokázaly, že riziko takzvaného blackoutu (výrazný výpadek proudu, pozn. redakce) a rozpadu sítě je reálné a daleko extrémnější než přírodní vlivy," poznamenala ředitelka Drábová.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký připomněl, že obnovitelné zdroje nemohou pokrýt spotřebu některých energeticky náročných oborů, jako je hutnictví nebo sklářství. Hrozí jim faktický zánik nebo přemístění do jiné země.

„Fotovoltaika je obrovskou chybou. Bude stát spoustu peněz a úsilí to nahradit. Průmysl v Německu je proti odpojení jádra, ale vyhověl velkému tlaku veřejnosti. Pokud by se u nich objevil blackout, tak se k jádru rádi vrátí," je přesvědčen viceprezident Kázecký. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš rovněž řekl, že postavení třetího a čtvrtého bloku Temelína je velkou šancí pro konkurenceschopnost. Odmítá proto názory, že hlavním důvodem dostavby je snaha o maximální prodej přebytků elektřiny do zahraničí.

Ministr Martin Kuba vysvětlil, že v současné době sice máme dostatečné zásoby energie, ale situace se do budoucna bude měnit. V letech 2025 až 2035 má totiž dojít k výraznému poklesu podílu uhelných elektráren. Pokud podle ministra do té doby nepostavíme nový zdroj, budeme muset energii dovážet. Stejně jako je tomu dnes v Německu. „Do budoucna to může být stejné jako s ropou. Neměli bychom ale vyvážet tolik jako dnes, ideální je kolem deseti procent," uvedl Martin Kuba.

Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Milan Urban upozornil na riziko spojené s výběrem dodavatele dostavby Temelína. Má obavy, že tendr nebude dokončen.

„Vyřazení společnosti Areva považuji za správné, protože podle mých informací zásadně porušila zákon o zadávání veřejných zakázek. Úřad pro hospodářskou soutěž situaci posoudil, ale jeho výrok je ve stylu ani nahá, ani oblečená: Pokračujte v tendru, ale nic nepodepisujte," řekl Milan Urban. Přijde-li rozhodnutí tendr zahájit znovu, bude to podle něho znamenat zpoždění měsíce až roky. 
„A budeme-li začínat znovu, tlak od Německa, které se rozhodlo od jádra ustoupit, bude větší," obává se Urban.

Autor: Pavel Kroupa, Luboš Dvořák

23.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies