VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z ruské fronty si přivezl prostřelenou ruku

Oblajovice - Josef Ardolf odešel na ruskou frontu v roce 1914. V oblajovické chalupě zůstaly pouze ženy, které na hospodářství těžko stačily.

23.8.2014
SDÍLEJ:

OLDŘICH ARDOLF.Foto: Kateřina Krejčová

Píše se 5. srpen roku 1913 a Josef Ardolf se rozhodl pro jeden ze svých největších kroků v životě. Žení se se stejně starou, čtyřiadvacetiletou Marii Buřičovou a odvádí si ji na statek v Oblajovicích. Štěstí novomanželů ale netrvalo dlouho. Stejně jako do života jiných rodin i do jejich vstoupila světová válka.

„Dědeček musel necelý rok po svatbě odejít na ruskou frontu. Ve stavení zůstaly jenom samý ženský. Jeho manželka, babička Barbora a švagrová Gustina. Praděda Vojtěch zemřel ještě téhož roku v září a děda byl tak jediným chlapem v rodině," popisuje situaci Oldřich Ardolf (1958), který Josefa nepamatuje. Veškeré střípky zná od svého otce Oldřicha.Josef Ardolf obklopený svojí rodinou. Po jeho boku mu sedí manželka Marie.

Kulka v ruce

Přímo na frontě si však Josef Ardolf nepobyl dlouho. Při bojích mu nepřítel prostřelil pravou ruku. „Z bojiště ho odvezli do nemocnice v Lublani a celý rok trvalo, než se mu ruka zahojila. Měl roztříštěný kloub u prostředníčku a prst mu proto zůstal chromý," vypráví jeho vnuk.

Mezitím se Josefovi s Marií v srpnu roku 1914 narodil první syn Bohumil a na podzim roku 1915 se dostal po zahojení Josef domů na dovolenou. Do války se ale musel zase vrátit. „Děda potom sloužil u strážných jednotek v Debrecíně v Maďarsku a po výbuchu muničního skladu v Bolevci ho nasadili na likvidaci této katastrofy. Naposledy pracoval v táborské nemocnici jako pomocník kuchařů, kde ho zastihl konec války," upřesňuje rodinné dění do roku 1918 šestapadesátiletý muž.

Josef se tedy hned po konci války setkal se svými nejbližšími. Čekala na něj ale rozdrbaná chalupa. „Ženský samy na všechno nestačily. Podobné to ale bylo v mnoha rodinách, kde byli hospodáři ve válce. Na dědečka čekalo mnoho práce, starostí a odříkání. Stavení bylo staré a doba válečných let i jeho nepřítomnost na něm byla zkrátka znát. I pole dávalo špatnou úrodu," říká Oldřich Ardolf s tím, že v roce 1921 staré dřevěné stavení jeho děda zboural a na jeho místě si nechal od zednického mistra Heřmana z Hadovek u Vodice postavit chalupu z kamene a cihel. V novém nechyběla kuchyně, světnice a malá světnička pro výminkáře. Peníze si půjčil v hartvíkovské kampeličce na šesti procentní úrok.

Pomohla dotace

„V poválečné době se velice špatně hospodařilo. Umělých hnojiv bylo málo a byla velice drahá, pole zanedbaná. Zajistit obživu rodině a nebo i nějaký zisk stálo mnoho úsilí," hodnotí Oldřich Ardolf.

Snad i proto se jeho předek obrátil na pelhřimovský úřad se žádostí o dotaci pro zemědělce. „Vydal se tam pěšky a v kanceláři seděl prý nějaký Němec. Řekl mu svoji žádost a také to, že je člověk prostý, netrestaný a poctivý. Němec ho chvíli poslouchal a povídá mu: „Strejčku, s poctivostí dojdete leda tak do … a do konce života nebudete mít nic." Bouchnul mu na papír razítko a šel na oběd," směje se vnuk.
Hospodářství Josefa Ardolfa přežilo a dodnes tam bydlí jeho potomci. S manželkou Marií měli šest synů.
Další válečné dění a jména zraněných mužů i z okolních vsí zachytil tehdejší kronikář Josef Bouška: „Koncem srpna 1914 přicházely zprávy o prvních mrtvých, zraněných a zajatých. První, kdož byli ranění, byli oba bratři Bohumil a František Žíttové a Rudolf Kučera. Do toho času spadá ranění V. Vlacha z Lejčkova, Františka Zicha a do zajetí z Lejčkova upadl J. Koktán, V. Hora a Josef Kučera."

Z obecní kroniky:

„Počátkem června 1915 někteří zdejší občané nedodali ovsa. Proto v pondělí 28. června před naší poutí přišel úředník od berního úřadu v Pelhřimově, aby o tom zavedl protokol. Shodou okolností se stalo, že současně do vsi přišel četník a hledal Němcovou.
Kdosi, buď ze žertu nebo z nečistého svědomí pronesl, že jsou tu od úřadu, a že se buchty péct nesmějí. Zpráva tato byla zděšením, neboť se všude před poutí pekly koláče z nulky, k tomu účelu zvlášť uschované. A teď měly být panímámy za to trestány.
Nastal shon a strach, kam zadělané těsto, zválené a připravené, v troubě jsoucí a upečené buchty a koláče schovat. Při takových příhodách rozum bývá stranou, a tak to bylo i tu. Panímámy schovávaly pečivo, kam se dalo: pod postel, přístěnku, režáče… Mnohá uděšena schovala buchty pod postel, a když přišla od protokolu, buchty z pekáče vytekly a ona je lopatkou z podlahy sbírati musela, za tu dobu vítězně překynuly. A že se leckde připálily, není třeba vypisovat.
Ale jaké ulehčení nastalo, když se vysvětlilo, že to byl klam, že buchty se péci mohou, ani nevypisujem." 

Autor: Kateřina Krejčová

23.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hasiči na brnířovské návsi čerpají vodu pro boj s ohněm.
AKTUALIZUJEME
14

Požár na Domažlicku zasáhl asi tři hektary lesa

Ilustrační foto.
29

Provozovatel kiosku u Pekla skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Sexuální asistentky poskytly postiženým zatím 250 asistencí

Pětice sexuálních asistentek, jejichž služby využívají lidé s postižením či senioři, poskytla za téměř rok a půl svého působení na 250 asistencí. Na speciálně vyškolené pracovnice se obracejí nejen přímo klienti, ale také jejich příbuzní i zařízení pro handicapované. Společnost počítá do budoucna s vyškolením dalších asistentek, ale také asistentů.

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies