VYBERTE SI REGION

Vysněnou tělocvičnu nemohli používat téměř čtyřicet let

České Budějovice – Oddělené tělocvičny pro ženy a muže, tak původně měla vypadat největší českobudějovická sokolovna. Výsledná funkcionalistická tělocvična je stavbou, která má za sebou pohnutou historii.

24.2.2015
SDÍLEJ:

Stavba sokolovny trvala od roku 1928, kdy byly položeny základní kameny, až do roku 1947.Foto: archiv T. J. Sokol České Budějovice

Od samého začátku činnosti v roce 1869 se sokolové v Českých Budějovicích snažili 
o vlastní sportovní základnu. „Tato snaha je pro spolek Sokol nakonec obecně příznačná, mnoho sokoloven bylo postaveno i v menších obcích po celé republice," říká Milada Pospíšilová, která působí jako vzdělavatelka českobudějovické jednoty.

Od založení spolku v Českých Budějovicích vystřídali jeho členové různá cvičiště. „Zásadní byla pomoc vlasteneckého spolku Beseda. Sokolové využívali jeho zahradu za domem, společně postavili dřevěnou boudu a později maličkou zděnou sokolovnu, která sloužila přes padesát let," vysvětluje Milada Pospíšilová.

S přibývajícím počtem členů a v souvislosti s modernějšími nároky se opakovaně ukázalo, že tato sokolovna stačit nebude. Vzniklo tak Družstvo pro postavení tělocvičny, které roku 1905 nahradilo stavební odbor jednoty.

První světová válka ale plány na výstavbu velké sokolovny v Českých Budějovicích pozastavila. Lidé však v období první republiky neztratili 
o Sokol zájem, a tak se jednota stále rozrůstala.

Dnešní podoba sokolovny se příliš neliší od původního návrhu. K budově patří i venkovní stadion.

V roce 1922 pak přišel návrh na získání celého nezastavěného, travnatého až bažinatého ostrova na soutoku Malše a Vltavy.
Nejprve přišla na řadu stavba stadionu, jenž vznikl podle návrhů architekta Karla Chochola. Roku 1928 byly slavnostně položeny základní kameny budoucí sokolovny. Památné kameny, zakryté na staveništi dřevěným bedněním, však čekaly další dva roky na začátek stavby.

Před rokem 1942 se podařilo dokončit pouze vrchní stavbu, střechu a osazení oken. Začátkem roku 1942 převzala veškerý sokolský majetek německá správa, která nehotovou stavbu částečně i využívala.

„V květnu roku 1945 byla rozestavěná sokolovna navrácena zpět spolku. V novostavbě sokolovny byly odstraněny pouze nejnaléhavější závady a budova pak byla pomalu dokončována. Sokolové ji dokonce využívali bez kolaudace," vykládá Milada Pospíšilová a dodává, že stavební úřad později kvůli hrozícímu nebezpečí úrazu provoz v sokolovně zakázal. Dokončení sokolovny se ale už blížilo. Dne 14. června 1947 byla hotová tělocvična slavnostně otevřena.

Po zrušení sokolské organizace v roce 1952 sokolovnu a stadion využíval TJ Slavoj, později přejmenovaný na TJ Škoda. „Je krutou ironií osudu, že vysněnou a vydřenou sokolovnu využívali její stavitelé, členové Sokola České Budějovice, skutečně jen velmi krátce. Po slavnostním otevření v roce 1947 se zde konaly, samozřejmě mimo pravidelná cvičení, jen troje sokolské šibřinky a tři sokolské akademie," komentuje události Milada Pospíšilová.

Různé sokolské oddíly cvičí v sokolovně i dnes. Na fotografii je společné cvičení rodičů a dětí.

Se sametovou revolucí obnovil Sokol jako takový svoji činnost. „Tělocvičny i sportovní zařízení se, pokud vůbec, vracely v havarijním stavu," vzpomíná Milada Pospíšilová. „Těžce potom zasáhly Sokolský ostrov povodně roku 2002, sokolovnu totiž vyplavily obě povodňové vlny."

Opravy suterénu po povodních trvaly celý rok. Vznikly však prostorné šatny s odděleným provozem a moderní sociální zařízení, zlepšilo se vytápění a větrání budovy. Lepší podobu dostal také malý sál v suterénu, značně vylepšené jsou pronajímané prostory.

Dnes se v této sokolovně konají nejen pravidelná sokolská cvičení, ale také tradiční šibřinky a další akce. Českobudějovická jednota však nemá k dispozici pouze tuto tělocvičnu, pod její správu patří také sokolovny v Rožnově 
a v Suchém Vrbném.

Autor: Jana Klomfarová

24.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Soud pravomocně osvobodil exprimátora Českých Budějovic Thomu

Praha - Pražský vrchní soud dnes zprostil viny ze zneužití pravomoci bývalého primátora Českých Budějovic Juraje Thomu. Vyhověl mužovu odvolání a zrušil rozsudek, který Thomu posílal na pět let do vězení, a navíc mu ukládal jak pětiletý zákaz činnosti ve výkonných orgánech obcí, tak i povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Senát zároveň zamítl odvolání státního zástupce, který požadoval Thomu potrestat přísněji i za porušení pravidel hospodářské soutěže. Dnešní rozhodnutí je pravomocné.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies