VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z deci cvrčků se naobědvá čtyřčlenná rodina. Stačí je jen osmažit a osolit

Tábor - Grilované saranče, šváb v těstíčku, zophobas na chilli nebo restovaní mouční červi. Takové delikatesy ochutnali gurmáni v rámci Hmyzího večeru v knihovně. Šéfkuchař Petr Ocknecht pro ně připravil šestichodové menu plné bílkovin a vitamínů, které křupaly mezi zuby.

21.11.2013 1
SDÍLEJ:

Hmyzí večer v táborské knihovně.Foto: David Peltán

Z bzučících a kroutících se surovin vaří dvanáct let. Jak říká, nejraději má cvrčky na másle.

„Byl jsem na přednášce paní docentky Borkovcové o entomofágii, využívání hmyzu jako potraviny, ale vaření jí moc nešlo. Já jí do toho začal kecat a ona se na mě osočila, jestli tedy budu vařit. Řekl jsem, že klidně," popisuje Petr Ocknecht (37), jak se začal věnovat hmyzí kuchyni.

Inspiraci hledal i na zaoceánské lodi, kde se sešlo 47 národností a hlavním tématem diskuzí bylo, co všechno je možné sníst. „V té době to pro mě bylo neprobádané území a já byl nadšený ze všeho, co se dá vařit. A navíc to v republice nikdo nedělá. Každý se bojí."

Hitem je šváb

Padesáti návštěvníkům knihovny připravil pouze hmyz, který se u nás vychová a vyroste. Žádný nedováží. To prý proto, aby nikomu v cizí zemi nebral jídlo od úst.

„Vařím z moučných červů, cvrčka banánového nebo stepního, zophobase - velkého moučného červa, sarančete stěhovavého i stepního a argentinského švába. Ten je větší, pomalejší a na vaření vhodný," popisuje kuchař.

Poučil, že švába je nutné před rozkousnutím nejprve trochu vysát. Je hitem letošního roku. „Když jsem začínal, lidé měli zájem o moučné červy. Čím menší, tím lepší. Teď je to právě naopak a lákadly jsou větší kousky hmyzu, jako sarančata a šváb. Navíc chutnají jako škvarky," řekl Ocknecht.

Sám si pochutnává na cvrčcích na másle. Je nutné je předem spařit ve vroucí vodě, aby nevyskakovali z pánvičky. Na úpravu hmyzích surovin stačí několik minut. „Hmyz, který je připravený na pánvi, by se ale měl do hodiny sníst," upozorňuje Petr Ocknecht.

Pokud si chcete nějaký recept vyzkoušet doma, tvory je nutné koupit pět dní předem. Tři dny budete krmit a dva dny je necháte hladovět. „Když dáte cvrčkům mátu, budou chutnat po mátě. Když mrkev, budete mít karoten v živočišné podobě," radí šéfkuchař, jak pro sebe získat vitamíny.

Navíc je jídlo levné, vydatné a kromě Evropy a Severní Ameriky se servíruje po celém světě. „Hmyz se kupuje po litrech a z deci cvrčků se nají celá rodina," ujišťoval.

Nožičky škrábou

Že je hmyzí kuchyně velikým lákadlem, dokázal i zájem lidí o degustaci. Po překonání psychických bariér a skousnutí prvního červa si všichni přidávali a jen chvílemi zaznělo: „Ty nožičky v krku škrábou" nebo „Hlavně ať se mi nekroutí ještě na talíři."

Mezi otrlejší patřila Jana Sedláčková, která vždy ochutnala servírovaný kousek i bez koření: „Například samotný cvrček je bez chuti. Jinak chutná po přísadách, které se do jídla přidají. Dobrý byl a v krku nedráždí. Musí se pořádně rozkousat," radí.

Celou degustaci si užívala i Zdena Geletová: „Všechno bylo výborné. Když bych cvrčky uvařila doma, asi bych jedla sama. Pokud by třeba známí chtěli vyzkoušet hmyzí kuchyni, klidně bych jim ji naservírovala," směje se.

„Nejvíce zvědavá jsem byla na šváby. Chtěla jsem tyto pokrmy vždycky zkusit a je bezvadný, že člověk má tu možnost tady. Můžu si být jistá tím, že jídlo je čisté a nezávadné," dodala.

Hana Saláková večer s hmyzem hodnotila jako zajímavou zkušenost: „Když jsem sem přišla a viděla živý obsah krabiček, říkala jsem si, že to asi nedám. Bála jsem se křidýlek a nožiček. Teď už mám jiný názor. Jsem spokojená, chutná nám to a celý večer je moc příjemný," chválila kuchaře.

Restauraci, kde servírují hmyz, byste hledali marně. „Hmyzí restaurace není v Evropě možná. Není na to legislativa. Lze jen udělat hmyzí večer, menu nebo na objednávku," dodal šéfkuchař.

Cvrčci na másle

• Ve zverimexu zakoupíme krabičku cvrčků střední velikosti.

• Nakrmíme je například mrkví, zelím, slupkami z brambor…

• Po třech dnech krmení odstraníme a necháme cvrčky další dva dny vyhladovět.

• Celkem tedy po pěti dnech jsou vyčištění a připravení ke konzumaci. Stačí jen oddělit mrtvolky
a nechat pouze živé kusy.

• Cvrčky spaříme vařicí vodou, aby nevyskočili, a rychle je zase vytáhneme. Mezitím si rozpálíme na pánvi máslo.

• Spařené cvrčky vhodíme na pánev a smažíme, dokud si „nesednou na bříško", zhruba dvě až tři minuty.

• Nyní je stačí pouze osolit
a pokrm je na stole. Do hodiny by se měl zkonzumovat.

• Podáváme pouze s chlebem.

• Jídlo je levné, syté, jednoduché.

Autor: Kateřina Krejčová

21.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies